Zvyšuje bór odolnosť k mrazu?

Pretože sa patrí odpovedať na výzvu a pretože autorov odlišného názoru nepovažujem za "nepřátele", ako ma nedávno charakterizoval p.Vysloužil, dovolím si odpovedať na jeho otázky, ktorými ma oslovil vo vlákne Bilance 18.5-mráz. Najprv k tvrdeniu "Nechce se mi věřit, že by o tak jednoduchém způsobu ochrany vinaři a ovocnáři nevěděli.": Domnievam sa, že to nie je otázka nedôvery či neinformovanosti o účinkoch bóru, ale otázka ochoty k nákupu neškodnej chemikálie a prevedeniu preventívneho postreku. V predpovediach očakávaného prímrazku zo strany meteorológov boli ešte v polovici mája veľké rozdiely. Mnohí dúfali, že keď vlani uderili Ľadoví muži tak silno, v tomto roku sa situácia nezopakuje. V krajinách mierneho klimatického pásma dochádzalo v minulosti k poškodeniu vplyvom májových mrazov zhruba u každej 4. až 5. úrody. Jednoduchý a účinný spôsob ochrany s pomocou bóru, ktorý zrejme zvyšuje odolnosť rastlinnej cytoplazmy k účinkom mrazu, popísal vo výskumnej práci už v r.1958 Dr.W.Larchalex z botanického ústavu univerzity v Insbrucku. Následovali roky testovania a overovania na ovocných rastlinách a plodovej zelenine. Snažil som sa pomôcť mnohým záhradkárom, ktorí tu na fóre popisovali škody napáchané pred rokom začiatkom mája, a zverejnil som súčasne v dvoch vláknach kompletnú informáciu a metodiku ošetrenia zlúčeninami bóru. Článok mi priniesol v 80.rokoch dnes už nežijúci kamarát, ktorý účinky boraxu pravideľne a s úspechom využíval na svojej viničke v povodí Myjavy, kde boli jarné mrazivé hmly častým návštevníkom. Svoj vinohrad som chránil proti Zmrzliakom tým, že som si pri zakladaní spoločnej osady vylosoval parcelu takmer na samom vrchu čerstvo zterasovaného svahu. Je mi ľúto, že zrejme nikto nevenoval mojej snahe poradiť a pomôcť pozornosť a neodskúšal si spôsob chemickej ochrany proti májovému mrazu. Stačilo by mu aspoň časť záhrady postriekať a následne porovnať protimrazové účinky. Dôležité je aplikovať bór v dostatočnom časovom predstihu. Menej ako 24 hodín je naozaj nedostatočná doba. Svoje skúsenosti s takto oneskoreným zásahom + foto som zverejnil včera v sekcii Vinná réva.

A čo povedať na názor p. Vysloužila "Bór je stopový prvek pro rostliny potřebný, ale podobně jako třeba u mědi či manganu jeho vysoké dávky jsou zdraví škodlivé."?  Netuším, čie zdravie mal p.MV na mysli, ale netreba z bóru robiť strašiaka. Nie je to olovo, ani kadmium či stroncium. Ako správne p.Vysloužil naznačil, bór má v rastline veľa rozličných funkcií a v mnohom sa jeho pôsobenie približuje fosforu. Rastlina ho pomerne snadno prijíma a hromadí na okrajoch listov a vo vegetačných vrcholoch. Nepostrádateľný je vo vinohradníctve- proti spŕchavaniu kvetov (spolu s molybdénom) a pri pestovaní jabloní aj zeleniny. Preto je nepostrádateľnou súčasťou listových hnojív. Nadbytok bóru sa v prírode nevyskytuje. V prípade prehnojenia sa zmierňuje vápnením a zavlažovaním. Maximálne dávky 33 g kyseliny boritej alebo 50 g boraxu na 10 litrov vody v postrekovači odporúčané Dr.Larchalexom pri jednorazovej protimrazovej ochrane, sú odskúšané maximálne koncentrácie, ktoré rastlinu nepoškodia. Podľa úvahy je možné koncentráciu znížiť. Keď si však zvážime, že mnohí záhradkári striekajú "toxickou" meďou min. 3x ročne (2x Kuprikol 0,8% v marci broskyniam a 1x 1% postrek všetkým stromom na jeseň), potom čo je pre "zdravie" škodlivejšie? Jednorazových 33g kyseliny boritej v 10 litroch vody predstavuje koncentráciu 0,33%. O negatívnom vplyve častého striekania meďou na pôdny edafond a interakciu živín sa napísalo dosť článkov. Najmä pre ekologických vinohradníkov sa vyvíjajú postreky s nižším obsahom medi (Funguran, Kocide...). Ak niekto čítal o škodlivom vplyve bóru na zdravie, budem mu vďačný za info. Pravda, otráviť sa môžeme aj kuchynskou soľou. Stáva sa to často u hospodárskych zvierat (ošípané, hydina). Je to iba v naších rukách, či v hlave?

