Úvahy před řezem i po něm

prosím o radu..jak zabránit znovurašení tvz.vlků?..někde u Přemka někdo říkal že po ořezání dřevnatých vlků vyraší nové: Ty pak stačí něž zdřevnatí odstrnit jen rukou, že to jde pěkně stačí jednou a už pak nerostou..nevím co je na tom pravdy ale celý rok jsme to dělali asi pětkrát na jedné jabloni a výsledek je stejný..jen ty vlci jsou menší a slabší ale ve větším počtu, protože jsme se na to pošesté vyflákli...žena od začátku říkala že to je nějáká blbost, ale ten rok jsme to zkusili... letos na jaře když to viděla prohlásila, jestli uslyší doktor Podlaha, tak jí klepne

Než dokenonečna odtrňovat vlky je možná dobré se zamyslet nad tím, proč vůbec rostou. Tvorba vlků je projevem samozmlazování stárnoucího stromu, který již nedokáže uživit svou korunu až do konců větví. Je třeba zvážit, zda lze a má smysl strom zmladit, upravit jeho výživu nebo je již natolik starý a nemocný, že to nestojí za to.
   Jiná situace je u stromů zdravých, silně zmlazených či přeroubovaných, kde vlky vznikají jako rychlé doplnění chybějící asimilační plochy. Vlkem taky někteří nazývají konkureční výhony.

no je pravda že je to dominatní padesátiletá zlatá reneta které bylo uřízlé horní patro asi pře 20 lety ale je nám líto jí porazit jelikož rodí i ve slabých letech a jablka jsou chuťově výborná, nehledě na to že strom plní funkci i zastínění v létě jako ohromný slunečník držák bidla na prádlo a houpací sítě, ale jinak je zdravá, teda až na ty vlky raději porazit strom v Boubíně než jí..takže nám tedy nezbývá než každý rok odstranit výhony..jinak děkuji

Zkusil bych dvě věci:

1. Vlky vyřezávat za zelena v červenci či srpnu dobrou pilkou co nejvíce s "patkou", tj. neponechávat vůbec žádný zbytek. Lze je samozřejmě jako nevyzrálé v průběhu vegetace vylamovat - jen ta výška... inu radosti vysokokmenů.
2. Znovu zapěstovat termínál s dostatečným odstupem. Patro jen tříramenné.

Obojí je bez záruky, jen pokus. Starý strom vlčí a každý řez to jen podpoří, přírodu lze někdy těžko měnit.

Pane Radouši!

Jako bych se viděl ve vašem příspěvku. Jenom s tím rozdílem, že nemám čas na drhnutí borky, ale tím větší péči věnuji řezům a na to řezání nejdu už začátkem března (vzácně jo, když potřebuju zmledit starý strom). Prohlédnutá koruna ze země vypadá jinak, než když se do ní dívám shora. Tedy uříznout větev a podívat zdola co to s korunou udělalo a td. A když tak cestuju, vyšplhám až nahoru tak "sakra kde jsem nechal ty nůžky" a zas kolem dokola. Naši mladí chodí na bovling, doma šlapou rotoped a o mně si myslí, že nedělám nic pro zdraví. Inu už je taková doba. Ale pozor! Vylézá sluníčko, nechoďte zatím s nůžkami na mladé stromky ať se vám nezblázní taky. Všechny zdravím a přeji hodně jarního elánu.

Ještě pro hosta č.162 128 z 9.2.2009. Tuším že Zlatá reneta se správně jmenuje Parména zlatá zimní. Pod tímto názvem ji můžete hledat v literatuře i pěstitelů starých odrůd.

Mám před sbou jednu z nejlepších ilustrovaných knížek jaká kdy byla vydaná ohledně řezu tvarování stromů (Kudriavec, Hričovský). Odborná litertura rozeznává 9 etáp života stromu. Vlky zčínají růst ve fázi 6.  Tam je to definováno jako "období usychání, rodivosti a růstu". A je to "ekonomické" výhodné období, kdy se mají stromy "klčovat". Další období 7. to již koncové větve jsou odumřelé a funkční jsou   vlky.  Pak je osmé a deváté období je torzo kmenu a spousta kořenových výmladků. Ale ještě k těm vlkům. To období jejich růstu je přesně tehdy, kdy koncové větvě přestanou růst do délky a již předtím se odumíraním vyholily hlavní větvě. Takže nadváha kořenového systému pumpuje živiny a asimiláty tam kam to ještě jde a taky probudí tzv adventivní pupeny, které za jiných okolností nevyraší.  Samozřejmě dá se z vlky pracovat. Nechat je tak až zesílí a pak za nějakým silnějším odřezat kostrovou větev ale pěkně do rovnováhy s ostatnými kostrovými větvěmi. Postupně pak vlky mírně prosvětlovat a ten poslený trochu dotvarovat a vytvořit nové pokračování původní větve.

Rád bych navázal na úvahu v příspěvku / Rony /, která se zabývá mimo jiné i nezmlazenými stromy a jejich přirozenou obranou o "přežití" tím, že vyhání t. zv. vlky. Obcházím tím sice původní téma,  které se věnuje řezu stromů, avšak mé amatérské zkušenosti možná poslouží i těm, kteří, jak též v této diskuzi zaznělo, váhají zda si ponechat či se zbavit starých jabloní. V předešlém příspěvku bylo popsáno zmlazení stromu pomocí vlků a k tomuto způsobu zmlazování bych chtěl přidat svůj postup. Během léta odstraním na kosterní větvi nežádoucí vlky a ponechám pouze 1-2 ve vzdálenosti asi do 1m od kmene /podle velikosti stromu/. Koncem léta přitáhnu a nasměruji pomocí pásky tyto slabé výhony blíže ke staré větvi. Tuto větev v následujícím jaru zkrátím asi o polovinu, neodstraním však všechen plodný obrost. Začátkem květenství je možné nasměrované vlky zkrátit a kopulací přibližně stejně silnými rouby přeroubovat. V dalším roce zkrátíme starou kosterní větev o další část. Třetím rokem by měly být zmlazené nebo přeroubované větve natolik silné, že je možné odstranit starou kosterní větev nad novými výhony úplně. Je na nás zda ponecháme oba mladé výhony, nebo jeden. V případě roubování je lepší mít jeden náhradní. Při tomto zdánlivě pracném způsobu začíná plodit nová větev po odříznutí staré, takže nedochází k úplnému výpadku plodnosti. Provedl jsem tento způsob zmlazení a přeroubování na 50ti letém polokmenu s kotlovitou korunou a 5 kosterními větvemi. Původní James Grieves jsem nahradil odrůdami Topaz, Goldstar.Omlouvám se za zdlouhavý popis.H.