Vadnutí a uschnutí letorostů a plodonošů

Myslím, že vyčkávat do jara není rozumné řešení. Pokud napadená jabloň vykvete, včely to roztahají po okolí.

Bakteriální sliz by měl vznikat za vlhka při teplotách nad 18°C. Takže je na čase to zkontrolovat.

Pokud se to objeví jen na jedné větvi, je třeba větev uříznout minimálně půl metru za viditelným příznakem. Ránu vydesinfikovat, nářadí taky, s větví nešermovat a na místě jí spálit. Při každém dešti je sliz rozstříkáván kapkami. Do rostliny se dostane lenticelama, průduchy, nektarii ap. I včely ten sliz z větviček a plodů sbírají...

Podívejte se po okolí, jestli neobjevíte zdroj infekce: hloh, hlohyně, skalník, kdoule, hruška...

Ostatní stromy ošetřete fungicidy na bázi mědi.

Zajímavé je, že bakteriální spála už není jen výsadou jádrovin, ale objevila se už i na některých peckovinách,

jen bych chtěla připomenout, že sliz jsem nikde neobjevila (z prvního příspěvku to vyplývá také). Příznaky byly stejné i v minulých letech, letos je jejich rozsah daleko větší

Asi to bude nektriové vadnutí /houba Nectria cinnabarina/.

To nebude tato houba.Nikdy a nikde nejsou a nebyly žádné rumělkové - oranžové plodničky na kůže či dřevě.Navíc pokud vím houby většinu ne li vždy napadají až mrtvé dřevo...

Plodničky tvoří na mrtvém dřevě, ale houbová vlákna vrůstají i do živého a ucpávají cévní svazky.

Nektia cinabarina může být problém na bobulovém ovoci. Mám ale pocit, že spíš kolonizuje dřevo, které je mrtvé. Pokud nektria, přiklonil bych se spíš k N.galligena, tedy k rakovině. Pokud ale ve vlhkém a teplém počasí vznikají na okrajích lézí bělavé kapičky, bude to Erwinia.

Zavadání letorostů může být spojeno s bakteriálními, houbovými či živočišnými škůdci, také mohly odumřít kořeny, což způsobí vadnutí. Další příčinou může být úlet herbicidu....

Zkoukl jsem kosterní větve na jabloních na celé zahradě.Téměř na všech jabloních jsou vidět odumřelé části kůry-pletiv, ale kůra většinou i po letech neodpadla-charakteristické vpadlé části.Takže bud se jedná o mrazová poškození nebo o spálu či rakovinu.Mrazové desky-kůra ale myslím celkem velice brzy sama odpadává.Spíše to odpovídá spále či rakovině, alespon dle databáze chorob Mendlovy univerzity.

Odumřelou kůru-dřevo následně někde napadá nějaký dřevokazný škůdce.

Letošní zkáza zelených částí dvou jabloní však bije do očí, minulé roky to nebylo tak zřejmé, stromy neschly za vegetace a úroda byla vynikající.

Dobu nákazy dle paměti a poškození kosterních větví odhaduji min. na 10let a možná i podstatně více.Tedy pokud se jedná skutečně o spálu.

První zkáze neodolala před 3 roky stará jablon letní rané odrůdy, pak stará pozdní, odumíraly však postupně min. 3 roky.Obě vypadaly že sešly stářím a slabotou a dodělal je dřevokazní škůdce.Ale vzpomínám si že letní jablon schla částečně za vegetace s hnědými listy na stromě.

Nejlépe z toho zatím vyšla stará odrůda Panenské-bez viditelných poškození-min.50 let stará.

Jasně žádný sliz není vidět, ani na plodech jak je na foto Mendlovy univerzity.

Choroba napadá každou odrůdu jabloní rozdílně, příznaky jsou u odrůd různé a délka a odolnost vůči chorodě různá.Schodují se pouze vpadlé pletiva-kůra na kosterních větvích a podivně držící kůra i na roky mrtvých částí větví, dokonce i po letech takřka není možné odumřelou kůru rukou odloupnout.A také to že kosterní větve nelikviduje jeden rok, ale vytváří jakési podélné mrtvé pásy na kůře na jedné straně, tedy nikoliv po obvodu kosterní větve a větévky napojené na tuto kosterní větev normálně rodí, sem tam přes zimu nějaká malá větévka uschla.

U nás byla Nectria galligena, postupně to začalo po 1-2 větvích, kůra na hlavních větvích stromu místy černá (jako ožehnutá), pak v tom místě odumřela a podle rozsahu odumření kůry následně větev buď po kouscích, nebo celá třeba i s plody zvadla, listy zhnědly a zůstaly na větvi. Postupně tímto způsobem odchází většina starých stromů v osadě (založena před 55lety).       Lída

Ještě se vracím k tomuto vláknu - dnes při prohlížení "papírků" jsem našla návod na ověření spály růžovitých v nekrózách - třeba se někomu bude hodit : Roztok jodjodkalia (8g jodidu draselného, 1,5g jodu, 300ml steril.vody) nanést na čerstvé řezné plochy výhonů. Pokud se zbarví modře, je bez napadení. Když zůstane bez zbarvení, je napadený spálou růžovitých...           Lída