Dub červeny

K té velikosti žaludu. Na našem území jsou asi tak stovky stromů dubu červeného, zatímco našich dubů jsou statisíce. O konzumaci žaludů dubu červeného živočichy nemusíme mít obavy. Já totiž do toho již mnou uváděného porostu chodím sbírat houby a moc dobře vím, co tam dělá zvěř. I ve velmi úrodném roce je problém najít žalud, protože je to hned zvěří zlikvidované. V CHKO je zakázané téměř vše, jde o to, jestli to má logiku a není to jen o penězích, které dostávají ti, co tam hospodaří. V Litovelském pomoraví byli vysazeni bobři, což je asi v pořádku. CHKO Litovelské pomoraví je skutečně obrovské. Nicméně si tito bobři vybrali krásnou olši na jednom ze dvou ostrůvků litovelských rybníků, které jsou přímo ve městě a šupli s ní dolů. Pokud si dobře vzpomínám, tak CHKO to stálo 40000Kč, nicméně olše je pryč. Stanislaw

Více než dub červený mi vadí jalovec čínský.O jalovci, jménem chvojka klášterní mám také pochyby, zda se jedná o původní druh. Nemá někdo z odpůrců dubu červeného kontakt na "ta pravá místa".Oprostili bychom přírodu alespoň o jeden nepůvodní druh a nemusel bych s postřikovačem poletovat kolem hrušní.Pepík

Co jsou ta pravá místa netuším, snad dr. Větvička by věděl.

Nicméně na rozšíření chvojky kláetěrské se podílela církev a byly soblibou vysazovány v klášterech. proč? to by snad věděl p. vysloužil?

Pokud si pamatuji, tak se vysazovaly zejmene kolem zenskych klasteru, protoze jeptisky nebyly vzdy jen svate a chvojka ma silny abortivni ucinek, tj. zpusobuje potrat. Jinak vysadbu bohuzel zakazat nelze - i kdyz v zakone o ochrane prirody je jasne napsano, ze je zakazano vysazovat dreviny nepuvodni... ale kdo to dodrzuje? Nikdo...

Díky.JITA

Jalovec chvojka je druh, ktery zde hojne rostl uz v 18. stoleti, resp. v dobe bejvetsi slavy inkvizice a carodejnickych procesu. "Carodejnice" jej pouzivaly kvuli jeho vyrazne toxicite do ruznych odvaru, aby jim navozoval levitacni stavy (bajne "letani na kosteti") a jine stavy mimo bezne vedomi. Ze byl vysazovan u zenskych klasteru, to nevim, ale jak pisete, ma to logiku. Ke stejnemu ucelu jej pouzivaly i ony korenarky a "carodejnice". Dr. Vetvicka by vedel zajiste vice. A co se tyce ruznych cinskych jalovcu - nejenze nejsou puvodni, ale bolsevicky rezim jimi zamoril kdejaky kout ve mestech a v parcich - jalovec vse zarostl a nikdo se o ten prostor pak nemusel starat. Lide pod nej odkladali odpadky ci jej ve mestech vyuzivali jako WC. Michal

Že by p. vsloužl nevěděl proč byly chv. kl. vysazovány právě tam?

No tak samozrejme - prasata sezerou vsechno. Nicmene na zaludy nejsou vazany jen prasata, ale desitky dalsich zivocichu - a tam uz nastava ten problem. Stovky stromu dubu cerveneho jen u nas? Ale jdete, stovky stromu jsou jen v lese co mam za chalupou. Jsou jich odhadem desitky tisic - jednu dobu byl pomerne casto vysazovan do lesnich porostu, ta doba uz je nastesti pryc. O zakazech v CHKO netreba diskutovat, nektere jsou vice, ci mene zbytecne, nicmene radsi zakazat nejakou zbytecnost, nez nezakazat neco dulezite, ja bych vam nejradsi zakazal i tu vysadbu dubu cerveneho a tuji vsude v nasi krasne republice.

V pohodě. Nechte se zvolit do parlamentu a navrhněte zákon, který zakazuje tyto dřeviny vyazovat. V tom případě je ale nutné zakázat minimálně další 3/4 vysazovaných dřevin, protože těch původních u nás zas tak moc není. Držím Vám palce, ať Vám to vyjde! A ještě něco, za svůj život jsem nevysadil ani jednu rostlinku dubu červeného, jelikož je to hlavně lesnická dřevina. Stanislaw

Vážený pane Stanislawe,

srovnání s bramborami(kukuřicí) apod. kulhá, to jsou kulturní plodiny kontrolované na polích zemědělců a zahrádkářů, divoce se nemnoží a jsou to byliny.

Vraťme se ale k původnímu problému. Stará škodovka nejede proto že má špinavé kabely, ojetý palec, staré svíčky a vodu v benzínu. Když se odstraní jedna závada, stejně nepojede, nebo špatně.

A obráceně, když budu mít jeden nepůvodní druh, biodiverzitě to neublíží, když jich budu mít tisíce, jak už mám, příroda nebude fungovat jak má, což je v příspěvcích uvedeno.

Nejsem proti dubu v zahradě, parku, mě se taky líbí a chtěl jsem jej množit v CHKO Třeboňsko, ale přírodovědci mě to velmi rozumně rozmluvili.

Nedávno se psalo o mrtvých čmelácích pod nepůvodními lipami, protože se nenakrmí. U Třeboně rostou vejmutovky, krásné stromy, ale pod nimi je pusto. V Českém Švýcarsku je dokonce kácejí. Porosty rhododendronů pod sebou vše vyhubí, atd. atd. nemluvím o křídlatce a bolševníku.

Naše příroda ve velmi frekventované zemi, je stará škodovka. Ale protože na jinou nemáme, budeme muset vyvařit prahy, ošmirglovat lak a dát dohromady vylágrovaný motor.

Vědomě nemnožit cizí druhy je to nejmenší, čím můžeme pomoci a chovat se hezky k našim lesům, nivám a horám, je pro nás na tomto foru přec samozřejmé.

Pavel