Borax
|
|
|
|
host - 62.91 (?) 5.6.2012 14:19
Od předků máme mnoho cenných zkušeností, u nás se např. k ořechu nezakopává železo ale staří praktici radí dát mu vápno. A je pravda, že po té, co jsme to udělali se náš tehdy už celkem velký a starý ořešák konečně rozplodil. Zakopávání železa do půdy k ořešákům ale moc nerozumím, to proto, že železa je v půdě běžně v ohromném množství. Prakticky vše co je v půdě hnědě červené má základ v železe. Všechny ty hematity a celá řada dalších názvů, co už neznám.
Čemu ale naopak rozumím velmi, tak to jsou ty zkvašené slepičiny k peckovinám obecně. U nás staří praktici dobře vědí, že švestky a slívy (v drsnějších končinách se meruňky moc nenosí) tuze dobře prosperují někde na okraji hnojniště, kde se vsakují výluhy z něj odtékající. Co jsem měl zatím příležitost kde střihat stromky, tak se mi to potvrzovalo. Existuje pro to ale i učené vysvětlení. Ono podnože švestek a dalších peckovin mají totiž celkem problém se vstřebáváním stopových prvků jako je železo, mangan, zinek, bór a možná i měď v neutrálních či zásaditějších půdách a naopak v kyselejších s tím pak samozřejmě problém nemají. No a stejně jak jsou nakyslé zkvašené slepičiny, tak je nakyslý ten výluh z hnoje. Takže i když prakticky žádné stopové prvky tyto samy o sobě neobsahují, lehce je vydolují ze země z amorfních sloučenin a předají je ke kořenům v dobře vstřebatelné a ve voděrozpustné formě.
Takže opět děkuji Paľovi, tentokrát za typ na jednoduché a účinné léčení různých chloróz a dalších neduhů u peckovin .
Milan
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář (3300) - 5.149 (?), 5.6.2012 6:45
A mně zase toto vlákno připomělo, že mám ke svým ořechům vysazeným před třemi lety nějaké to železo zakopat. Rodiče to tak dělali.
Mr Big
|
|
|
|
|
|
|
host - 87.4 (?), 10.10.2011 13:21
Tady se dičítam jen použivání Boraxu co se tyká stromu, dá se Borax použít i na místa, kde se pěstuje zelenina -zarýt na podzim na tyto plochy, muže se použít i do kompostu, atd všeobecně jeho použití v zahradnictví děkuji Miky
|
|
|
|
|
|
|
Rony - Diamantový Zahrádkář (1084) - 249.198 (?), 5.6.2012 7:44
Stpopové prvky jsou pro růst stromů a plodnost důležité a nesmírně háklivé na předávkování. Předávkování je horší než nedostatek. Půda se pro danou dřevinu stává toxická. Odborníci tvrdí, že je lepší vždy založit nový sad na panenslé půdě než nahnojit stopovými prvky sad vyčerpaný. Právě ta koncentrace se těžko uměle stanovuje. Konkrétně u železa věřím na to, že přijmutí z nějaké pevné formy kysličníků je problematické a když se hnojí, tak by to měly být rozpustné soli železa nebo v tzv chelátové formě.
Jen tak pro zajímavost odkaz.
|
|
|
|
|
|
|
Paľo. - Diamantový Zahrádkář (1739) - 15.27 (?), 5.6.2012 8:32
Súhlasím s Ronym, že organická väzba stopových prvkov je účinnejšia a teda rýchlejšie pôsobiaca ako napr. rozomletý minerál. Cheláty sú však novodobý vynález, ktorý naši predkovia nepoznali. Aj z minerálov (prevažne oxidov) si rastliny pomocou biochemických reakcií v zóne vlasových korienkov vedia vytiahnúť potrebný prvok. Príkladom je Modrý Portugal pestovaný viac ako 200 rokov na svahoch Malých Karpát, najviac v Orešanoch. Táto odroda potrebuje železo viac ako iné a práve pôda zo zvetralého železitého vápenca mu vyhovuje, napriek tomu, že vinič nie je, podobne ako broskyne, vápnomilná rastlina. Je zaujímavé, že u chlorotických broskýň, ktoré živoria na prevápnených pôdach, oveľa rýchlejšie ako postreky Ferrovitom na list zaberie zálievka zriedenými vykvasenými slepičincami- najmä to husté naspodu robí s chlorofylom listov v priebehu niekoľkých dní hotové zázraky. Istotne tam nie je železo v modernej chelátovej podobe.
|
|
|
|
|
|
|
host - 62.91 (?), 5.6.2012 14:19
Od předků máme mnoho cenných zkušeností, u nás se např. k ořechu nezakopává železo ale staří praktici radí dát mu vápno. A je pravda, že po té, co jsme to udělali se náš tehdy už celkem velký a starý ořešák konečně rozplodil. Zakopávání železa do půdy k ořešákům ale moc nerozumím, to proto, že železa je v půdě běžně v ohromném množství. Prakticky vše co je v půdě hnědě červené má základ v železe. Všechny ty hematity a celá řada dalších názvů, co už neznám.
