Próza je moc hezká, možná jen chybí současné obsazení rolí. Nebo trocha poezie od..., mého oblíbeného.
To jsme byli ještě malí,/když maminky zpívávaly/spi děťátko, houpy hou./Dnes už zpíváme jim sami/za to, že tak rády s námi/sedí večer nad knihou.
A já už bych mohl zkusit nůžkami vycvakat ven souseda. Ale dvakrát měř a jednou řež, v tomto období je třeba se krotit. Kdysi jsem převzal zahrádku v kolonii, "ze které dohromady nikdy nic nebylo". Přestal jsem s tvrdým řezem a začal sklízet krásné Red Deliciusy. Ale to už je také 30 let a stejně krásné zůstaly jen ty verše. A z těch drobátek malých, kterým jsem je četl, už jsou pořádný holomci.