Smiřické vzácné
|
|
 |
 |
sadař vlada z opavy - Stříbrný Zahrádkář (373) - 20.175 (?) 10.3.2014 21:47
Zdravím
Je pravdou jak z popisu p. Řihy tak z vlastního pozorování, že podnože silně ovlivňijí kvalitu a jeho chuť jak směrem nahoru tak i opačným směrem. Už i p. Říha ve své pomologii píše, že některé odrudy se nehodí ani na keřové zákrsky a to proto, že je to zbytečně degraduje. Já sám jsem tento rozdíl pozoroval u Mor. jaderničky, Prusvitné l., Jonathan, Zl. Parména. ˇPoslední rok jsem vysadil hodně starých odrud na M26 a jsem zvědavý na výsledek a rozdíl s popisem p. Říhy. Musíme si, ale také uvědomit, že se oproti roku 1920 změnilo jak klima tak pěstitelské technologie a určitá genetická degragace z dúvodu nešlechtitelského množení. Spousta starých odrud se dnes množí pouze ze stromú, které přežily a to ještě nikdo mezi nimi nehledal ten nejlepší.
Takže dnešní množené staré odrudy musíme bráti s rezervou.
sadař vlada
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
sadař vlada z opavy - Stříbrný Zahrádkář (373) - 20.82 (?), 7.3.2014 21:50
Zdravím
Musím reagovat na pruběh tohoto tématu.
I když jsem neměl ještě tu čest ochutnat a pěstovat Smiřické vzácné tak zasadně nemohu souhlasit jednoznačnou kritikou. Tento muj nazor se týká všech odrud. Velice se mi líbí objektivní hodnocení této odrudy, ale pořád cítím v této kritice nějakou faleš.
Nehodnotím zde pravdivost kritiky, ale záměr škodolibé diskreditace. Musím zde upozornit na to, že většina zde uvedené kritiky se plně schoduje i u spousty pěstovaných nových odrud a u kterých je to tolerováno.
Další problém je v tom, že tuto odrudu hodnotí většina tak, že je to stará odruda a nehledě na to beztak hodnocená z neudržovaného vysokokmenu. Až tu bude někdo hodnotit jakoukoliv odrudu a to i historickou ze štíhlého vřetena nebo intenzivně pěstovanou tak potom se mu hluboce pokloním.
sadař vlada
|
|
 |
|
 |
 |
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 102.201 (?), 8.3.2014 8:49
Já si naopak myslím, že odrůda Smiřické vzácné může být hrdá, že se o ní mluví, píše a taky se prodává dlouho poté, co se běžně pěstovala. Drtivá většina - desítky, možná stovky odrůd - to štěstí neměly. Mnohé z nich nebyly o nic horší.
Porovnávat Smiřické s dnešními odrůdami ze štíhlého vřetene nemá smysl. Zkoušel jsem to před 30 lety - ne na vřetenu, ale na zákrsku. Konkurovat těm novým nemohlo, plody velké, chuť nic moc, hrubě zrnitá, mučnatějící dužina, bujný, těžko zkrotitelný růst. Přednost Smiřického tkví právě v těch starých vysokokmenech. I na nich totiž dokáže přinést kvalitní ovoce, které včas podtrženo dlouho vydrží a po uležení získá příjemnou osvěžující chuť. Přitom stromy vyžadují minimum řezu, žádnou chemickou ochranu a jsou dlouhověké.
