Trvanlivé jmenovky s odrůdami

Asi to sem úplně nepatří, ale původní starší Hammerite mám na plotě cca 10 let bez jakékoliv vzhledové změny. Alkyton používám taky a za 10 dalších let Vám dám vědět:-) Rozdíl je mezi nimi ten, že Alkyton je pružný a Hammerite původní receptury na pružnost podkladu není schopen reagovat, je velmi tvrdý ale při poklepu odprýskne. Hammerite prodávaný nyní tak kvalitní už rozhodně nebude a nic univerzálnějšího na různé druhy podkladů při vysoké kvalitě než Alkyton jsem neobjevil. Ovšem na plíšky barevných kovů a lino si životnost netroufám odhadovat.

Měl jsem zato, že Hammerite i Alkyton reagují s železem a rzí a proto tak dlouho a dobře drží. Nevím, jestli stejnou afinitu budou mít k plastu

Oba tyto výrobky reagují přesně tak jak píšete, ale pokud se nepletu, oba mají doporučenou mezivrstvu právě na barevné kovy.A to může být ten kámen úrazu.Ta mezivrstva. Barva přímo na železo není problém. Hammerite na několika vrstvách nátěrových hmot se po nešetrném úderu tvrdým předmětem odloupne i s původním suříkovým základem, tzn. neuvěřitelnou přilnavost k běžnému podkladu. Podle své zkušenosti soudím, že skutečně mimořádná odolnost obou těchto barev spočívá ve velkém podílu lakových složek v barvě (a u původního Hammerite celková tvrdost - vysoká odolnost proti slunečnímu záření i povětrnosti obecně. Zatím jsem nepozoroval jakýkoliv rozdíl na částech vystavených slunci i těch situovaných na sever, obě barvy se sice po čase potáhnou povlakem nečistot z ovzduší ale stačí je ošetřit např.dešťovou vodou jemným kartáčkem a i po cca 10 letech jsou znovu jako čerstvě natřené. Chtěl jsem pouze naznačit že bych to s oběma risknul a rozhodně bych netvrdil, že jedna z uvedených barev je trvanlivější nežli druhá. Navíc životnost 8 let je silně podceněna. Vůbec bych se toho nebál- ovšem v případě Hammerite považuji starou recepturu za neskutečně odolnou oproti té prodávané dnes. Někdo bude muset obě barvy vyzkoušet na té mědi, já bych dnes vsadil na Alkyton!!

Na meď by som žiadny náter nedával. Má "mastný" povrch, takže náter by sa časom odlúpol a ani to nemá význam, lebo oxidy a karbonáty medi tvoria barieru pre kyslík a tým sa hrúbka plechu ani po rokoch neztenčuje. Hammeritkou som pred 8 rokmi po zmatovaní zinku a po medzinátere Alzinom natrel nové žlaby a zvody. Farba vydržala cca 5 rokov. Navyše z kladívkovej medenej slnko a povetrie spravilo vyblednutú žltozlatú. Potom som skúsil Alkyton, ale už aj ten začína na slnku robiť pľuzgiere. Tak neviem, komu veriť, ale zrak mám zatiaľ ešte dobrý. Myslím, že sme odbočili od pomológie. Paľo

No vidíte to, odbočili. Taky jsem na to upozorňoval, že odbočujeme. Nejde o ochranu mědi před vlhkostí ale o barevné rozlišení jmenovek ať z mědi, hliníku či plastových. No a pokud dnes ty barvy už taky nic nevydrží...?

Menovky robim z plechoviek od napojov, napr.piva. Odstrihnem z ich viecko a dno, ziskam valec, ktory rozrezem na 6 casti. Vzniknuty pasik v hornej casti zaoblim, v dolnej zaostrim, klincom urobim otvor pre povrazok a sidlom vypichujem nazov.Menovky su trochu pracne, ale par kokov vydrzia.v.

Děkuji za praktický tip z plechovek.

Z návrhů, které se tady objevily, se mi nejvíc líbí nápad od pana PP, nastřihat lamely z hliníkových okenních žaluzií na kratší pásky, do nich udělat otvor pro úvazek děrovačem (mezikruhový průbojník) a štítek ručně popsat rýsovací jehlou, či jiným kaleným hrotem. Najel jsem na to asi před dvěma lety a úplná spokojenost. Praktické, rychlé, levné, trvanlivé. Žaluzie se například dají opatřit zdarma a v neomezeném množství například při výměně oken v rekonstruovaných panelových domech. 

Díry do lamel dělám obyčejnou kanceláčskou děrovačkou. Jinak naprostý souhlas.

Důležitý je i úvazek, některé trátky se lámou a provázek taky nevydrží všechno. Takže měděný izolovaný drátek vychází nejlépe.