štíhlé vřeteno

Zavisi od toho, o aky druh kostkovin a na ako podpniku pojde.

slivoně wavit, tresne Gisela 5, visen Colt

wavit je myslim extremne slabo rastuci, takze tam by som nejaku oporu vybudoval. V zasade to ale nemusi byt drotenka, staci zelezna trubka ku kazdemu stromceku, alebo rezany agatovy kol 5x5 cm prierez. Aj v tej drotenke treba ku kazdemu stromceku prichytit aspon bambusovu tycku, aby sa vyformoval pekny, rovny. Inak sa bude ohynat, krivo rast. Pri tych ceresniach, visniach si myslim, ze opora nie je potrebna, ceresnu na Gisele mam bez opory a vyzera to, ze kotvi dobre. Colt je este silnejsi podpnik, takze tam by tym padom tiez nemal byt problem.

no z ekonom.hlediska je lepsi dat dratenku nez ke kazdemu stromku zelezny kul, otazkou budou co tresne-tam zas by byla dobra dratenka a hl.vysoke kuly na prekryti tkaniny kvuli ptactvu a dokonce i kvuli vrtuli (nejaky Slovák má tuto plachtu od Italů-aspon jsem to četl v profi čsp.)

Ohýbání větví ovocných stromků jde i jednodušeji. Stačí k tomu použít provázek a kmen stromu. Použije se běžný provázek ten se smyčkou upevní na ohýbané větvi cca v polovině a přiváže se ke kmínku cca dvacet cm nad povrchem půdy. U dalších pater se tento provázek váže ke spodnímu patru. Další možností je použití zavěšení pet flašek. A posledním příkladem mohou být rozpěrky mezi patry a větvemi. DŮLEŽITÉ je u drátových ohýbadel včas tyto odstranit aby tyto nezarostly do kůry větví. U použití provázkových ohýbadel toto nehrozí protože provázek časem zteří a rozpadne se.  Pro šikovnější zahrádkáře jde použít i jednu pet flašku pro dvě sousední větve kdy se tato zavěsí na spojovací provázek. Těch možností a způsobů ohýbacích technik je opravdu bezpočet.  A profi sadaři opravdu provázkové technice dávali přednost i v dávné minulosti.

Nejlepší a nejbezpečnějším úvazkem v ovonářství je osmičkový úvazek provázku. Je rychlý, snadný a nepoškozující kůru stromů.

Dá se pěstovat Admiral a Spartan jako vřeteno/úzké vřeteno? Na jaké podnoži?

Zuzka

Ten provázek má své výhody i nevýhody - předně si člověk hned ohne větvičku kolik potřebuje. Ne vždy je ale k dispozici vhodný úhel k uvázání a nesmí se zapomenout odstranit než zaroste. V Tirolsku to řešili drátky potahovanými papírem - papír sál vodu a drátek se do 2. roku rozpadl. Pro mě je u ohýbání provázky nevýhodné u spodních větví i to, že se o provázek nesmí zavadit, např. při sekání trávy, případně je na to expert náš velký pes - jinak se odlomí celá větev a při tvarování kosterních základních větví to je docela nevratná škoda.

Jinak by mě zajímalo, jak je to se sklizňovým termínem Admirála - první jablko jsem trhal v 1/2 října, ale na webu http://www.ueb.cas.cz/cs/system/files/users/public/cerny_126/admiral-cz.pdf se udává září ještě před Goldenem?!?

Daník

Také preferuju provázky.Spodní patro vážu na zatlučené kolíky ve výšce 20÷40 cm nad terénem.Kopnete-li do kolíku většinou se nic nestane, kopnete-li do provázku, zkáza je jistá.Dle polohy zatlučeného kolíku vyvážete letorosty do volného prostoru kam potřebujete, to platí i pro další patra s pomocí již zapěstovaných spodních pater.Závažíčkem letorost sice ohnete ale pouze ve směru jak narostl.Nehledě k tomu že je vítr rád schazuje. - Mičurin II (470 m)

Závažíčka (betonky z kelímků se zapuštěným drátkem) dávám na kolíčky nebo omotám drátek lehce kolem větévky. Je třeba, aby byl letorost přiměřeně vyzrálý, jinak také hrozí vylomení. Pokud chci větvičku směrovat i horizontálně, snažím se provázat ji k jiné na stejném patře. Spodní patro zakládám trochu výše, kvůli kosení, psům a nemám rád jablka visící v trávě. Úvazy provázkem používám spíše nahoře, právě kvůli množství vylomených letorostů když se o provázek nad zemí zavadí. Něco jiného je, pokud máte drátěnku, tam se většinou váže k ní.