Borax

Děkuji. Na mém sáčku Boraxu z drogerie nic takového není. Dnes takto tedy postříkám hrušku, doufám, že to zabere, je to moc pěkný stromek.

Já jsem borax taky rozhodil kolem hrušní.Nevím jestli to pomůže.Ale postřik -nevímnevím.Lozit do koruny velké hrušně?

rostislavik

Myslím si totéž co pan Jekyll. Borax (tertrabnoritan sodny, myslím)  a chlorid vápenatý bych nemíchal, roztoky spolu mohou reagovat v málo až neúčinné sloučeniny (chlorid sodný a nerozpustné vápenaté soli).

Pane Dukáte! Taky jsem slyšel lidovou radu - pod neplodící ořech zakopat uhynulého kocoura. Vy jste provedl něco podobného se železem. Nevím, ale nevěřím, že by obojí mohlo mít nějaký prokazatelný účinek. Právě tak, jako ocelové špony z obrábění, nasypané kolem kmene. Železo i bór jsou stopové prvky, které stromy potřebují k ostatním živinám, ale nasypané u kmene, nebo zakopaná pod ořechem?. Představte si jen za jak dlouho se to železo rozloží okysličením tak, aby ho mohly příjmat kořeny stromu a abychom mohli poznat jeho účinek na sílení kmenu jabloně, nebo plodnost ořešáku.

Boritany vápenaté jsou obecně málo rozpustné. To však neznamená, že se nevyužijí. Jejich postupné vstřebávání může být naopak výhodnější než spláchnutí deštěm. Stejně jako postupné uvolňování železa z velikého povrchu pilin a špon. Není třeba, aby se vše napřed úplně rozložilo. Po roce byste určitě zaznamenali u obou prvků v půdě viditelný nárůst koncentrace.

Uvedu příklad: pokud máte v létě v nádrži s dešťovou vodou nebo v akváriu nezmary a dáte do ní měděný drát, nezmaři za pár dní uhynou ale drát nezezelenal, je pořát kovový.

Na 99% půjde totiž o piliny z málo kvalitní oceli (třída 10, 11) kterážto nalámaná (nástrojem, kvůli lepšímu odvodu) na malé kousky a zahrabána v zemi bude zlikvidovaná za sezónu, dvě.

Špóny budou patrně dobrým zdrojem Fe protože oxid železa (rez) je rostlinám dobře přístupný. Navíc půdní bakterie a houby tomu velmi pomohou.

Pomiňme úvahy, jestli kousky nalámaného železa zmiznou v půdě za sezónu či dvě (to snad ty piliny, ale pan Dukát psal o železných předmětech nikoli o pilinách) a jak moc je rostlinám dostupné trojmocné železo ve formě oxidu (rez). Je otázkou, jestli v pranostice o zakopání železa pod ořech hrál roli ionizovaný kov, kultivace půdy pod stromem nebo vzduch v "kapsách" při železe.  Pokud by byl efekt železa jako prvku na plodnost ořechu prokázán (zatím jsem o tom neslyšel), logicky by byla mnohem účinnější zálivka či postřik rozpustným Fe++ ,např. zelenou skalicí.

Já tedy žádnou pranostiku o zakopání železných předmětů k ořešákům neznám. Vím jen, že se traduje (nevím kolik generací zpátky), že zakopané železo má příznivý vliv na úrodu ořešálů. Asi k tomu naši předci svými zkušenostmi nějak došli i když jistě neznali Mendělejevovu soustavu prvků a možná byli i negramotní. Pan Skála nevěří, někdo jiný věří. Jinak zakopání železa je nenáročné (jak finančně tak i pracností),  je jednou pro vždy a v žádném případě nemůže nijak poškodit ořešák ani ostatní rostliny. Pochopitelně nikdo není schopen experimentálně prokázat jak příznivý tak i nulový vliv zakopaného železa.

         Mr Big

Pochopitelně nikdo není schopen experimentálně prokázat jak příznivý tak i nulový vliv zakopaného železa.

To si tak úplně nemyslím. Předpokládám, že všechny praktikované postupy - postřik vápníkem proti hořké pihovitosti, železem proti chloróze, ohýbání větví na plodnost, zmlazování kořenů, kroužkování a mnoho dalších doporučovaných postupů bylo třeba napřed objektivně vyzkoušet (porovnávacími pokusy na větším počtu rostlin včetně kontrolních souborů)  a teprv potom je v seriozní literatuře doporučovat.

Názor p.Mr Biga je mi sympatický. Naši predkovia naozaj neboli "hloupí" a pozorne sledovali prírodu, ktorá ich živila. Verím, že v pôde, ktorá vznikla zvetraním hornín chudobných na ionty železa, potrebných pre tvorbu chlorofylu, malo zakopanie železných predmetov ku koreňom stromčeka žiadaný efekt. Napr. v podobe zdravších a zelenších listov.

Výraz "automutilace" znamená v medicínskom zmysle sebapoškodenie (zväčša zubami) vlastného tkaniva či orgánu, niekedy až do takej miery, že dôjde k oddeleniu tkaniva (Príklad: svrbenie pri ochorení vírusom pseudobesnoty). Že by si niekto vlastnou fackou spôsobil automutiláciu, to si neviem predstaviť.

Vďaka tomuto vláknu som teraz objavil aj zmienku o nedávno diskutovanom protimrazovom účinku postreku boraxom v sekcii Jabloně:

Borax se užívá na jaře na začátku kvetení - asi 0,5%, zvyšuje odolnost květu před zmrznutím, další možné použití je i na podzim po opadu listů.

Lucas

Koncentrácia roztoku je správna. Bolo by zaujímavé zistiť, odkiaľ p.Lucas čerpal informácie?