Svída, popř. jiný listnáč do sucha

v době kladení vajíček mají skořápku měkkou oba, v době sklizně má Halský skořápku tvrdší. Možná ale Nosatec lískový nezvládá vytočit zatáčky při lezení ze země ke koncům větviček a v druhé zatáčce z 20ti to vzdá.

     K nosatci na kontortě: Jestli aspoň trochu létá, má asi radši rovnou přistávací plochu, než přistávací serpentiny. Nebo v těch menších oříšcích není tolik jádra, aby to larvu uživilo. Jnak krásné jsou i keře "svídy" Cornus kousa. Kvetou na konci jara a některé na podzim vybarvují listy do různých odstínů červené. A těm by ta "psí výška" a polostín docela seděla.

K té svídě - ta dorůstá větší výšky, kolem 2m a je robustnější, ptačí zob je nižší a jemnější na pohled - stříhat lze oba keře, záleží na tazateli.           Lída

ale Ivan má pravdu, sucho nejlépe snáší líska, zatímco svída povadne a ptačí zob shodí předčasně starší listí (vyholí i v srpnu).

Velmi dobře snáší sucho i cornus mas (dřín jedlý).

Ta červená varianta lísky mě zaujala, možná ještě hezčí k lesu, než panašované listy svídy. Teď ji ještě sehnat...