kustovnice čínská

muze se zakratit nic se ji nestane.

kustovnici mám na zahrádce již třetím rokem, ale vždy jí něco sežere listy. Prosím poraďte, pokud máte stejnou zkušenost a víte, jak na škůdce. Jinak je opravdu nenáročná.

Mě kustovnice ted začala kvést-malé modré kvítky ale tím to končí. Žádné plůdky se neobjevují.ˇPotřebuje to opylovače nebo čím to je??

Take mam dve rostliny od Starkla. Vypadaly na zacatku uboze, ale ted mam naopad obavu, ze nas brzo vystrci ze zahrady. Koupene byly na jare a jedna bohate kvete. Jen tedy nevim, jak je to s temi druhy. Ty nase kere maji takove uzsi listy a zatim jsou tedy spis polehave...

Taky jsem v červenci vysadila tři chcípáčky a teď jsou z nich mohutné keře se spoustou polehlýc větví. Ty nejmohutnější jsem vyvázala ke kůlům a budu dělat stromeček. Taky už kvetou a plody nikde - jestli mají v Kruhu pravdu, tak máme asi smůlu a okrasnou kytku.

No já jsem tuhle v nějakém příkopu u silnice viděl něco, co se nápadně podobalo mojí kustovnici na zahradě... tak nevím... včetně malých fialových kvítků.ujqe

Goji : Story o jedovatosti
Při pročítání článků na internetu na téma Goji, kustovnice čínská se často objevují amatérské zaručené zprávy a nekonečné storry, popisující jedovatost plodů kustovnice.
Přitom se stále dokola opakuje a přenáší v různých variacích v podstatě jedna mylná informace.
Není pravda, že plody Goji jsou jedovaté a už vůbec neplatí rozdělování na jedovaté (Lycium
barbarum) a nejedovaté (Lycium chinensis). Existuje obecný vědecký latinský název kustovnice čínské, a ten zní Lycium barbarum. Ostatní latinské názvy, včetně vyšlechtěných druhů jsou rovnocenná synonyma a rozhodně neoznačují jedovaté druhy či naopak.
Goji se využívá jako tradiční přírodní doplněk stravy již 2500 let. Za celou tuto dobu nebyl nikdy doložen případ jakékoliv toxicity.
Kdysi, v roce 1890 se objevila v německé odborné literatuře informace o výzkumech Goji, kde se uvádělo, že tato rostlina obsahuje jedovaté alkaloidy. Už o rok později bylo prokázáno, že tyto závěry byly mylné, ale v německy mluvících oblastech se tato původní chybná informace rozšířila a byla převzata do další odborné literatury v celé Evropě.
Na jiných kontinentech, a to především tam, kde se kustovnice tisíce let využívá v tradiční medicíně, nikdy otázka jedovatosti Goji ani nepřišla na pořad dne.
Mezitím byla rostlina Goji v různých zemích Evropy zkoumána doslova pod lupou.
Existují vědecké kapacity, které se problematikou Goji zabývají intenzivně celoživotně (viz kontakty níže) a nikdy nebylo prokázáno, že by plody kustovnice byly jedovaté.
Naopak bylo prokázáno, že všechny doložené alkaloidy v Lycium barbarum jsou hluboko pod hranicí jakékoliv nebezpečnosti pro člověka i zvířata.
Z hlediska obsahu vitamínů a nutričních látek jsou plody kustovnice zřejmě tím nejhodnotnějším ovocem na naší planetě. V tradiční čínské medicině se kustovnice využívá jako přírodní antioxidant, prodlužující dlouhověkost. Především ale zvyšuje odolnost organismu, posiluje imunitní systém, má příznivý vliv na zrak i funkci jater.
V zemích EU i ve Velké Británii se plody nebo výtažky z Goji prodávají v lékarnách jako schválený certifikovaný doplněk stravy.
Díky pozitivním účinkům této rostliny na lidské zdraví jsou velmi žádané i sazenice rostlin. Proto jsou pochopitelně i ve velké míře pěstované. Na českém trhu nabízí sazenice kustovnice neboli Goji, firma Starkl zahradník. Jedná se o vyšlechtěný druh, který byl vyšlechtěn pod názvem Lycium chinensis macrocarpa v. Anny.
Na závěr je nutno poznamenat, že kustovnice je k naší vlastní smůle u nás ještě velmi nedoceněná. A ačkoliv jsou její pozitivní účinky na lidské zdraví známy již tisíce let a její konzumace je dávána do souvislosti s elánem a dlouhověkostí, vracíme se k těmto rostlinám až nyní. Bylo by škoda, kdyby znovuobjevování této nesmírně hodnotné a čistě přírodní potraviny bylo provázeno nejasnostmi či dokonce nepravdami. Vždyť těžko bychom na světě hledali potravinu s tak širokým spektrem látek, pozitivně působících na zdraví člověka, navíc tak lehce dostupnou, chutnou a cenově výhodnou.
Všem kritikům tedy doporučuji : neztrácejte čas pročítáním příspěvků typu jedna paní povídala, prostudujte si vyčerpávající informace o Goji v seriozní odborné literatuře:

