Molice vlaštovičníková na brukvovitých

o molici se dočtete např. na rostlinolékařském portálu, tedy i to, že přezimuje na brukvovitých a mléči. Vedle vámi zmíněných rostlin, kde se vám nyní vyskytuje, má ráda ještě jahodník, je možné, že i na něm může přečkat zimu. Každopádně ale do června žádné závratné škody nedělá, zimu přečká jen omezený počet škůdce a studené jerní noci mu nesvědčí v rozmnožování. Růžičkovou kapustu miluji, ale právě kvůli tomu, že její růst vyžaduje celou vegetační sezónu a je tak vystavená náletu a množení molic, jsem se jí vzdal. A začal jsem pěstovat košťáloviny s relativně krátkou dobou růstu. Tedy velmi rané odrůdy kedlubnů, zelí, kapusty, květáku, s dobou sklizně v 6.-7. měsíci. Sklízím tedy v době, kdy molice teprve začíná škodit. Vedle toho pěstuji i špičaté zelí (u nás distribuovaná odrůda Murdoc F1).Vysévám v půli června pod netkanku a dále mám sadbu po přesazení až do sklizně přikrytou záclonou s 1mm oky, jen občas částečně sejmu kvůli vypletí a přihnojení. Pro jednodušší vybudování tunelu a odolnosti proti povětrnosti pěstuji rostliny jen v 1 řádku, což bývá 8- 10 rostlin, to naší rodině ale bohatě stačí. Pod sítí sice zpočátku nějaké menší množství molic bývá, ale v omezeném prostoru se nejspíš špatně množí, protože nyní už je zelí čisté. Sklízím od konce září do listopadu, hlávky stihnou narůst cca. 20cm průměru. Případně jsem nedávno pěstoval i kadeřavou kapustu podobným způsobem. Na snímku před 3 dny sklizená hlávka zelí. Walter

Lenko, doplním Waltra o svoje zkušenosti. Tak zaprvé záleží na tom, jaký je rok. Loni při chladnějším a deštivějším počasí byly jejich počty několikanásobně menší. Řešil jsem to také netkankou, stejně jako letos. Netkanku jsem ale někdy v červenci musel sundat kvůli teplotám, takže od té doby byly košťáloviny nechráněné. Přesto vyrostly slušně, i když bez molic by asi byly hezčí a větší. Mám i tu růžičkovou kapustu. Loni vyrostla slušná, letos ještě nevím. Ale můj přístup je: udělám, co můžu a pak se děj vůle Matky Přírody. A i letos mi letní, od začátku nechráněné, zelí udělalo slušné hlávky. Rozhodně menší než je norma, ale mně to stačí.

Přezimování molic rozhodně není jen na vlaštovičníku. Zbavil jsem se ho, a přesto letos nastala invaze. Oblíbené jsou také jahody a košťáloviny, ale jak jsem tak pozoroval, nejspíš dokážou přezimovat na téměř čemkoliv (dokonce i plevelných druzích). Jahod se zbavit nechci, takže by zbýval jen Mospilan či něco podobného. Tam je ta nevýhoda, že všechny postřiky působí jen na dospělce, ale pokud byste stříkla všechny podezřelé hostitele před zimou a možná znovu v předjaří, když už se či ještě nerozmnožují, asi by to dost pomohlo. Jenže to by to museli udělat všichni v okolí. Molice nejsou sice nijak náruživí dálkoletci, ale vždycky si tu oblíbenou potravu najdou. Loni přežily u sousedů.

Příští rok ochráním netkankou i sadbu od samého začátku. Letos (přes dobrá předsevzetí) jsem se na to opět vyflákl. Pak bych mohl zaměnit netkanku za záclonu jako Walter, ale tolik jí rozhodně nemám. Takže to zase otevřu. A budu doufat v krušnou zimu (snad nezmrznu i já) a chladnější počasí. Ale to zase neprospívá mým ostatním plodinám. Asi mám přeci jen trochu výhodu v těch 570 mnm, ostatně nejen s molicemi. Ti, co mají zahrady podstatně níž, jsou na tom rozhodně hůř se škůdci. Jinak to zase, jak je mým zvykem, nechám na MP. Fakt je ten, že mé zelenině ty molice uškodily, ale nezpůsobily žádnou katastrofu.

Závěr: zlikvidovat molice úplně snad ani nelze.

Milan HP