Zkrácení vzrostlého smrku
|
|
|
|
 |
 |
|
host - 208.132 (?) 7.3.2015 10:02, zobrazeno: 29101x
Máte někdo zkušenost jak poškodí vzrostlý smrk jeho razantní zkrácení.Jedná se asi o 18m vysoký strom, který stojí na kraji zahrady a jeho větce se nebezpečně blíží k drátům el.vedení. Jak strom snese zkrácení asi o třetinu? Je vhodné zkrátit i postranní větve?
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 248.14 (?), 7.3.2015 12:18
Postranní větve nekraťe, pokud je to možné. Když si představíte, že se smrk skládá z části zelené s větvemi a části bez větví, tak zkrácení na některé patro větví, které je v polovině zelené části strom to přežije. Následně se bude znažit v ponechaném patře přeměnit větev/e na náhradní terminál.
Je však otázkou, na kolik se Vám pak takový strom bude líbit nyní po zásahu a s postupem času od zkrácení.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 130.188 (?), 7.3.2015 16:33
Pane fon, nějak se v tom motáte. Smrky bez větví se nalézají obyčejně v pěstěném lese. Smrk o který se jedná je zřejmě soliter. A ten má obyčejně větve těsně od země, pokud je majitel neoflákal. Každý strom tohoto typu se po jakémkoliv zásahu do terminálu stává nepěknou obludou. Vhodnější řešení je strom odstranit a na jeho místo vysadit něco co svou konečnou výškou a šířkou nebude zasahovat do prostoru vedení. Majitel by to měl raději provést sám v předstihu, protože pracovníci, kteří to zkracování provádějí, pracují bezohledně a pak se domáhaní nějakých náhrad za případné další škody stává bojem s větrnými mlýny. Je to určitá diskriminace, nebo oběť eklektrifikaci s vzdušným vedením nad cizími pozemky a tím pádem zátěži, které se říka věcné břemeno.
|
|
 |
|
 |
 |
|
Standa_hk - Diamantový Zahrádkář (5555) - 248.14 (?), 7.3.2015 17:11
moje odpověď je pouze širší, ale v zagradách jsou většinou smrky nad 10 m výšky cca do výšky 2 m vyvětvené. Ale neuvádím záměrně žádné číslo nebo poměr mezi zelenou částí a vyvětveným kmenem.
asi by to bylo chtělo fotku..., ne vždy to musí být obluda, stačí koukat kolem sebe i v přírodě. Jisté je, že pro dřevařské zpracování je takovýto strom více znehodnocen...
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
Josef. - Diamantový Zahrádkář (2694) - 228.89 (?), 7.3.2015 21:03
Můj názor:
-
Zakrácení smrku obvykle nevadí natolik, aby následkem tohoto zakrácení uschl.
-
Jak píše Standa, vzpamatuje se a z horního přeslenu větví začne tvořit nové terminály - několik nových špiček.
-
Že takovéto radikální zakrácení (dekapitace) není příliš estetický zásah, je také pravdou.
-
Proto bych na rpzdíl od Standy bych ořezal i horní ponechané větve (asi tak tři až pět přeslenů) tak, aby smrk měl hned po řezu opět víceméně špičatý tvar a aby nově se tvořící terminál(-y) byl(-y) co nejblíže uříznutému kmeni (tedy aby se i nadále tvořil skoro rovný kmen).
-
Během několika let (cca za 2-3-5 let od prvního ořezání) by bylo vhodné vrchol smrku opět upravit: z nově se vytvořivších špiček ponechat jen jednu a vrchol smrku opět doupravit.
-
Je jasné, že ani samotná dekapitace, ani následné upravování takto vysokého smrku není úplně jednoduchou záleřitostí (a pokud si na to netroufnete sami, tak nebude ani záležitostí extra levnou).
-
Proto stokí za úvahu i další zmíněná návrh - skácení celého stromu a jeho náhrada / kompenzace novou výsadbou s lepšém uvážením druhu a místa výsadby (abY děti či vnuci nelamentovali za pár desetiletí nad tím, co jim to jejich táta či děda přidělal za starosti.
Josef.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
Josef. - Diamantový Zahrádkář (2694) - 139.95 (?), 8.3.2015 10:59
Prosím o vysvětlení, proč se v tomto případě nedá hovořit o dekapitaci? Kde je pro dekapitaci definována Vámi uvedená hodnota?
Josef.
|
|
 |
|
 |
 |
|
Josef. - Diamantový Zahrádkář (2694) - 232.37 (?), 10.3.2015 20:31
Stando, múžete se, prosím, vyjádřit, kde jste vzal to své pojetí dekapitace?
Předem děkuji.
Josef.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|