zalévání jabloní

Jabloně, zvláště jsou-li štěpovány na slaběji rostoucích podnožích, které koření mělce pod povrchem, je vhodné zalévat zejména v období růstu mladých plodů a pak pravidelně pokud je větší sucho. Stromy potřebují zálivku tím spíš, čím větší je násada plodů.

Naprostý souhlas. Ideální je, vytvořit si systém hospodaření s dešťovou vodou tak, aby vše ze střech bylo zachyceno. K romu mám podzemní nádrž asi 12 m3. Nově vysazené stromky zalévám co nejčastěji a ve kteroukoliv roční dobu, pak mají už první rok krásné přírůstky. V literatuře se uvádí potřeba jabloně asi 700 mm ročního úhrnu srážek, skutečnost je hodně závislá na poloze a nadmořské výšce, u sebe to vidím tak na 250. Produktivní sady se bez zavlažování těžko obejdou. Takže zavlažování - samozřejmě podle potřeby - ano. Je lepší intenzivní prolití s několikadenní přestávkou než časté povrchové kropení. Z.

Je to tak. Dešťovou vodu zachytáváme do 2 velikých hranatých nádrží a podle množství přečerpáváme ponorným čerpadlem i do několika sudů. U nádrží mám hadice, dole kohout a zalévám samospádem. Mladé stromky rovněž pravidelně, starší dle potřeby jednorázově po týdnu, dvou. Prostě jak moc je sucho. Dešťová voda vystačí většinou na běžné zalevání, pouze v období velkých teplot a zároveň nepatrných nebo žádných dešťových srážek, přičerpáme vodu ze studny. M.R.

A co zalévání "tvrdou " studniční vodou. Vím, že se obecně nepovažuje za vhodné, voda je studená. Trochu však nerozumím té tvrdosti. Jde jistě o obsah minerálů. Domníval jsem se, vzhledem ke srážení mýdla, že jde o charakter kyselý, specialista vodohospodář však tvrdil, že (jedná se o Plzeň-jih) vody jsou zásadité. Při zalévání vzniká reakcí s půdou (zcela jistě charakteru kyselého) bílý povlak, skoro podobný pěně saponátu. Nebo je to všechno relativní a silněji zásadité mýdlo se sráží ve slaběji zásadité vodě? Úplně nejlepší by bylo, kdyby studniční voda se zásaditou reakcí zlepšovala kyselost půdy, což tak asi nebude. (?) E.Z.

Tvrdost vody stručně řečeno způsobují sloučeniny vápníku a hořčíku. Pokud vidíte na povrchu půdy bílou krustu, bude to pravděpodobně uhličitan vápenatý.

Co se týče srážení mýdla - v tomto případě konverujete relativně rozpustné sodno-a draselné soli mastných kyselin (např. palmitáty, oleáty) na nerozpustné vápenaté soli. Hybnou silou srážecí reakce je snaha o vytvoření co nejméně rozpustné sloučeniny. 

Pak tedy zalévání tvrdou vodou půdě relativně prospívá - uhličitan vápenatý, čili vápenec se velmi pomalu rozpustí a zmenší kyselost půdy?