Vrúble

Představte si, co s rostlinnými pletivy udělá šok z teplot blízkých nule rázem do 50 st... nesmysl. Mittw.

Omlouvám se, že jsem (neznalec) vstoupila do diskuze. On by to zase takový šok být nemusel - ohřejeme (nad teploty blízké O) v místě, kde budeme do teplé vody dávat, tedy zatím v suchu. Vycházela jsem z kuchyně - maso, ve kterém chceme zachovat "šťávu" buď orestujeme nebo přelijeme horkou vodou (dělám před pečením králíka nebo kuřete), maso na polévku dáváme zásadně do studené vody, aby se všechny "dobroty" z masa vyluhovaly, vyvařily. No, budu se raději držet vařečky . Elena

Přece jenom rouby chceme zachovat živé. Maso nee. :o) Některé rostliny mají docela značný teplotní šok už třeba při průvanu či vynesením z květinářství ven. Samozřejmě stromy mírného pásma se na dormanci připravují několik posledních měsíců (syntéza tlustších buněčných stěn, kalóza a pod.) ale přece jen mi přijde dosti drastické hodit rouby o nulové teplotě do horké, 50 st., vody. Kdyby se někdo koncem zimy při roubování nudil a měl dostatek materiálu, možno vyzkoušet různé varianty. Pak by se to dalo vyzkoušet i na odrůdy háklivé na Šarku. Dostatečně drastická metoda, kterou ještě rouby snesou a následně vyraší, by mohla zlikvidovat PPV. Chce to ovšem čas, viruprosté izolované podnože a chuť si hrát. ;o)

No právě, živé - pro mne podstatné "aby se všechny dobroty vylouhovaly" - u masa. Nevymáčí se i z těch roubů? Elena

Několikrát jsem se pokusil uchovávat rouby peckovin v mrazáku. Konkrétně slivoně. Šlo mi hlavně o to, aby nenarašily do pozdního jara. To se tedy podařilo. Výsledky ale byly horší než u běžně uchovaných roubů zapíchlých v zemi. Hodně se jich neujalo. Ale některé ano. Nepřišel jsem na to, jak to správně dělat  (náběh teplot před mražením, termín odběru roubů, způsob rozmrazení), ale přesvědčil jsem se, že přechovávat rouby v mrazáku teoreticky možné je a ujmutí není vyloučené. Co to udělá s virem a jestli by poznatky byly využitelné prto tepelné ošetření, nevím.

Tepelné ošetření proti virózám se za vegetace praktikovalo u mladých odnoží jahodníku, určených na založení nových výsadeb.

Podrobnější návod na postup s udáním v jaké teplotě a jak dlouho má ve vodní lázni působit,  byl jestli se nemýlím před  nějakou tou desítkou let popsán v  HOBBY KVĚTECH.

Z paměti si to už přesně nepamatuji,  jen přibližně,  tak o tom blížšího  raději psát víc nebudu, ale těch padesát stupňů jak se tu v příspěvcích zmiňuje je naprosto nedostačující hodnota a zkusil bych to nejspíš na bylinných  'materiálech', než dřevitých roubech. 

Taky jsem přemýšlel čím zahubit  viry v rostlinných tkáních. Jeden zatím nerealizovaný nápad snad někdy vyzkouším.

Delší období jsem se do diskuzí nezapojoval, tak jsem,  už i přihlašovací heslo zapoměl. 0.

Cituji jeden zdroj: Roubovanci se testují ve skleněných inkubátorech 3 až 4 týdny při teplotě 37 C.Působením déletrvající zvýšené teploty se v nich podařilo inaktivovat virus mozaiky jabloně, virus žilkové mozaiky hrušně a FLO gumovitosti jabloně. Rouby infikované virem zakrslosti šarky se podařilo ozdravit ponořením do vody s teplotou 48 C na dobu 40 minut.Virus šarky švestky se podařilo inaktivovat teplým vzduchem při 65 C za 5 minut... při překročení stanovené teploty dochází k úhynu rostlin a naopak při nedodržení inaktivační teploty se patogen nezničí.P

To je slovo do rvačky. Snad je ten zdroj důvěryhodný. Já mám jen obavu, že vzduch 65 st. teplý za 5 minut celý roub neprohřeje. Zejména tlustší roub. Akdyž ho prohřeje, nezahubí ho?
   Je možné, že teplem ošetřená rostlina se vzpamatuje, pokud je celá i s kořeny. Na ujmutí roubu to možná ale nestačí. Je to ale jen úvaha. Vycházím ze zkušenosti, že zasazená podnož peckoviny vetšinou na jaře vyraší i s horšímy kořeny, ale pokud ji téhož jara naštěpujme, až na výjimky seroub neujme. Aspoň mně se to nedařilo.

Je to z knihy Zahradnický slovník naučný, díl pátý, virózy rostlin.P

Pestujem slivky v nadmorskej vyške okolo 800 m.n.m. Ani jedna z odrôd nemá príznaky šárky /Domáca veľkoplodá - Bystrická slivka/. Asi pred 10. rokmi som vysadil Čačanskú lepoticu, ktorá mala na listoch šárku. I keď táto odrôda rodí v týchto drsných podmienkach velmi nepravidelne a málo, príznaky šárky na listoch sa úplne stratili a teraz strom raste veľmi zdravo. Že by to bola cesta na vyliečenie vrublov?