Dřevěná udírna - stavba svépomocí

No tak při víkendovém uzení jsem měl v celku problém s vyhřatím udírny.Koncepce ohniště v zemi je špatně a v příštím roce budu muset volit variantu nadzemní s tím že bude ohniště ze šamotek vedení opět kameninové nadzemní obložené cihlami.Jen se chci zeptat jestli někdo použil jako dvířka Sporákový štít malý

Neřekl bych, že zásadní chybou bude to "ohniště v zemi", ale to, že jste užil jako kouřovod kameninu o velmi malém profilu. No, ale pokud je profil kameniny dostatečný, zkuste do ní vsunout nerezovou vložku. Vzduch mezi vložkou a kameninou bude fungovat jako tepelná izolace, nerez se rychleji prohřeje než kamenina a tah by se mohl celkově zlepšit.

Zdravím, podle mého názoru to není kameninou ale tím topeništěm v zemi.Již jsem zde psal že nevím jak to bude fungovat (nefungovat).Přísun vzduchu zvrchu na dřevo není dobré řešení.Pokud budete topeniště předělávat, tak ho udělejte z šamotových cihel bez roštu a s vrátky s růžicí.Nebo pan Vala ve vláknu dřevěná udírna s izolací to vyřešil dobře.At'se daří rpstylle@seznam.cz

No ono přísun vzduchu je z hora, ale přes vzduchový kanálek a ve finále je vlastně ze spodu pod rošt

Trochu jsem to pročetl (poslední příspěvky) a zkusím to shrnout. Já mám udírnu poměrně velkou 100x100x120 (šxdxv) a je jak víte izolovaná minerální vatou. Je izolovaná tak, že když je v udírně cca 70-80 st., tak když šáhnete na bok, tak necítíte, že se v ní udí.

To má samozřejmě vliv na nároky topení.

Nicméně mám kouřovod délky přez dva metry (schválně, aby mohl topit i studeným kouřem). Průměr roury je tuším 150cm obyčejný plech (kouřovod ke kamnům) a celá délka je v betonovém loži cca 10 cm tlustém kolem dokola celé roury. Jelikož ten plech časem odejde, tak zůstane ten betonový korpus. Udírna má pomalý rozjezd při zatápění, přeci jen se musí ohřát velké množství hmoty. Ale do hodiny od zatopení mám cca 60 st. Výhoda je ve velké tepelné stabilitě. Prostě se dá teplota udržet při průměrném půlhodinovém intervalu přikládání v rozmezí 5 st.

Co se týče max. teploty, tak jsem to vytáhl i na stodvacet (když jsem po delší době odstávky vypaloval nezvané hmyzáky).

Celé je to o fyzice. Při výrobě kouřovodu, jestě než bylo vyrobeno topeniště mi kamnář poradil, že tah se nejlépe pozná tak, že se zapálí noviny a přiloží se ke kouřovodu a ten musí oheň v táhnout dovnitř. No a následně jsem udělal topeniště, kde není rošt (názory na rošt se různí - já jej zkrátka nemám), ale přísun vzduchu musí být níže než výstup do kouřovodu. Jinak ten tah nikdy nebude správně fungovat (pokud se nepoužije nějaké řešení třeba s ventilátorem). Tak jak to mám já, tak s tahem není žádný problém.     

Také používám ventilátor na roztáhnutí, ale chci to vyřešit jinak abych jej nemusel použít.Poslední má varianta bude vymlátit kameninu, nasadit ocel kouřovod kde docílím i většího sklonu a pak se uvidí.Víceméně při zapálení je tah obrácený(výfuk) a to mě štve.Po zahřátí kouřovodu není problém, ale ta doba.

Tak jsem malinko pozměnil přísun vzduchu.Původně byl z hora.Problém byl v tom, že při hoření si nasával z hora kouř vlivem špatně utěsněného horního víka a oheň se udušoval.U nové verze nasávání ze předu jede perfektně.Požil jsem šamot a kamnářský tmel.

Dobrý den,

postavil jsem dřevěnou udírnu, topím v malých kamínkách spojených s udírnou normální plechovou rourou viz foto. Mám problém s tím, že do udírny jde spousta sazí a kouř nevoní po dřevu, má tmavě hnědou, někdy téměř černou barvu - nedá se na tom udit. Používám jen prosušené tvrdé dřevo (nejvíce buk), kamínka a roura jsou nové, topil jsem v nich pouze tvrdým dřevem a než jsem je připojil na udírnu, tak jsem je jeden víkend vypaloval. Rád bych požádal o radu, protože nevím, co s tím.

Dobry den, mozna to ma maly tah a proto to dechtuje

Dobrý den, to, co jsem popisoval výše se děje i při úplně otevřeném přívodu vzduchu do kamen. Zkoušel jsem to od zavřeného do úplně otevřeného přívodu vzduchu, ale žádný velký rozdíl ve výsledku nebyl - saze, tmavý kouř bez vůně dřeva.