Čemu ale naopak rozumím velmi, tak to jsou ty zkvašené slepičiny k peckovinám obecně. U nás staří praktici dobře vědí, že švestky a slívy (v drsnějších končinách se meruňky moc nenosí) tuze dobře prosperují někde na okraji hnojniště, kde se vsakují výluhy z něj odtékající. Co jsem měl zatím příležitost kde střihat stromky, tak se mi to potvrzovalo. Existuje pro to ale i učené vysvětlení. Ono podnože švestek a dalších peckovin mají totiž celkem problém se vstřebáváním stopových prvků jako je železo, mangan, zinek, bór a možná i měď v neutrálních či zásaditějších půdách a naopak v kyselejších s tím pak samozřejmě problém nemají. No a stejně jak jsou nakyslé zkvašené slepičiny, tak je nakyslý ten výluh z hnoje. Takže i když prakticky žádné stopové prvky tyto samy o sobě neobsahují, lehce je vydolují ze země z amorfních sloučenin a předají je ke kořenům v dobře vstřebatelné a ve voděrozpustné formě.
Takže opět děkuji Paľovi, tentokrát za typ na jednoduché a účinné léčení různých chloróz a dalších neduhů u peckovin .
Milan
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Paľo. - Diamantový Zahrádkář (1739) - 15.27 (?), 5.6.2012 15:45
Ďakujem pánovi Milanovi za nezaslúženú pochvalu. Liečenie chlorózy broskýň pomocou zálievky slepičincami je totiž skúsenosť záhradkárov v Šuranoch, kde majú dosť zásaditú vápnitú pôdu. Súčasne p. Milan odhalil princíp, prečo sa napr. darilo broskyni p. Petra z Pardubíc pestovanej v humóznej mierne kyslej pôde v blízkosti ihličnanov. Z mojích skúseností viem, že pre pestovanie broskýň je dôležitejšia poloha ako samotná pôda- s výnimkou trvale zamokrených a veľmi zásaditých zemín. Broskyne sú veľmi náročné na výživu. Ak chceme prosperujúce rastliny v dlhoročne skvelej kondícii dávajúce výberové ovocie, musíme broskyniam dodať dusík (najlepšie v organickej forme), fosfor a draslík v pomere 1:0,5:1,5. Hydinový trus má pre ovocinárstvo ideálny pomer živín. V minulosti som používal pre jahody a vinič skvasený holubací trus. Nič lepšie som doposiaľ neotestoval, snád iba organominerálne granule. Teraz testujeme na muškátoch a viniči fosfátové sklo z Hornbachu.
Pokiaľ diskutujeme o zakopávaní železa pod orechy, ide samozrejme viac o vieru a tradíciu ako o spôsob hnojenia. V piesčitých pôdach však skorodované železo nakoniec po rokoch splní svoj účel donátora železa, aj keď vápnik a fosfor majú pre tento ovocný druh väčší význam. V dedinských dvoroch často naši predkovia pestovali orešiaky v blízkosti kurníkov. Opäť sa v diskúsii dostávame k starým dobrým slepičincom a ich pozitívnemu vplyvu na zdravie ovocných stromov.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář (3300) - 5.149 (?), 5.6.2012 8:43
Ale já ořešáky nehnojím, ani do budoucna nijak nepočítám, že bych je hnojil.
Mr Big
|
|
|
|
|
|
|
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář (3300) - 5.149 (?), 5.6.2012 17:56
S tím, že by mně ořešáky někdy neplodily nebo měly jiné problémy jsem nikdy problém neměl. Osm jsem jich nakonec vykácel jen proto, že nové roubované odrůdy mají podle mne kvalitnější plody.
Mr Big
|
|
|
|
|
|
|
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář (1408) - 179.38 (?), 1.4.2014 9:28
Nemůžu rozumnět všemu,ani to nejde,proto budu věřit příbalovému letáku boraxu, který praví, že implikovaný bor v květu zvyšuje mrazuodolnost cca o -3°C,to už v některých případech stačí, abychom zachránili celoroční úrodu meruněk.Lze se tuto informaci dočíst i v nezainteresovaný zdrojích.
citace výrobce:
Borax - tetraboritan sodný - je nepostradatelný doplněk v půdě, jeho nedostatek způsobuje: - sklovitost růžic květáku - sklovitost kedluben a odumírání vegetačního vrcholu semenic - srdéčkovou hnilobu červené řepy - korkovitost dužiny jablek - při správném podílu bóru v půdě se zvyšuje odolnost květů vůči mrazu cca o 3°C. Použití: Borax se aplikuje rozhozením a zapravením do půdy brzy na jaře (teplota půdy musí být nad bodem mrazu) nebo pak během vegetace 2 - 4 postřiky roztoku na list. Dávkování: Na jaře rozhozením a zapravením Boraxu do půdy 10 - 15 g / 10 m2. Během vegetace: postřik 0,25 % roztoku na list 2 x - 4 x (při rašení pupenů, před a po květu, koncem června)
Zrovna včera jsem borax kupoval-no co už by za něj chtěli???sáček 500g vyšel bratru na 38KČ.,to pro ty, kteří jako já v minulosti pořizovali kilovku za cca 40KČ.Nepřevažoval jsem deklarovaných 500g,proto mám pochyby nad skutečnou váhou zboží.
Prodejní trik nakonec:velikost sáčku dimenzovaná na trojnásobné množství,než v něm ve skutečnosti je.Kupující tak lehce přehlédne,že kupuje titěrné množství.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|