Staré jabloně 1; zmladit nebo skácet?
|
|
|
|
PP. - Diamantový Zahrádkář (6578) - 14.199 (?) 8.3.2013 10:11
Ano, já mám na mysli to, že když to uříznete jak je doporučeno v půli, je dosti značně hodně nejisté, zda a kde spcí očka vyraší, zdali vůbec. Jabloň není vrba. K příspěvku MV.: Máte recht, jako vždy, ale - dnes se jablky nekrmí, leckdo chce mít na zahradě sortiment, tenkrát se na to nekoukalo. Málokdo má tak velkou zahradu, aby se na ní vešly krávy. Takže není jiná cesta než zmenšovat. Ona řada svislých kordonů, nebo vřeten v květu je taky krásná. Pravda, houpací síť na to nepověsíte.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 189.156 (?), 8.3.2013 8:15
Vhodný řez znamená to, že se pokusíme pokud to j možné obnovit spodní větvovvou etáž. Je možné že to možné není, dle fotek nejde jistě říci, potom je samozřejmě lepší nepouštět se do žádných radikálních zákroků a jen lehce mladé větve nahoře probrat a trochu snížit pákový efekt.
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 8.3.2013 9:09
Vyprávěl mi kdysi jeden starý hospodář - nebyl to ovocnář, jen zemědělec, kterého se nepodařilo rozkulačit. Divil se mi, proč vysazuji nízké tvary stromků. Zavedl mě na svoji zahradu se starými vysokými stromy. Trávu pod nim i kosil pro králíky a krávu, občas kus plochy mezi stromy pooral, pohnojil a vysadil brambory, jinde dal řepu nebo zeleninu. Říkal: Stromy řežu jednou do roka, tak holt vylezu na žebřík. Stejně tak sklidím, co dosáhnu, i tak je toho dost. Zbytek se zkrmí. Ale na zahradě pod stromy se můžu púrocházet každý den se vztyčenou hlavou. Tehdy jsem mu moc neporozumněl.
|
|
|
|
|
|
|
PP. - Diamantový Zahrádkář (6578) - 14.199 (?), 8.3.2013 10:11
Ano, já mám na mysli to, že když to uříznete jak je doporučeno v půli, je dosti značně hodně nejisté, zda a kde spcí očka vyraší, zdali vůbec. Jabloň není vrba. K příspěvku MV.: Máte recht, jako vždy, ale - dnes se jablky nekrmí, leckdo chce mít na zahradě sortiment, tenkrát se na to nekoukalo. Málokdo má tak velkou zahradu, aby se na ní vešly krávy. Takže není jiná cesta než zmenšovat. Ona řada svislých kordonů, nebo vřeten v květu je taky krásná. Pravda, houpací síť na to nepověsíte.
|
|
|
|
|
|
|
host - 220.186 (?), 8.3.2013 11:40
Pokud bych se řídila citem, protože odborník nejsem, jen bych pokrátila tu horní obrostlou část větví tak na polovinu (ne délky větve, ale té obrostlé části) a postupně trochu probrala vlky nahoře, aby strom nezačal "bláznit". Během času by pak bylo vidět, kde je koruna moc zahuštěná a je potřeba ji trochu prosvětlit. Rozhodně bych větve nezkracovala v polovině, i když je fakt, že padesát let staré James Grieve na semenáči i z takto zkrácených větví obrazilo a už zas má slušnou korunu. Ale větve nebyly zkracovány všechny v jednom roce. Lída
|
|
|
|
|
|
|
Wimpi - Diamantový Zahrádkář (2112) - 44.75 (?), 8.3.2013 12:29
Já bych z takovýchto starých stromů s bujným kořínkem v průběhu jedné sezony neodebral řezem více, než cca 10 ÷15 % objemu jejich koruny. Řez v sezóně bych si rozdělil na 3 etapy, přibližně tak, že polovinu bych vyřezal nyní v úvodu jara, čtvrtinu někdy v květnu a zbytek až v létě. A vůbec by mi nevadilo, že po prvém roce by na prvý pohled na korunách stromů nebylo zásadní zlepšení stavu patrné. Snažil bych se přednostně odstraňovat celé větve zahušťující, větve zarůstající dovnitř koruny a vyrůstrající kolmo směrem vzhůru. Větve, které korunu rozšiřují a přirozeně vyplňují volný prostor v ní, bych nechal růst. Tohle bych se snažil opakovat každý rok, až do stavu dosažení nějakého kompromisu mezi možným a reálným. Ale dělal bych to jen pokud by mne to vyloženě bavilo a nebo bych ty staré stromy pro něco velmi významného miloval. Tudíž by mi i stálo za to, věnovat jim drahý čas a též ohrožovat své zdraví při balancování na vysokém žebříku. Jinak bych se to vesele vykašlal a nechal je tak. A když by mi ty stromy na zahradě překážely, tak jasná volba: pila, sekara, krumpáč, lopata,..., úhledná hranice dřeva do kamen či krbu.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 8.3.2013 13:48
Ad PP:
Kráva byla samozřejmě v chlévě, ne na zahradě, jinak by trávu nemusel hospodář kosit, pásla by se sama.
Máte pravdu, že dnešní nároky amatérských pěstitelů jsou jiné, taky jsem tehdy starému zemědělci nedal za pravdu a ošíval bych se i dnes. Ale vídám nemálo těchto zahrad, kde noví majitelé nahradili ty krásné vysoké stromy se spoustou jablek nízkými tvary. Mají problémy tam pustit děti - olámaly by nízké větve, pustit tam psa - občurává kmínky a olizuje herbicid, pustit tam sebe a kamrády - není kde si sednout ani se projít. Jedinou výhodou je, že jablka očešou ze země a zimní odrůdy jim vydrží sotva do Vánoc. V horším případě tam ty malé stromky ani dobře nerostou. Do zahrady - kdysi malebného sadu - nikdo nepovolaný málem nesmí a nikomu se tam ani nechce.
To není můj rezolutní názor - jen pohled z jiné strany.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|