nebezpečný smrk

Jenže teď musíte napravit tu chybu toho kdo sázel. A jste na nejlepší cestě dopadnout, jako v tom Vašem příkladě. Nějak to ohlodáte, stejně to nebude pěkný. Pak na to dva roky nebudete mít čas a ono to vezme jednu větev, postaví nahoru a hurá do oblak. A možná to budete nějaký čas lecjaks opižlávat a bude to čím dál ošklivější a nakonec vezmete pilu... Ale ztratíte spoustu let marným pinožením, zatímco tam mohly krásně růst jiné stromy.

ARBi, ještě se domluvte s někým kdo má přírůstkový (Preslerův) vrták a ten v pravo zkontrolujte tak 20 cm nad zemí, zda není napadený počínající hnilobou, nebo václavkou. Ta koruna má malinkou defoliaci, může tam začínat nějaký problém, není tak uzavřená a plná, jako u dvou v levo. Ale může to být také nedostatkem živin, vzhledem k zahrádce pod ním, jeho výšce a průměru kmene.  Zkrátit je cca o třetinu a nesahat na spodní zavětvení! Pouze upravit v následných letech tvarováním, zdvíhající se větve. Budou mít snahu otáčet se vzhůru! Po pár letech bych je ještě trochu snížil.

Andy, super postřeh, na to jsem se ani nepodíval .  To je také slušné řešení. Osadit tam nízkomeny a za pár let jim udělat místo.

Ale pokud se to seřízne citlivě (což myslím ARB dokáže) a následně vytvaruje, věřím, že sejdeme-li se tu za pár let, bude zajímavé se na ně podívat.

Nie Andy, nedvíhajú ani nie sú preseknuté, plot je v poriadku. Vrták zoženiem, pribalím si k nemu aj lesníka a pozrieme to.

Nehledejte ani nebozez, ani lesníka. Ty stromy jsou na první pohled zdravé. Jsou ale zasazeny naprosto v nevhodném místě. Jakékoliv krácení v tomhle věku je "prasečina". Jakmile připravíte strom o vršek, začne ronit pryskyřici a maximálně zvedne hořejší větve a poroste dál, nebo uschne. Sesadit vrchol můžete u hrušky, ale u takového jehličňanu nikoliv. Z obrázku je vidět, že vedle rostou broskve. Ty jistě trpí sousedstvím smrků. Dovedete si představit jak daleko má takový smrk kořeny? Pokud ne, zkuste ty broskve obrýt. Kořeny smrku jsou poměrně mělko. A na závěr: smrk patří do lesa a ne na zahrádku, ještě tak malou. Musím se přiznat, že jako dítě jsem si přinesl domů smrček, který jsem našel vyvrácený v lese. Měli jsme velikou zahradu a když se podívám na internetové mapy, stojí tam ještě dnes. Asi tak 65let.

Pane Skála, nechci být neuctivý, už vzhledem k vašemu věku, ale to, že koruna pravého stromu není zcela v pořádku, je evidentní, je možné, že je pouze "otevřena" tíhou šišek na větvích, to posoudí lesník na místě. Zakrátit takový strom však není žádná "prasečina ", dělá se to naprosto běžně. Následné tvarování zakracováním vzhůru se otáčejících větví není také nic neobviklého. Zakrátí-li se stromy v době vegetačního klidu a řez ošetří tak jak se má, není v tom žádný problém.  Kořenový systém smrku je mělký, nikoli však sahající do vzdálenosti téměř deseti metrů, mimochodem ještě tam jsou dříve záhony!  To že smrk patří do lesa je jasné a neoddiskutovatelné, že sazenice měli být okrasné je také výše napsané, pokud však ponechá ARB tyto stromy dalšímu růstu bez usměrnění, v brzku mu nastanou ještě větší starosti!

Co vím, tak jehličnany se mají řezat buď v polovině léta od července do srpna, nebo v předjaří únor - duben; suché větve kdykoliv.

Zkrácení je možnost a pokud se udělá s citem, tak to nevypadá špatně. Jen to potom chce pořát je udržovat v rozumných rozměrech.   Ale s tím sázením malých mezi velké (až povyrostou, tak velké sundat) nevím - taky to zkouším, ale vypadá to, že se poženou za světlem a bude to jen štíhlý kůl bez větví... Možná je lepší sundat je úplně, vybagrovat i pařezy a zasadit něco nového. Sice to je drastická metoda, ale za několik let to může být lepší než to zkracování a sázení nových do mezery... Taky tenhle problém budu muset vyřešit.   Gl.

Pridám ešte dve fotky aby sa to dalo posúdiť aj z iného pohľadu.