Jake drevo

Kůru z udícího dřeva běžně neodstraňuju, ale jedná se o naštípané (obvykle bukové) špalky, kde je kůry oproti hmotě dřeva relativně málo. Tenké větve obalené kůrou používám jen k roztápění udírny. Nemyslím si ale, že by dobře vyschlé švestkové větve s kůrou chuti masa nějak ublížily.

bunny : kůra by se odstraňovat měla a u slivoní to platí dvojnásob pokud nechceš mít uzeninu nahořklou. Navíc v prasklinách kůry jsou různé zárodky plísní, hub a breberky. 

vodní udiči / uďo-vařičí : uzení je pomalý proces konzervace masa při ktrerém maso ztratí sušením cca 40 % svojí původní váhy. Tak pokud nemáte čas, nebo ho nechcete mít, nebo ještě hůř jste líní a´t už co se týče odkornění nebo samotného uzení, pořádného nakládání apod... skočte si rovnou do pro uzeninu do krámu :D Co vymyslíte příště? "dneska mně bolí palec, tak ty klobásy uděláme z mletýho z Tesca a dáme to jen do pytlíku od rohlíku a aby to vonělo po uzení, tady do něj vydličkou naděláme díry a pak se to proste jenom nakrájí "?8-@

Jinak na odkornění je hodně dobrá Olše a stačí rok naležato usušená a jde oloupat rukou, i chuťově mi olše přijde zajímavá, taková... taková... taková jemnější? Ale opět to není pro lenochy, jelikož o co míň času při odkornění o to víc času připřikládání, protože je to měkké dřevo.

Na odkornění možná olše dobrá je, ale chut'ově pro mne zas tak moc ne.Měl jsem olši doma suchou cca 5 roků a vyuzení na ní bylo takové jemně štiplavé.Začal jsem ji přidávat k buku a bylo po štiplavosti.Samozřejmě jsem olši i buk zbavoval kůry.Dnes již udím jen na buku.Je tak suchý že z něj kůra odpadává sama.Když nějaká zůstane, tak se nic neděje.Bukem se může udit i s kůrou a je bežně dostupný oproti slivoním.rpstylle@seznamcz

Narazil jsem na zajímavou tabulku, která by mohla pomoci.

Tabulka je to zajímavá, ovšem nevím, čemu by mohla pomoci.
1.  Mám osobní zkušenosti s uzením na buku, dubu, jasanu, jabloni, třešni a švestce. Udil jsem jen vepřové, kuřecí, ryby a uzenářské výrobky. Hovězí, králičí, kachnu, skopové, zvěřinu nikdy. Mohu říci, že rozdíly ve výsledku, jsem nezpozoroval. Pokud ano, byly víc způsobeny, délkou uzení, teplotou, surovinou, konstrukcí udírny.
2.  Březové dřevo obsahuje hodně silic, díky čemuž hoří i syrové. Oheň z březového dřeva díky tomu má typickou štiplavost. Na uzení jsem ho nezkoušel, takže nevím, ale břízu bych nebral.
3. Každý ovocnář ví, že broskvoň a nektarinka jsou prakticky totožné dřeviny. V tabulce však mají zcela jinou charakteristiku i doporučovaná masa. Z toho mi plyne, že tabulku sepsal - nejspíš zcela z hlavy - nějaký prodejce exotických udících štěpin za účelem zvýšení prodejnosti.

Mali by tabulku rozsirit, na co sa hodi ktora odroda, pripadne aj ak je urezana cast podpnika. Napriklad je ine udit a Red Haven alebo Sun-Crest. Z Red... je maso cyudene do cervena a Sun Crest dava viac chrumkave "crispy" :-) Pri niektorych odrodach ide maso lepsie od kostky, vlastne od kosti.

Mám někde v paměti zasuto, že při hoření, resp. uzení břízou vzniká cosi, co je ještě méně zdravé, než "normální" kouř. Ale břízou se udit obecně nedoporučuje.

Vždyť s ni (brizou) taky nikdo netopí.Ten kdo to mysli s územním vážně, tak ví čím topit.

No vidíte, já znám lidi, kteří na břízu nedají dopustit i když podle mého patří spíš do krbu. Já mám pouze generátor studeného kouře a používám buk, olši a švestku. Víc experimentovat nepotřebuji.

Mám taky generátor a používám jenom buk.Švestku pálím v kotli.Tak jsem s tím bukem spokojen😀