Stará jabloň - jak stříhat

Pane V s názorem v posledním odstavci s Vámi beze zbytku souhlasím v duchu už vytvarované koruny žadatele , a potřebného průklestu mezi vlky v koruně s ponecháním některých výhonů za účelem zvětšení a zvýšení koruny.

V prvním odstavci ale píšete, že si mladý stromek přísnou hiearchii v koruně sám udržuje stav podřízenosti a nadřazenosti mezi terminálem a postranním obrostem.Někdy se ale stává při zanedbání stavu, že podřízená větev sama přebere dominanci.V takovém případě přerustá terminál, a sama se stává dominantní.

Samozřejmě, že se to stává. Především, když se terminál zakrátí, namrzne ap. Každopádně smysl pro řád v koruně se v průběhu dospívání stromu mění.

V.

Zdravím

No to snad si p. Samek (nejste z ČSZ Karviné?) dělal pěkně černou srandu s rychlým seznámením stromu s rakovinou a smrtí, která by opravdu ukončila stromu trápení do 10 let. Vaše metody řezu mi silně připomínají p. Kotyšana z Tv " R"   na neděli.   Nehledě na to každá odrúda snáší osobní zmlazovací přístup. To nemluvě o   tom, že se bude kořenový systém trápit dušením a nastane jeho negativní redukce. Musíme si uvědomit, že každý kořenový člen má na starost svoji větev, která ho živý.

No chraň nás buh před takovým pokušením

sadař vlada

Je absolutním nesmyslem dělat tak radikálůní řez u stromu, který bujně přirůstá. Hlouběji řežem jen přestárlé stromy, které chceme omladit a i tady musí mít řez jistá praavidla. Ani pyramidový zmlazovací řez není zdaleka tak radikální.

           Ing. Fidla

Pane Mirku, opět jsem si prohlédl předmět diskuze a okolí stromu. Jedná se asi o rekreační zahradu, kde uprosřed roste cca 30 letý strom, kterému někdo ořezal veškeré plodonosné větve. Předpokládám, že se jedná o odrůdu s vlastností vyholování větví a tak se prodlužovaly větve nahoru a plodily už jen po obvodu koruny. Předmětným řezem vyvolal zvlčení celého stromu.   Jedná se o vlky jednoleté a ty by se měly ponechat ještě jeden rok a pak se do rekonsrukce pustit. Úrodu můžete čekat teprve v roce 2014 a tak onic nejde. Cokoliv uděláte, plodnost neuspišíte.  Na místo,  abysme panu Mirkovi poradili (to není jednoduché),  tak jsme si vzájemně vyměnili názory na průklest starých stromů. Jsem moc zvědavý na závěr. 

   Zdraví Vladislav

Trochu - aspoň základ - jsem se tady snažila poradit 25.3 v 17:21, když se k radám nikdo neměl  ;-))   Lída

Podívám-li se na ostatní stromy na obrázku, vidím, že podobným způsobem jsou řezány i další jabloně. Je to známý způsob řezu a la vrba, tedy každoročně odříznout všechno jednoleté. Vídám takové stromky zhusta kolem starších rodinných domků. Všichni víme, že ten způsob řezu je špatný, protože bere stromu veškeré mladé dřevo na němž se budou tvořit nejkvalitnější květy a plody. Několik výhod ale tento řez má. Nemusí se při něm přemýšlet a hlavně - strom je řadu let prakticky stejně veliký (zvětšuje se jen po centimetrech), což je pro majitele přídomní zahrádky často hlavním požadavkem. A kupodivu na starém dřevě se nějaké plodonoše najdou, takže takové stromy dokonce i plodí. Párkrát jsem těmto lidem radil, ať na každé větvi nechají po jednom letorostu a ten nezkracují, že jim příští rok ubude vlků a tedy i obtížné práce.  Málokdy mě poslechli, diktát udržení velikosti stromu je silnější.
   Totéž bych poradil zadavateli. Až zase bude ostřihávat všechny "vlky", tedy vše narostlé v posledním roce, nechť na každé větvi 3. - 4. řádu jeden ponechá. Nejlépe takový, co neroste kolmo vzhůru. Pokud tam jiné než kolmé nejsou, nevadí. V dalším roce už přírůstek bude slabší, rozvětví se a dvouletý výhon se ohne tíhou ovoce. Když ne, sesadí ho zpětným řezem na odkloněný výhon.

Tak, tak. A přitom onen "biologický zákon stromu", ze kterého se vše odvíjí a z něj vyplývá, je tak jednoduchý:
"Zdravý strom si vždy udržuje přirozenou rovnováhu mezi výživo-energetickým potenciálem kořenové soustavy a nadzemní části (koruny)".

A proto platí i důležité sadařské "rovnice":
a) bujná podnož  = velký strom, a tedy i zakrslá podnož = malý strom
b) námi odebraný objem koruny (zdravého)  stromu je roven objemu koruny, který si strom sám co nejrychleji doplní zpět (primárně v podobě letorostů, tj. i vlků).

Z čehož i logicky plyne, že co u zdravého, vitálního stromu uřežeme, to velmi brzy někde a nějak doroste zpět, čili že jednoduchými prostředky a nebo na úkor jeho zdravotního stavu jej prakticky nelze objemově zmenšit.