přesazení stromku z lesa

Se připojuji, po dvou letech už strom těžko uschne pro poškození kořenů. Spíš to bývá tak, že po přesazení může strom i několik let jen tak přežívat a nepřirůstat, a až po několika letech zregeneruje tak, že začne přirůstat. Tomu se dá předejít tím, že strom po přesazení dost přistřihnete.

Už jsme přesazovali leccos - teď v předjaří například pětimetrovou osiku (už má listí). Nepochybuji o tom, že je strom tímto šokem dlouhodobě oslaben a pokud dojde k většímu poškození, může se to projevit na jeho odolnosti i v pozdějších letech. Přesazování se nebojte, ale pracujte co možná nejopatrněji.

Tomáš

Já to trhám ze země, nemám čas ani možnost to brát s balem, rhrabat se rýčem v zemi. Jednoduše stromek vyrvu ze země (z lesa, jen nálety) a zasadím a čekám. Hodně tedy zalívám. První dva roky. Takto jsem zasadil cca 200 stromků. Samé jehličnany. Borovici lesní, modřín opadavý, smrk ztepilý, jedli bělokorou, čili všechno naše středoevropské dřeviny. Smrky se takto ujímají v 90%, modříny také, ale jedle a borovice jsou na takové drastické přesazování citlivé a ujme se jich tak 60%. První rok mají ještě menší jehlice, ale další rok buď uschnou, nebo se chytnou zcela a jedou jak draci, mám přírůstky borovic i přes metr za rok. Takže pak už je jedno, jak byly vysazeny. Žádná paměť špatného zacházení neexistuje, jak jsem tu četl. Stromy nejsou sloni :-).

Dobrý den. Jsem profesionál, a tak jen napíšu, že je spousta jevů, které i u rostlin ještě nejsou prozkoumány. Nebyl bych totiž tak kategorický v tom, že stromy nemají paměť. Třeba to tak přímo nelze nazvat, ale byl zadokumentován případ, kdy u rostliny bylo měřeno nějaké elektrické napětí. A rostlina vždy nejsilněji reagovala, pokud do místnosti vstoupila nějaká žena, která tam pracovala. A když se jí ptali, co s rostlinami dělá, tak uvedla, že pravidelně z nich odebírá řízky, že je doslova týrá. Také jsou zahradníci, kteří si se svými rostlinami povídají a věří tomu, že jim rostliny rozumí. Nakonec se přiznám, dělám to se svými ovocnýmy stromy také. Stanislaw:-)

Jo, tomu rozumím. Jinak se o stromy taky starám, jak jen nejvíc jde. Proto se jim u mě tak daří. Vážně. Ty borovice jsou fantastické. Chodí se na to dívat i sousedi. Když jim řeknu, jak jsme je vysadil, tak nevěří. Jak jsme již psal, první dva roky jsem ale pravidelně zalíval. Se stromy si sice nepovídám, tak daleko můj vztah k nim nedospěl, ale jinak je mám rád velice. To byste viděl, kdybyste ke mně přišel na zahradu, jak o ně pečuji. To množstí bylo kvůli tomu, ze jsem je potřeboval do živého plotu a na spevnění spodní části zahrady, kde ujíždí zemina. (antierozivní efekt zejména kořenů borovic a modřínů, listnáče tam už jsou z dřívějška). A zpátky k vysvětlení mého barbarského počínání :-), Trhal jsme to ze země, protože jsme potřeboval do auta naložit pokaždé více kusů. Zpočátku jsem se s tím pižlal s rýčem, ale stejně ty kořeny rostly až metr od kmene, a to bych musel brát do auta půl lesa včetně půdy, tak jsem to vzdal a říkal si děj se vůle boží. Kdo má přežít, ten to přežije. A jak jsem psal, smrky a modříny to snesou bez problému, borovice je citlivější. Byly to náletové dřeviny z koberce pod starými stormy. TKdyž jsme se byl podívat do toho lesa, odkud jsem to bral, není poznat ani náznak. Je to stále tak husté, že stejně většiny ze stromů časem uschne a přežijou ty dravější. To je prostě příroda.

Já si se svými stromy taky povídám, nejčastěji s meruňkami a broskvemi, a to ve smyslu, že by letos pro změnu nemusely mrznout v květu.
 Ale jsou to ignoranti 
   Jinak, horší ujímání borovic vidím v charakteru růstu jejich kořenů. Smrky je mají povrchově do stran, borovice dolů. Taky při vichřici se smrky vyvrátí s neporušenými kořeny, borovice se zlomí. 
  Podobně třeba hrušně - vytrhnout ze země bez nářadí i malé pláně je nadlidský úkol. 

Já to dělám taky tak, tahám je rukama ze země bez nějakého balu, do velikosti tak 1,5-2 metry se listnáče ujímají v pohodě. Jehličnany smrčky takle beru tak do velikosti jednoho metru, většinou se taky ujmou. S balem beru tak od výšky 3m.

Já takhle předloni na podzim "demontoval" dub cca 150cm. Rostl v místě, kudy se měla začít dělat cesta, tak jsem to risknul. Při pokusu o vybavení kořenového systému i s balem jsem byl krutě neúspěšný, podařilo se mi získat asi tři pahýly hlavních kořenů plus něco vláskovitých. Tak jsem poměrně radikálně zakrátil větve tak, aby trochu korespondovaly s kořeny. Usadil jsem stromek do jámy s trochou kompostu a hlínou, hooodně zalil. Pak jsem to nechal na přírodě. První rok jako by stál, letos pěkně poporostl. Tak jsem ho snad zachránil, jinak by ho vzala radlice Strabagu...

Díky za vaše reakce a díky za to, že někdo toto forum moderuje a maže věci mimo téma.

Dobrý den,

smrček z lesa z Vysočiny jsme přesadili, když jsem byl malý kluk. Rostl pěkně, jenže byl blízko domu, tak jsme ho museli přesadit ještě jednou.

           Luděk