Zkusenosti se zakladanim mensiho sadu
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 228.59 (?), 7.12.2011 11:53
Přesně tak... Je to celé nějaké divné, tolik práce s oplocením, brutální dřina s vykopáním obrovských děr, náklady na hnojení, než jste sehnal všechny stromky pokud jste nekoupil co právě bylo na skladě... takže spoustu vynaloženého času a financí a Vy riskujete x nenávratných roků tím že odmítáte tak logickou věc jako je přitlučení kůlů. Já když sháním stromky jedu až z Mohelnice do Zlína a Bojkovic než něco pořádného seženu, navíc broskve bych na podzim taky nesázel..nejsem teoretik mám sad o 150stromech...
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 140.12 (?), 7.12.2011 13:56
Pán Stefanos, je pravda, že tenký kolík, navyše málo hlboko zarazený, sa v prevládajúcich vetroch alebo pri jednorazovom víchri mierne vyvráti spolu so stromkom. Odporúčam preto systém troch kolov dole ostrúhaných do špice a zarazených v tvare rovnostranného trojúholníka o strane 20-40 cm. Hore pod korunou koly spojíte klincami a krátkymi latkami. Takto vysádzajú na verejné priestory u nás v meste vysoké listnáče s korunkou. Napriek silným prevládajúcim vetrom som za 3 roky nezbadal, že by sa niektorý naklonil. Môžem aj nafotiť a poslať do vlákna. Paľo
|
|
|
|
|
|
|
host - 180.2 (?), 7.12.2011 15:41
Našel jsem celkem dost odborných rad, které jsou pro vývoj nově založeného sadu důležité. Jen mám poznámku k těm třem kůlům. U ovocného stromku v půdách okolo Lednice bude stačit dát pouze jeden a to šikmo kolem kmínku tak, že špice kůlu bude zcela mimo kořenový systém. Tak se kot ví třeba vysazované jehličnany, kdy se taky nedávají 3 opěrné kůly, ale jeden zkrz korunu. Místo dotyku stromku s kůlem se dobře obalí a fixuje třeba jutovým úvazkem proti oděru. Je to zcela dostačující. Stanislaw
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 246.18 (?), 7.12.2011 17:29
Já bych doporučil veškeré odrůdy stromků označit trvanlivými jmenovkami (ty papírové ze školek budou za rok nečitelné). Současně bych si nakreslil přehlednou mapku sadu a v jednotlivých řadách označil a popsal názvy odrůd ovoce včetně podnoží a roku výsadby. Za pár let zapomenete, kterou odrůdu jste kam zasadil a také můžete časem něco dosazovat, roubovat či měnit.
Také bych prováděl podrobnou fotodokumentaci vysazených stromků a samozřejmě i celého sadu – časem získáte pěkný ucelený přehled o růstovém vývoji.
Nepíšete, zda v dané lokalitě řádí hryzci a hraboši. Já mám na zahradě spoustu krtků, jejichž chodby pak následně využívají právě hryzci, a proto veškeré stromky sázím zásadně do drátěných košů. I v letošním extrémně suchém podzimu jsem zasadil pár stromků a kdykoliv jsem je po výsadbě zalil, za pár hodin vlhkou půdu zvenku kolem pletiva prorýval krtek a hledal potravu. Před 10-ti lety mně hraboši přes zimu zlikvidovali asi 20 mladých stromků a od té doby používám jedině králičí pletivo. V loňské zimě hrabošům a hryzcům velice chutnaly volně zasazené mladičké 2 roční podnože – jabloňové semenáčky Jaderničky a také semenáčky plané hrušky. Takže na tyto skryté škůdce dejte pozor.
Pokud máte sad blízko bydliště a budete tam pravidelně chodit 2 – 3 krát týdně, tak případný ojediněle nakloněný stromek dle potřeby spravíte do svislé polohy.
Pokud se ale do sadu během roku dostanete z časových, pracovních či rodinných důvodů jenom sporadicky, asi by bylo lepší stromky podepřít kůlem trvale a máte po veškerých starostech.
Vaše preciznost při založení sadu je na vysoké úrovni, tak ať Vám elán vydrží a všechno dobře roste. Karel.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
víítek - Zlatý Zahrádkář (573) - 6.16 (?), 7.12.2011 21:32
Při tak poctivé jámě (80 cm) si nově zasazený stromek sedne o několik cm. To nelze srovnávat s výsadbou balových sazenic jehličnanů. Úvazek by měl být volný. Kůl by měl stromek volně držet ve vzpřímené pozici. Viz Dohnálek str. 191.
Zatloukl bych jen jeden kůl u stromku. Kořeny se mu vyhnou. Jen musíte dát pozor, aby při zatloukání neutrpěl stromek. Případně bych počkal a dal slouply jen ke stromům, co se budou kácet.
Ty drny by neměly být v přímém kontaktu s kořeny. Kořenům tlející tráva neprospěje.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|