Paul Gross PhD, Xiaoping Zhang MD, Richard Zhang: : Wolfberry, Nature´s Bounty of Nutrition and Health, vydalo nakladatelství BookSurge, LLC. (www.wolfberry.org)
Shalila Sharamon a Bodo Baginski : Goji. Die ultimative Superfrucht. Vydalo nakladatelství Windpferd Verlagsgesellschaft (www.windpferd.de)
Gary Young ND, Ronald Lawrence MD, PhD, Marc Schreuder : Ningxia Wolfberry.Vydalo nakladatelství Essential Science Publishing (www.essentialscience.net)
Albert Y.Leung, Steven Foster : Encyclopedia of Common natural ingredients used in food, drugs and cosmetics. Vydalo nakladatelství Wiley-Interscience.

V tom případě fa Starkl mate lidi chybným označením při prodeji. Lycium barbaTum je nesmysl, který se můžete dočíst na jejich cedulkách u rostlin. Odkud máte info že Starkl prodává kultivar Anny když to oni sami nevědí?

Zdravím, na internetu jsem našel níže přiložené informace, jinak sazenice (nejen kustovnice) zasílá i zahradní centrum Nepomuckého ornitologického spolku - lze najít na internetu - a ochotně poradí...

Kustovnice čínská je keř dorůstající asi 2,5 m. Větve se snadno rozklánějí. Listy jsou na větvích jednotlivě i ve svazečcích po třech. Jsou kopinaté až vejčité. Podle zeměpisné polohy a klimatu kvete od června do srpna. Květy jsou nafialovělé opylované hmyzem. Plodem je červená bobule asi 2,5 cm podlouhle oválná. Kustovnice roste dobře na lehčích půdách i půdách chudých. Při dobrých půdních podmínkách a dostatku vláhy se velmi odvděčí velikostí plodů i jejich vyšším počtem.

PĚSTOVÁNÍ A OCHRANA ROSTLIN
Výsadba

Půda by měla mít okolo pH 8, spíše lehčí písčitojílovitá. Nejlépe je vysazovat v březnu až dubnu, na vzdálenost 2 – 2,5 m. V řádcích může být na 1 – 1,5 m. Vyplatí se dát do jámy buďvyzrálý hnůj lépe kompost. Půda kolem rostlin se udržuje nakypřená, bez plevelů nebo zamulčovaná kůrou.

Hnojení
Chlevská mrva se dává dle možností na podzim. Koncem dubna 500-600 kg /ha močoviny, v květnu až červnu 500-600 kg/ha fosforečnanu amonného. Od konce května až po celé období kvetení a násady plodů každých 15 – 20 dnů důkladný výživový postřik na list, listovým hnojivem.

Závlaha
Zalévejte každých 25 dní od konce dubna až do poloviny června dle možností. Jednou až dvakrát v září a říjnu. První a poslední zálivka by měla být vydatná až 60mm.

Výchovný řez
Cílem je zajistit brzkou násadu plodů. První rok se hlavní kmen zapěstovává do výšky 50 -60 cm. Okolo hlavního kmene si vyberte 3-5 postranních větví rovnoměrně rozmístěných, které budou sloužit jako základ koruny a ty seřízněte na 10-20 cm, aby se podpořilo druhotné větvení. Mezitím nechte 3-4 větve z hlavního kmene bez zaštipování, ty budou sloužit jako dočasná plocha pro rannou násadu plodů. Nově narostlé výše položené větve se zakracují, aby se posílily niže položené výhony.

Ve druhém roce vyberte jeden silný, vertikální výhon ze spodního patra jako prodloužení kmene. Zakraťte jej o 10-20cm, aby se podpořilo větvení. Potom vyberte 1 až 2 pruty a zakraťte je o 10cm pro plodné výhony. Pokud jsou nějaké vlky z kosterních nebo vedlejších větví, ponechte jeden a zakraťte ho 10-20cm nad korunou stromu.Potom ponechte 4-5druhotných výhonů, které budou tvořit drhotnou plodící plochu. Všechny ostatní výhony z hlavního kmene se odstraní.

Ve třetím až pátém roce následuje postup z druhého roku a použijte spodní větve, aby posílily a zvětšily korunu. Pokud nějaký vzpřímený výhon vyroste z vrchní části rostliny, ponechte jeden a zakraťte ho 10 -20 cm nad korunou. Když neroste žádný vertikální výhon z hlavního kmene, vyberte 1 – 3 vertikální výhony z vrchních větví 15 – 20 cm od hlavního kmene a zakraťte je, na 20 cm nad korunou.

Po pěti letech pěstování dorůstá průměrný strom výšky 1,6 m a šířky koruny 1,5m. Kmen má průměr asi 6 cm.

Prořezávání
Hlavní účel prořezávání je zmladit větve a získat pravidelně a vysoce plodící rostlinu. Princip je odstranit překřížené větve, zahušťující větve, přestárlé větve a kořenové výmladky. Chceme vypěstovat zdravé výhony v prázdných místech koruny, které budou produkovat nové plodné výhony.

