Zálivka po hojení stromů

Mate samozřejmě pravdu.I když Granulovana a mleta hnoji spiše slouži k postupnemu a dele pusobicimu uvolnovani živin do pudy a k rostlinam.Pro rychly naběh hnojiveho učinku slouži hnojiva v kapalne formě.Proto naši předkove využivali hnojeni i na zmrzlou pudu s naslednym zaoranim nebo zarytim až to podminky umožnily.Je to samozřejmě věci každeho, ale s hnojivymi zalivkami by jsem ještě nějaky čas raději počkal.Nevime jake počasi je připraveno na duben, a probudit rašeni a rust dusikatymi hnojivy s rychlym nastupem je riziko.Rozhozenim granulatu v dnešni době kdy se rano vyskytuji i mlhy a dešt je jistějšim nastartovanim.-Ale jak řikam je to věci na každem.

Zdravím

Je vidět, že Vás reklama na hnojení z Receptáře vyvádí z míry. Musím přiznat, že jestli jste hnojili teď tak to je brzo a zbytečně jste vyhodily peníze za hnojivo a přitom stromek spí a vúbec neví o tom že jste ho přihnojili a nehledě na to srážky vyplaví živiny z hnojiva dříve než si jich kořeny všimnou (spí v zimní dormaci) Já poprvé přihnojuji stromky ledkem a to v době zeleného poupěte květů. V této době nasypu pod stromek dvě hrstě hnojiva rovnoměrně po obvodu korunky a potom až v červenci. Po nasypání hnojiva pod stromky nechám hnojivo ležet na povrchu půdy a sv. Petr ho kropí deštěm. Tento postup plně vyhovuje stromkúm a i velkovýroba se na sv. Petra spoléhá. Během vegetace je dobré přihnojovat stromky na list spolu s pesticidy. Nejlepší je pro hnojení na list Krystalon plod a květ.

sadař vlada

Svatý Petr se slaví 29. června spolu s Pavlem. V církevním kalendáři najdeme ještě další dny zasvěcené svatému Petru a to: 22. únor a 1. srpen. Žádný z těch dní není ideální pro jarní déšť kropící hnojivo. Jakého Petra Vlado myslíte?
Není lepší hnojivo zapravit do půdy?

Zdravím

Já jsem nemyslel svátek Sv. Petra, ale to, že sv, Petr je patron deště a alespoň u nás se říka když prší, že nám to zalívá Sv Petr.  Samozřejmě, že je lepší když hnojivo zapravíte motyčkou do púdy, ale ono to kolikrát u povrchově kořenících zákrsků nejde a ve velkovýrobě se to také přihnojuje povrchově. Zase na druhou stránku ledek na povrchu pod stromkem pálí svým ůčinkem plevel. Ale z bezpečnostního hlediska a rychlejší reakce je lepší zapravení do pudy.

sadař vlada