Založení sadu - prosba o radu

Také se připojím s několika poznámkami.

1. Výše zmíněný způsob řezu je nedostatečný. U jarní výsadby je nutné stříhat ještě hlouběji, prakticky na první pupen jdoucí ven z korunky. Jinak se též říká znovuzaložení koruny. Důvodem je právě ta jarní výsadba - pozdější zakořenění stromků, než u podzimní výsadby.
2. Právě tím, že se musí znovu zapěstovávat korunka, by nebyl až tak velký rozdíl mezi letošní jarní a letošní podzimní výsadbou. Nástup stromků do plodnosti bude prakticky stejný.
3. Pokud byste se náhodou přece jen rozhodl k podzimní výsadbě, pak můžete ještě daleko lépe vyhnojit pozemek alespoň dvěma (či třemi) várkami zeleného hnojení.
4. Rozhodl jste se pro čtvrtkmeny. Jak budete obdělávat plochu v sadu. Černý či herbicidní úhor? Zatravnění? Jakou mechanizaci budete používat pro sečení pod korunami stromů? Čtvrtkmeny klidně mohou dosáhnout průměru koruny nějakých 6 m, tedy 3 m na každou stranu od kmene budou mít rozložené větve v celkem malé výšce nad zemí - cca 1 m.
5. Spon výsadby bych volil alespoň 6*5 metrů, klidně i 7*6 či 7 m, aby byl ke stromům dobrý přístup i v době plné plodnosti třeba za 20-30 let. Máte dostatečnou plochu pro sad? (Počítám-li dobře, tak minimálně 1500 m2, raději třeba 2500 m2 a více).
6. I já bych volil více různých odrůd postupně zrajících. Uspořádání odrůd v sadu bych volil pokud možno podle postupné doby zrání/ sklizně: nejranější odrůdy co nejblíže ke vjezdu (k domu, chatě apod.), směrem dozadu pozdnější odrůdy.
7. A také bych alespoň doplňkově přidal i ostatní ovocné druhy pro celý sortiment ovoce od léta do zimy.

A to je zatím vše, co jsem Vám k tomu chtěl sdělit.

Ať se Vám daří přeje Josef.

S tématem to možná souvisí jen okrajově.Kdysi tu byla bouřlivá diskuze na téma řez při výsadbě.Zahrádkářský Kacíř tu osamoceně obhajoval názor nestříhat vůbec nově vysazené stromky a odkazoval na pokusy tuším, že anglických pěstitelů.Na první pohled to vypadá naprosto logicky, že jestliže se část kořenů zničí při dobývání stromků, musí se přiměřeně zakrátit i vrchní část stromku.Po přečtení výše uvedených pokusů se přiznám, že články mě pořádně nahlodaly.Totiž dávno mám vyzkoušené, že jestliže se jabloň,nebo hrušeň neostříhá, na ujmutí to prakticky vliv nemá.Se slivoní už je to horší a ještě horší s broskvoní.Neostříhaná broskvoň na jaře v suchém, horkém větru spíš uschne, než aby se zakořenila.Ale jestli to není i tím, že broskvoně pro výsadbu pěstujeme s tak velkou korunkou, že ani nic jiného nezbývá, než ji ořezat.Já už jsem kdysi psal, že nejsem zastáncem tak radikálního řezu při výsadbě, jak se mnohdy radí.Spodní očka přeci jen nejsou tak dobře vyvinuté a čím se řeže níž, tím jsou i větší rány, protože výhony ve spodní části jsou silnější.Takto radikální řez je dobrý při velkovýsadbě nově nasazených stromků.Odpadne tím totiž další nutná regulace nově narašených výhonů.Samozřejmě, řez po výsadbě je podle mě nutný právě pro správné založení korunky.A v omezení růstu mnoha oček.Ale v růstu desítek nových vyrašených nevhodných výhonů se dá v zahrádkářské praxi zabránit třeba vylámáním ručně.I v dalším pěstování je samozřejmě nutný řez, jinak to dopadne tak, jak označil p.Vysloužil ….neřez.Ostříhání stromku po výsadbě určitě je nejjednodušší a nejrychlejší způsob jak správně připravit stromek pro další růst.Ale jde to někdy, říkám,že jenom někdy to jde i jinak.V tomto myslím, že měl Zahrádkářský Kacíř pravdu.P

Jezdím do práce kolem jedné zahrady. Asi před 5-6 lety tam vysázeli pěkně zapěstované stromky jabloní. Nic neostříhali. Během prvních dvou - tří let byl na ty stromky hrozný pohled. Byly prakticky bez přírůstků. Teprve později se trochu vzmohly.

Mnohokrát jsem uvažoval o tom, že se tam stavím, abych jim stromky ostříhal. Ale nechtěl jsem se vnucovat.

Josef.

Já si na ty dva články od pana Kacíře, ve kterých byla prezentována výsadba stromků bez nutného řezu koruny pamatuji. Byla tam ale jedna důležitá podmínka pro zajištění úspěchu - trvalá zálivka po dobu několika měsíců.Také nikde v těch článcích nebyla fotografie stromků před výsadbou, ze které by bylo zřejmé, jak vlastně vypadají ty jejich poškozené kořeny. Bylo by bylo zajímavé porovnat, jestli ty naše z českých školek, oproti těm americkým nabývají náhodou o něco kratší a orvanější. 

Mám prosím ještě jeden dotaz, v čem je lepší výsadba zákrsku oproti čtvrtkmenu. Uvažuji i vzhledem k výše uvedenému, že bych tedy nakonec vysadil zákrsky. Děkuji za radu

Jarek Struna

Výhody neznám, kromě zpočátku menší výšky. Nevýhody více květů zmrzne zjara při přízemních mrazech. Až to budete sekat, sekačkou, nebo nedej traktůrkem, tisíckrát se proklejete.

Čím nižší tvar, tím více stromků   na jednotku plochy, tedy tím pestřejší sortiment. Taky více plodů sklidíte přímo ze země. Nevýhody popsal pan PP, navíc nemožnost pěstovat podplodiny.