Jarní prořezávání se provádí od poloviny do konce dubna. Odstraníme suché větve (díky dehydrataci) ze zimy.

Cíl letního prořezávání je odstranit posilující výhony z hlavního kmene a hlavních větví. Ačkoliv pokud je v koruně mezera nebo prodloužení kmínku odumírá, udržujte je a zakracujte pro druhotné rozvětvení. V místech bez kmene vyberte vertikální výhony a nechte je do10 cm nad korunou.

Zimní prořezávání se provádí po sklizni nebo v únoru a březnu příští rok. Odstraňte silné výhony ze spodu a vrchu kmene, aby se udržela výška rostliny. Odstraňte staré, slabé, vzpřímené, překřížené, nemocné nebo trnité větve uvnitř koruny.

Použijte silné výhony vyštipováním k vyplnění koruny a prodloužení plodného období.. Seřízněte přerostlé výhony. Nejnižší výhony by měly být 30 cm nad zemí. Po prořezání by měli být výhony rovnoměrně rozmístěny pro dobrý přístup světla a vzduchu.

Sklizeň a sušení ovoce
Sklizeň. Optimální sklizeň je, když je ovoce zralé z 80 – 90 %. Vyvarujte se sklini po dešti. Bobule potřebují šetrnou péči, aby nedošlo ke stlačení a poškození.

Sušení může být přirozeně vzduchem nebo mechanickou dehydratací.

Sušení vzduchem. Rozmístěte plody ve vrstvě 2 cm a plody během sušení neotáčejte plody dokud nejsou suché. Pokud se plody sklízí po dešti, tak můžete plody promíchat dřevěnou tyčkou pro lepší usušení.

Mechanická dehydratace. K sušení použijte proud horkého vzduchu. Sušárna je rozdělena do tří teplotních sekcí. V první sekci je teplota 40 – 50 o C a plody se tu nechávají 24 hodin.V druhé sekci je teplota 50 – 55 o C kde plody zůstanou 36 – 48 hodin. Ve třetí sekci je teplota 55 – 65 o C a plody zde zůstanou 24 hodin. Potom se plody vezmou ven ze sušárny, odstraní se stonky a plody se mohou vážit a balit.

Ochrana rostlin
Integrovaný systém kontroly. Spalte všechny napadené větve a listy i jiné zbytky z pole a odstraňte všechen okolní plevel. Posilte závlahu a hnojení k docílení silného stromu.

Chemická ochrana. Závisí na nemoci a napadení hmyzem. Musí se vybrat vhodné chemikálie, koncentrace chemikálií a způsob aplikace dle druhu napadení.

POUŽITÍ
Kůra z kořenů
Kůra z kořenů se používá při nachlazení, kašli, krvácení z nosu, diabetu, bolestech zad, bolest v krku, revmatismu, snižuje cholesterol, pomáhá při impotenci.

Čaj ze sušených plodů a listí.
Snižuje krevní tlak, snižuje obsah cholesterolu v krvi. Pravidelné použití zlepšuje funkci ledvin a jater.

Olej ze semen.
Je výborný na vysušenou pokožku, při svědění i jako antibiotikum.

Konzumace sušených a čerstvých plodů.
Upravuje vysoký tlak, posiluje zrak, odstraňuje závratě, bolesti v kříži, chronické,,vnitřní“ krvácení, krvácení z nosu, astma, únavu.

Jedovatost?
Lycium barbarum L. –Kustovnice cizí patří do čeledi rostlin lilkovitých. Solanaceae. Rostliny této čeledi obsahují solanin, jedovatý alkaloid. Ten obsahují i brambory, rajčata, paprika i další nám známé potraviny. Šlechtěním, výběrem rostlin i jejich jedlých částí, ale i úpravou v kuchyni se solanin vyvaří, zráním plodů přetvoří v nejedovaté látky nebo se jeho obsah sníží na zanedbatelné množství. Rostliny Kustovnice je možno koupit, ale také vypěstovat snadno ze semen dovážených plodů. Budou se lišit, tak jako se liší semenáče jiných druhů rostlin. Teprve výběrem z nich a vegetativním množením se získají lepší a jednotné rostliny. Kustovnice z GOJI dovážených plodů má úzké listy, téměř stejné jako u nás divoce rostoucí kustovnice „ pálavská“. Ta je označována jako Lycium halimifolium Mill. Nebo také Lycium barbarum L.., stejně jako ta „ pravá „ GOJI“ je také označována Lycium barbarum L. (z knihy WOLFBERRY od Paula.Grosse, vydané 2006. www.ordes@booksurge.com)

Nabízí se kacířská otázka zda GOJI není jen regionální typ a staletí pilného čínského výběru. Je známo, že čínské provincie v „pásmu goji“ mezi sebou soutěží, která má ten který rok nejsladší plody GOJI. Plody GOJI se jedí hodně zralé a ještě lepší jsou sušené, kdy se stávají chutnější a co nejméně hořké. Mladé výhonky, uvařené (voda se vylije) jsou v Číně přílohou k masům, podobně jako u nás zelí.

Děkuji. Děkuji. Děkuji. V.Ť.