V Bulharsku, zaostalé to zemi, kde dosud zřejmě nepronikla mechanizace jsem viděl zajímavý způsob grilování.
Těsně u cihlové zdi byl rozdělaný oheň, asi metr od zdi, mimo plameny ohně byl stojan, na kterém se opékala ovce nebo koza, jako rožeň byl tlustý kus dřeva, ještě trochu silnější než násada od krumpáče, nevím jak to měli udělané, že se jim pečínka na tom kůlu neprotáčela. Zajímavé bylo to, že se ten rožeň neotáčel stále, ale "obsluha" grilu pootočila pečínkou tak jednou za deset minut, a to že vlastně se to peklo hlavně teplem, odraženým od té cihlové zdi.
A ta pečínka byla fakt dobrá.
