Zvyšuje bór odolnosť k mrazu?
|
|
|
|
host - 62.91 (?) 31.5.2012 23:20
To já ale třeba také stříkám slivoně slabým roztokem boraxu kvůli vyskytujícím se příznakům jeho nedostatku. V těch odkazech se ale přece píše o konkrétních funkcích bóru v rostlinách a i o jeho vlivu na mrazuodolnost.
Cituji např.: "Zvýšeným osmotickým tlakem zlepšuje odolnost proti nízkým teplotám a zvýšenou elasticitou tkání omezuje tvorbu prasklin způsobených mrazem, a tím sekundární infekci patogeny v průběhu zimy a jara."
Nebo: "Bór se podílí přímo na syntéze cukrů a zajišťuje rovnováhu mezi nimi a škroby při translokaci do pletiv." Pokud by zásobení bórem např. zajistilo vyšší obsah cukrů v cytoplasmě, teplota tvorby ledových krystalků by se samozřejmě snížila.
Druhý dokument uvádí: "Nedostatek bóru vede k větší náchylnosti mrazům.... Hnojení bórem ovlivňuje vyzimování porostů, ovlivňuje stabilitu rostlinných buněk – jejich poškození mrazem, ovlivňuje odumírání a trhání kořenového systému účinkem mrazu, dále
odumírání buněk vlivem tvorby krystalů ledu ve vakuolách."
Týká se to sice řepky ale u ovocného stromu to snad nebude až tak odlišné. Tvrzení to jsou ale myslím celkem přesvědčivá. Jen aby nevznikl omyl, můj obor je tomuto na hony vzdálený a o přírodu a vše s tím spojené se zajímám čistě amatérsky.
Milan
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 62.91 (?), 31.5.2012 23:20
To já ale třeba také stříkám slivoně slabým roztokem boraxu kvůli vyskytujícím se příznakům jeho nedostatku. V těch odkazech se ale přece píše o konkrétních funkcích bóru v rostlinách a i o jeho vlivu na mrazuodolnost.
Cituji např.: "Zvýšeným osmotickým tlakem zlepšuje odolnost proti nízkým teplotám a zvýšenou elasticitou tkání omezuje tvorbu prasklin způsobených mrazem, a tím sekundární infekci patogeny v průběhu zimy a jara."
Nebo: "Bór se podílí přímo na syntéze cukrů a zajišťuje rovnováhu mezi nimi a škroby při translokaci do pletiv." Pokud by zásobení bórem např. zajistilo vyšší obsah cukrů v cytoplasmě, teplota tvorby ledových krystalků by se samozřejmě snížila.
Druhý dokument uvádí: "Nedostatek bóru vede k větší náchylnosti mrazům.... Hnojení bórem ovlivňuje vyzimování porostů, ovlivňuje stabilitu rostlinných buněk – jejich poškození mrazem, ovlivňuje odumírání a trhání kořenového systému účinkem mrazu, dále
odumírání buněk vlivem tvorby krystalů ledu ve vakuolách."
Týká se to sice řepky ale u ovocného stromu to snad nebude až tak odlišné. Tvrzení to jsou ale myslím celkem přesvědčivá. Jen aby nevznikl omyl, můj obor je tomuto na hony vzdálený a o přírodu a vše s tím spojené se zajímám čistě amatérsky.
Milan
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář (3299) - 5.149 (?), 1.6.2012 8:19
Myslím si, že odolnost oproti mrazu je rostlinám dána geneticky, a že se může dokonce lišit i u různých odrůd jednoho druhu. Co platí pro ozimou řepku nemusí platit pro ovocné stromy ev. zeleninu. Zahrádkářům zbývá jen věřit nebo nevěřit, že to pomůže. Další cestou je ověřit si to, což si u ovocných stromů nedovedu představit (relevantní počet stejných stromů z nich polovinu postříkat a čekat na výsledky?). Asi jednodušší to bude např u rajčat- vysadit pár rajčat již začátkem dubna a sledovat jak se chovají postříkaná a nepostříkaná. Pochopitelně tyto sazenice jsou s největší pravděpodobností určeny k odepsání.
Mr Big
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Mr Bigggg - Diamantový Zahrádkář (3299) - 5.149 (?), 1.6.2012 15:23
Stoprocentní souhlas. Mám na to úplně stejný názor.
Mr Big
|
|
|
|
|
|
|
host - 62.91 (?), 1.6.2012 16:58
I když jsem v tomto směru laik, tak bych si to dovolil trochu poupravit na tvrzení, že rozdíl bude zřejmě mezi jednoděložnými a douděložnými rostlinami. A jak víme, řepka i ovocné stromy jsou dvouděložné a sobě tedy dosti blízké. Ono v těch dříve odkazovaných dokumentech se uvádí právě velká rozdílnost obsahu bóru v pletivech jednoděložných (málo bóru) a dvouděložných (hodně). Holt jehličnany asi budou na pozdní jarní mrazíky přiraveny jinak. Ale jak říkám, jen laický názor někodo, kdo v tomto směru ví celkem málo. Milan
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Paľo. - Diamantový Zahrádkář (1739) - 15.27 (?), 1.6.2012 9:01
Ďakujem najmä pánovi Milanovi za posun v diskúsii o účinkoch bóru na rastliny. Bohužiaľ prvý článok mi Google chrome neotvoril. V druhom článku sa potvrdila jeho nenahraditeľná úloha u mnohých poľných kultúr. Platí to aj pri ovocninách, hlavne pri viniči. V článku o výskumnej práci Dr Larchelexa sa píše, že "použitie bóru proti mrazovým škodám je možné aplikovať nielen v ovocinárstve a vinárstve, ale aj k ochrane chúlostivých zelenín, zvlášť rajčín, uhoriek, melónov atď... zvlášť výhodné je robiť postreky pri teplote vyššej ako 8 stupňov, bezprostredne po dáždi, alebo ráno za rosy." Zvyšky nerozpustených kryštálikov boraxu či kys.boritej spôsobujú popáleniny kôry, kvetov a listov. Doma to robím tak, ako písal p.Milan: najprv borax rozpustím v pol litri vrelej vody a potom dolejem v postrekovači studenou. Podľa údajov v článku p. Milana prepokladám, že vzhľadom k vyplaviteľnosti bóru z pôdy by sa mala protimrazová aplikácia robiť nie mesiace pred nástupom mrazu, ale skôr v predstihu rádovo dňov či týždňov. Za účelom prihnojenia bórom v októbri až novembri sa vo výskumnej práci Dr Larchelexa popisuje: " Na stredne vzrostlý strom sa používajú 3 veľké lyžice boraxu alebo 2 lyžice kys.boritej. Tieto dávky sa rozsypú pomocou jemného sita do medzikruží odkvapu na prerytú pôdu. Súčasne sa podporuje lepšie klíčenie pelu, avšak pri trvalom prehnojení (väčšie dávky) môže priísť po určitej dobe k upchaniu ciev dreviny." Prekvapilo ma, že pri aplikácii boraxu na repku znesú rastliny až 1% koncentráciu v možstve takmer 0,5 kg na hektár. Predstava, že by sa konzument otrávil zjedením produktov mesiace po aplikácii boraxu na rastliny je absurdná. Aké dávky boraxu či Kuprikolu by sa museli nastriekať (a či by to rastliny prežili?) a koľko ovocia či zeleniny by dospelý človek musel zjesť, aby sa otrávil bórom či meďou? Stopové prvky bór, zinok a meď sú bežnou súčasťou listových hnojív.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|