Mimochodem, Kuprikolem se stříkají nalévající se poupata.Plody postřik nijak nezasahuje, protože samozřejmě žádné nejsou.Je povolený taktéž pro ekologické zemědělství.V ekologickém zemědělství je počet přípravků, které se mohou používat jako šafránu.I podle toho se dá soudit o jeho toxicitě.P

Spojenie výrazov "toxická" meď je v uvozovkách z toho dôvodu, že pre ľudské zdravie v používaných dávkach škodlivá nie je. Preto sú v ekologickom vinohradníctve povolené iba sírnaté a meďnaté prípravky. Meď má však vysokú afinitu k organickej hmote. Viď napr. článok. Pri postrekoch meďnatými prípravkami steká väčšina roztoku na povrch pôdy, s pribývajúcim počtom postrekov sa meď v pôde hromadí a negatívne ovplyvňuje biochemické procesy a interakciu živín. Literatúry o týchto analýzach nájdete na nete dostatok. 

Pane Paĺo, neříkám,že nemáte pravdu.O Kuprikolu jsem psal z jiného důvodu.Jestliže napíšete v příspěvku třeba i v uvozovkách, že Kuprikol obsahuje toxickou měď, dost lidí si to dá do souvislosti tak, že stříkat Kuprikolem je vysoce nebezpečné.A pak vymýšlejí náhrady.Vůbec si však nemusí uvědomit, že náhrady mohou být třeba mnohokrát škodlivější i pro zdraví i pro přírodu a účinnost přitom může být nulová.Třeba nás budoucí výzkum přesvědčí o opaku, ale Kuprikol považuju za docela bezproblémový přípravek.To se používají k ochraně rostlin a plodů jiné pecky.P 

Verím tomu, pane P, že väčšina čítajúcich správne pochopila, ako som to s "toxicitou" medi myslel. Súhlasím s Vami, že prípravky na báze oxychloridu či hydroxidu medi sú bezpečné a napr. proti plesniam viniča a plodovej zeleniny stále účinné. Vinohradníci však za účelom zníženia negatívneho účinku meďnatých kationtov na pôdu začínajú používať prípravky, ktoré majú medi čo najmenej. Zatiaľčo napr. Kuprikol 50 má medi 50%, Kocide 2000 už iba 35% a Champ Flow iba 24,4%. Ďakujem p.Milanovi za poučné webové stránky.

Děkuji Paľovi za zajímavé poučení. Nedalo mi to a hledal jsem o účincích bóru na mrazuodolnost hned jak tu možnost zde Paĺo zmínil. Zajímavé info o věci jsem přitom nalezl v knize "Hnojení v zahradě"  od Miroslava Kaliny na str. 77, přímo nalinkované by to mělo být zde.

Je tam dost praktických informací k věci. Zajímavé je ale i to hnojení na list do zásoby už napodzim. To by šlo výhodně zkombinovat s postřikem močovinou, ten se dělá ve velkých sadech kvůli včasnému opadu listů a zároveň je to jakási jejich dezinfekce (zabezpečí rychlý a úplný rozklad listů).

Pak bych sem rád ještě vložil odkaz na takové trochu odbornější pojednání o Bóru jako stopovém prvku zde.

Jinak boraxem (se síranem zinečnatým) musím občas postříkat mé tři švestky. Jsou totiž vysazené na záhoně, kde se předtím vápnilo dolomitem a pěstovala se tam zelenina. Ke konci několik sezon ale už jen krmná řepa, z celkem malého záhonu jí vždy byla ve sklepě obrovská kopice, něco jak v té říkance o řepě . Nedostatek bóru se na švestkách projevuje rudnutím konců jejich letorostů (až taková kovová bronzová barva), zastavením růstu a nakonec odumřením vrcholku letorostu. Na postřik jsem zatím používal koncentraci 0,1 + 0,1 %, ta toxicita bude asi myšlená při vyšší koncentraci bóru v půdě.

Milan

Souhlasím s Milanem a díky za jeho odkazy, které osvětlují účinky bóru a jeho protimrazovému působení. Škoda, že jsme se nepoučili dříve.

Pane Paľo taky se nekdy nevyjadrujete uplne OK, musim se v tomhle pripade zastat pana Vyslouzila. Honza

Pane Honzo, mohol byste napísať konkrétnejšie, v čom? Diskutujeme o účinkoch aplikácie zlúčenín bóru na pestované kultúry a o škodlivosti vysokých dávok bóru a medi na zdravie. Rád sa tiež poučím, omylní sme všetci. Veľmi si vážim hodnotného príspevku pána Milana.

Nejsem Honza, ale myslím si totéž. M.V.  v jiném vlákně velmi slušně poprosil o upřesnění zdroje informací o účincích bóru. Je správné, že nebude stříkat něčím, co nevíme na 100% že účinkuje a neškodí. O toxicitě vyšších dávek bóru se hovoří i v článku od Milana. Takže to není žádný strašák.  Martin