Hořka řepa

Neni mi jasne, co bych si mel vyzkouset a proc. Uz jsem to tady psal 3x, ze plodiny, resp. pozemky stridam, pred vysadbou brambor davam obvykle na podzim hnuj. Zacal jsem pouzivat - kvuli jahodam - i substrat ze zampionarny, ale o tom ani necem jinem nema cenu psat, kdyz stale nechapete nebo nectete co jsem opakovane napsal. Podle mne byste mel pestovat prevazne nejakou pozdni vynosnou odrudu, stridat pozemky a seznamit se se syntetikou - horka sul, siran draselny, dusikata hnojiva. J.R.

Vyzkoušt, že po tříletém cyklu je třeba změnit půdu, uvidíte,že na nové zemině vzrostou procentuální výnosy, a i kvalita brambor se zlepší.

Tyto syntetika běžně používám, ale nevidím důvod proč bych měl v hnojení brambor, ke standatnímu hnojení hnojem s pestrou paletou výživových prvků, používat navíc dusíkatá hnojiva-není už toho dusíku nějak moc?...Vy to tak praktikujete,a proč?

Slávku/Alois/Rosťo... trochu jste s J.R. odbočili, ale z těch doplňků k organickému hnojení potřebujete v zásadě jen doplnit hořčík. Je však otázkou půdního rozboru alespoň na úrovni určení pH vodného výluhu, jestli formu kyselou (hořká sůl) nebo formu zásaditou (mletý dolomit). Pokud jsem někde v jiných vláknech zachytil, tak k hnoji dáváte ještě popel ze dřeva, takže draslíku a vápníku by měl být dostatek.

No, docela rád bych měl hnůj dostupný v množství jako máte Vy.

Vyzkoušet, že po tříletém cyklu je třeba změnit půdu... nemam zadnou nadbytecnou ci nevyuzitou plochu, kterou bych rozoraval ani cas na zbytecne a pracne experimenty. Cyklus stridani plodin mam vicelety -  bezny trilety + predplodina pro jahody + jahody. Vynosy i kvalitu brambor povazuji za velmi dobrou.

Co se tyce syntetiky - Při určení dávky dusíku je třeba vzít v úvahu obsah minerálního dusíku v půdě (krátce před osázením) a uvolněný N z organických látek. Pokud se domnivate, ze mate v pude dusiku dost, tak zadny nedavejte. J.R.

Doporučená hnojení při výnosu 40 t/ha:

prvek zásobení malé střední vysoké
K2O 200-250 150-200 150-100
P2O5 150-200 100 70-50
MgO 160-120 80 40-0

dle nějaké studie provedené tuzemským bamborářským výzkumákem vyplývá, že brambory v druhém sledu po bramborách dávají o 10% vyšší výnos než brambory po nepříbuzné předplodině. Ale pak už je to jinak, při třetím sledu brambor po bramborách klesá výnos až o 30% proti kontrole.  optimálního výnosu a zdravotního stavu se dosáhne při osevním postupu, který za období 5 let má jen dvě výsadby brambor. Tyto pak při harmonickém hnojení mohou následovat těsně po sobě.

Dusičnany a dusitany jsou v salátu pěstovaném přímo v hnoji (teplý pařník) v nadlimitním množství pouze bezprostředně pár hodin (slovy maximálně dvě hodiny) po sklizni. Pak je rostlina z roztoku asimilátů v cévách postupně zapracuje do zelené hmoty nebo vydýchá. Konzumuje-li se salát sklizený předchozí den, je možná trochu ovadlý, ale bilance dusíkatých látek je stejná (jakostně) jako u salátu pěstovaného na méně úživném substrátu (z hlediska přebytku N). Nejpomaleji probíhá konverze dusíkatých látek u ředkvičky, která byla po sklizni zbavena zelené nati. Z toho vyplývá doporučení, prodávat ředkvičku ve svazcích s natí (divím se, že nám to EU ještě nedala příkazem jako tvar a velikost "banánu premium").

Tak mne napadá, paní Neuwirthova, jestli je Vaše řepa hořká, i když ji po sklizni necháte několik dní či měsíc odpočnout?

Šlo by sem hodit link na tu studii onoho bramborářského výzkumáku? Už se podle něj nějací pěstitele brambor řídí?

Dusičnany a dusitany jsou v salátu) v nadlimitním množství pouze bezprostředně pár hodin po sklizni. Pak je rostlina z roztoku asimilátů v cévách postupně zapracuje do zelené hmoty...

Stando, tomu přece nemůžete sám věřit   
1. Rostlina po sklizni může těžko někam něco zapracovat. To by musely mrtvé listy povyrůst, aby se z dusíkatých látek stihly vyrobit stavební bílkoviny, enzymy.

...nebo vydýchá
2. Je-li Vám známa biochemická reakce dýchání rostlin, jistě víte, že dusík se reakce neúčastní a rostlina žádný dusík nevydýchává, První oxidy dusíku se uvolní do vzduchu až když salát začne hnít.

nešlo, já tenkrát hledal vlastnosti odrůd a náhodou narazil na tu studii, porovnávající vliv opakované výsadby odrůd na totožné stanoviště. Vyjímkou z toho obecného závěru byly odrůdy citlivé na fusariovou hnilobu - ty se po sobě sázet v těsném sledu nedaly vůbec.

salát je živý dokud dýchá, tedy i mírně roste po uříznutí v kořenovém krčku. Nejlépe to uvidíte na vybíhajícím salátu, co zapomenete hodit slepicím.

nepleťe úzkou specifickou reakci fotosyntézy s obecným projevem dýchání. To je stejně krátkozraké jako zjednodušení, že listová výživa nemůže fungovat, protože rostlina přijímá živiny jen kořeny.

Mýlíte se.  Uříznutá rostlina se může rozvinout, vyrašit ze zásobních orgánů, vykvést pupeny, ale nemůže přirůst na objemu, protože by to odporovalo zákonu o zachování hmoty. (uříznutému salátu žádná hmota přirůst nemůže - z čeho taky, maximálně může zavadlá rostlina natáhnout vodu).
   Obecný projev dýchání - to tedy nevím, jak souvisí s listovou výživou a jak si vypadá dýchání v obecném smyslu. I člověk vydechne jen tolik dusíku, kolik vdechl (pominu-li amoniakální dech cirhotiků). Rostliny přijímají vodu, vzduch a živiny celým svým povrchem, to se učí ve školách. Že vodu a živiny převážně přes kořeny, je dáno tím, že kořeny jsou k tomu nejlépe uzpůsobeny a živiny se vyskytují v půdě a nelítají v povětří.

já netvrdím, že zákon zachování hmoty neplatí, jen jsem uvedl, že nitrátový dusík se po uříznutí salátu přestane doplňovat a přemění se metabolickými procesy v salátu na jiné formy (převážně amidické).

...jen jsem uvedl, že nitrátový dusík se po uříznutí salátu přestane doplňovat a přemění se metabolickými procesy v salátu na jiné formy (převážně amidické

Tak to jsem asi špatně četl.
Můžete uvést zdroj, kde se uvádí, že dusičnany se ve sklizené zelenině přeměňují na amidy a jak tato reakce vypadá?