Zkusenosti se zakladanim mensiho sadu

I kdyz ted me napada, ze pri narusovani drobnych korinku muze dochazet ke stimulaci dalsiho rustu korinku a stromek se prizbusobi, ve finale tak muze lip prokorenit. Mylim se?

Jistěže, trháním kořínků nutíme strom, aby je obnovoval. Během té doby ovšem utržené kořínky chybějí k příjmu živin, vody a tedy podpoře růstu nadzemní části. Nemluvím o riziku úplného vyvrácení. Předpokládám, že i v tak příznivé lokalitě, jako je Lednice, vítr občas zafouká.
   Sad je ale Váš a Vy, jak tu čtu,  jste si výsadbu bez kůlů již sám před sebou obhájil.

Přesně tak... Je to celé nějaké divné, tolik práce s oplocením, brutální dřina s vykopáním obrovských děr, náklady na hnojení, než jste sehnal všechny stromky pokud jste nekoupil co právě bylo na skladě... takže spoustu vynaloženého času a financí a Vy riskujete x nenávratných roků tím že odmítáte tak logickou věc jako je přitlučení kůlů. Já když sháním stromky jedu až z Mohelnice do Zlína a Bojkovic než něco pořádného seženu, navíc broskve bych na podzim taky nesázel..nejsem teoretik mám sad o 150stromech...

tak nedávejte přímo kůl ke stromku, ale bud obr č1 či obr č2

Pán Stefanos, je pravda, že tenký kolík, navyše málo hlboko zarazený, sa v prevládajúcich vetroch alebo pri jednorazovom víchri mierne vyvráti spolu so stromkom. Odporúčam preto systém troch kolov dole ostrúhaných do špice a zarazených v tvare rovnostranného trojúholníka o strane 20-40 cm. Hore pod korunou koly spojíte klincami a krátkymi latkami. Takto vysádzajú na verejné priestory u nás v meste vysoké listnáče s korunkou. Napriek silným prevládajúcim vetrom som za 3 roky nezbadal, že by sa niektorý naklonil. Môžem aj nafotiť a poslať do vlákna. Paľo

Našel jsem celkem dost odborných rad, které jsou pro vývoj nově založeného sadu důležité. Jen mám poznámku k těm třem kůlům. U ovocného stromku v půdách okolo Lednice bude stačit dát pouze jeden a to šikmo kolem kmínku tak, že špice kůlu bude zcela mimo kořenový systém. Tak se kot ví třeba vysazované jehličnany, kdy se taky nedávají 3 opěrné kůly, ale jeden zkrz korunu. Místo dotyku stromku s kůlem se dobře obalí a fixuje třeba jutovým úvazkem proti oděru. Je to zcela dostačující. Stanislaw

Tento zajimavy zpusob uz jsem v minulosti vyzkousel. Bohuzel jsem podcenil obaleni stycne plochy a par stromku to odneslo odreninami. Dukladna fixace bude pri tomto zpusobu naprosto stezejni.

Já bych doporučil veškeré odrůdy stromků označit trvanlivými jmenovkami (ty papírové ze školek budou za rok nečitelné). Současně bych si nakreslil přehlednou mapku sadu a v jednotlivých řadách označil a popsal názvy odrůd ovoce včetně podnoží a roku výsadby. Za pár let zapomenete, kterou odrůdu jste kam zasadil a také můžete časem něco dosazovat, roubovat či měnit. Také bych prováděl podrobnou fotodokumentaci vysazených stromků a samozřejmě i celého sadu – časem získáte pěkný ucelený přehled o růstovém vývoji. Nepíšete, zda v dané lokalitě řádí hryzci a hraboši. Já mám na zahradě spoustu krtků, jejichž chodby pak následně využívají právě hryzci, a proto veškeré stromky sázím zásadně do drátěných košů. I v letošním extrémně suchém podzimu jsem zasadil pár stromků a kdykoliv jsem je po výsadbě zalil, za pár hodin vlhkou půdu zvenku kolem pletiva prorýval krtek a hledal potravu. Před 10-ti lety mně hraboši přes zimu zlikvidovali asi 20 mladých stromků a od té doby používám jedině králičí pletivo. V loňské zimě hrabošům a hryzcům velice chutnaly volně zasazené mladičké 2 roční podnože – jabloňové semenáčky Jaderničky a také semenáčky plané hrušky. Takže na tyto skryté škůdce dejte pozor. Pokud máte sad blízko bydliště a budete tam pravidelně chodit 2 – 3 krát týdně, tak případný ojediněle nakloněný stromek dle potřeby spravíte do svislé polohy. Pokud se ale do sadu během roku dostanete z časových, pracovních či rodinných důvodů jenom sporadicky, asi by bylo lepší stromky podepřít kůlem trvale a máte po veškerých starostech. Vaše preciznost při založení sadu je na vysoké úrovni, tak ať Vám elán vydrží a všechno dobře roste. Karel.

Dobry den. Protoze mam od malicka rad ruzne nakresy, plany, mapy a mapky, tak uz jsem si mapu sadu pripravil. Pamet mam sice slusnou, ale vse bych si urcite nezapamatoval. S tou fotodokumentaci je to vyborny napad, urcite budu vyvoj jednotlivych stromku zachycovat. Hryzce a hrabose jsem tady zatim nevidel. Domnivam se, ze je tady na ne prilis velke sucho. Sad mam hned za barakem a zahradou, takze tam jsem kazdy den a vidim na nej kdykoliv vyhlednu z okna a to je velka vyhoda.

Při tak poctivé jámě (80 cm) si nově zasazený stromek sedne o několik cm. To nelze srovnávat s výsadbou balových sazenic jehličnanů.  Úvazek by měl být volný. Kůl by měl stromek volně držet ve vzpřímené pozici. Viz Dohnálek str. 191.

Zatloukl bych jen jeden kůl u stromku. Kořeny se mu vyhnou. Jen musíte dát pozor, aby při zatloukání neutrpěl stromek.  Případně bych počkal a dal slouply jen ke stromům, co se budou kácet.

Ty drny by neměly být v přímém kontaktu s kořeny. Kořenům tlející tráva neprospěje.