Hořka řepa

Hnije mam dostatek asi na 800 m2, kompostu uz mene, pouze prisypavam. mam svuj. trava zbytky atd...

Co pestujete na 800 m2, to je dost velka plocha, leda ze byste dodavala zeleninu do mraziren? Nebo je to jen 1/3 obdelavane plochy, hnuj se dava jednou za tri roky? J.R.

uleželým hnojem nepřehnojí, může jej dávat klidně každý rok.

SfK.

Hnojem se hnojí obvykle 1x za 3 roky. Některé plodiny půdu čerstvě vyhnojenou hnojem (z podzimu) nemají rády.

je potřeba rozlišovat mezi půdou

1) nedávno vyhnojenou čerstvým hnojem

a

2) čerstvě vyhnojenou uzrálým hnojem

Čerstvý hnůj opravdu nemají některé rostliny rády, ale čerstvé vhnojení dobře uleželým hnojem je jako hnojení kompostem. V tom uleželém hnoji nesmí být už čitelné zbytky slámy (nebo jen při podrobném hledání).

je potřeba rozlišovat mezi půdou
1) nedávno vyhnojenou čerstvým hnojem
2) čerstvě vyhnojenou uzrálým hnojem

Ano je třeba rozlišovat mezi čerstvým hnojem, uleželým hnojem a zkompostovaným hnojem.
1.  Zcela čerstvý hnůj - mrva - se k hnojení nehodí. I když mnohé plodiny (jahody, rajčata, dýdě) jej dobře tolerují a rostou.
2. Uleželý je hnůj za cca 3-4 týdny podle teploty. Sláma je v něm sice trochu patrná, ale při nabírání se lehce trhá. Takový hnůj obsahuje všechny biogenní prvky, ale dusíku má oproti ostatním přliš mnoho.  Hodí se hnojit s ním na podzim k rostlinám I. trati, s výhradami i druhé. 
3. Kompostovaný hnůj (rok a déle) je rozsýpavá hmota, vonící zeminou, nikoli dobytkem. S takovým se dá hnojit v podstatě cokoli, byť i ten má oproti čistě rostlinnému kompostu víc dusíku. Jistě ne tolik jako mrva a uleželý hnůj, protože část vyprchala do vzduchu a něco se vyplavilo. 

Kdybych hnojil hnojem brambory, zeleninu 1 x 3 roky, zřejmě bych byl nucen úrodu koupit.Brambory,česnek,a další, chtějí každoroční příděl od kraviček, protože syntetiku nedávám.Semínka dýní přímo na uleželý hnůj.Když není hnoja,vlak nejede.

Pokud pestujete brambory stale na jednom miste, tak to asi jinak nejde. J.R. 

Brambory hnojené hnojem 1x3 let sice porostou, ale výnos bude dalšími roky mizerný pokud navíc vynecháte syntetiku.Každý přece ví, že brambory každoročně pěstované na hnoji podávají kvalitatívně, kvantitatívně bezkonkurenční výnosy.Například dýně vysetá přímo na uleželý hnůj podává přímo fantastické výsledky.

Rostliny jedné čeledi pěstujeme na jednom místě v odstupu alespoň tří let.Pane J.R. vyplatí se proto rozdělit si plochu pro pěstování zeleniny na tři části (trati) a rostliny různých čeledí na nich střídat.Brambory pěstujte na jednom místě maximálně po tři roky, pak změňte půdu.Uvidíte, že se Vám to vyplatí.

Rostliny 1. trati: zelí, květák, růžičková kapusta, okurky, brambory, pórek, celer, cukety, dýně. Půdu je třeba připravit už na podzim, zapracovat do ní kompost a organické hnojivo.

Nepestuji brambory na stejnem miste, Vase rady povazuji za chybne. Davat kazdorocne hnuj na celou obdelavanou plochu navic povazuji za casove i financne neefektivni. J.R.