Vůbec nejde o faleš či škodolibou diskreditaci. Jen nemá smysl cpát staré odrůdy tam, kam nepatří a naopak využít těch jejich vlastností, které nové odrůdy nemají (dlouhý věk, bez řezu, bez chemie, na sušení, moštování, aj.)
|
|
 |
|
 |
 |
|
sadař vlada z opavy - Stříbrný Zahrádkář (373) - 20.175 (?), 10.3.2014 21:47
Zdravím
Je pravdou jak z popisu p. Řihy tak z vlastního pozorování, že podnože silně ovlivňijí kvalitu a jeho chuť jak směrem nahoru tak i opačným směrem. Už i p. Říha ve své pomologii píše, že některé odrudy se nehodí ani na keřové zákrsky a to proto, že je to zbytečně degraduje. Já sám jsem tento rozdíl pozoroval u Mor. jaderničky, Prusvitné l., Jonathan, Zl. Parména. ˇPoslední rok jsem vysadil hodně starých odrud na M26 a jsem zvědavý na výsledek a rozdíl s popisem p. Říhy. Musíme si, ale také uvědomit, že se oproti roku 1920 změnilo jak klima tak pěstitelské technologie a určitá genetická degragace z dúvodu nešlechtitelského množení. Spousta starých odrud se dnes množí pouze ze stromú, které přežily a to ještě nikdo mezi nimi nehledal ten nejlepší.
Takže dnešní množené staré odrudy musíme bráti s rezervou.
sadař vlada
|
|
 |
|
 |
 |
|
galloway pippin - Diamantový Zahrádkář (1410) - 179.38 (?), 11.3.2014 12:37
Smiřické vzácné bylo,a je vždy u nás ceněné, až jsem to někdy nechápal, a kroutil hlavou.Jen jsem slýchával "dávej na něj pozor, nebo"neopovažuj se strom pokácet, protože odrůda nám velmi chutná, a musí se zachovat.Po tom památném větrolamu, někdy před deseti léty zbyl pouze jednoho třičtvrtě stromu.V minulosti jsem někdy toho nedbal, a pár větví tohoto bujného oře jsem přerouboval Rubínem, Rozelou.Dnes bych to už nedělal, a Smiřickému bych se omluvil.Strom stárne, a já přemýšlím, že si budu muset časem obstarat nový.Pochybuju, že by se mu dařilo na zakrslé podnoži, ale co kdyby...!Když se tak dívám na zářivě slámověžlutou slupku, né nepodobnou Orionu, Siriusu,kor když někreří nad nimi ohrnují nosy, a oni přesto okupují přední místa v degustacích, tak by bylo škoda hodit do smetí staré Smiřické vzácné.
Pojďte s námi za pohádkou, projdeme se pamětí, naše staré kamarády nehodíme do smetí.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
sadař vlada z opavy - Stříbrný Zahrádkář (373) - 20.46 (?), 14.3.2014 20:32
Zdravím Vas p. R. Š
Na jednu stránku vychvalujete jeho přednosti, ale na druhou stránku o něm pochybujete jak bude vypadat na zakrslých podnožích a ještě mu dáte velice tvrdé soupeře dovínku. Tak nám tedy ujasněte Váš názor. Buď mu věříte i v zákrsku a nebo se bojíte tvrdé reality v kvalitě této odrudy s Vámi přímo vyjmenovanými Orion, Sirius.. Mě to Vaše hodnocení připadá asi tak jako, je Škodovka lepší než Ferrari či nedej bože Trabant??
Je odruda Orion a Sírius lepší na vysokokmenu než na zákrsku? To je ta samá reakce na Vaší odpověď. Je opravdu Orion špatný na vysokokmenu tak jako je asi špatné Čistecké l. na zákrsku?
Vámi zmiňovaný Rubín je ůplně stejny jak na zákrsku tak na polokmenu, ale s tím rozdílem, že plody z polokmenu mají delší skladovatelnost.
Neporovnávejte kvalitu plodů ze zákrskú a z búh vy jak udržovaných vysokokmenů!!
sadař vlada
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 54.5 (?), 15.3.2014 19:47
Zdravím,
škoda, že je triploidní a tudíž se jeho pyl nedá použít. Zůstává tak pouze mateřskou odrůdou do případného šlechtění, kde i tak je velmi málo semen k dispozici. Jako mateřská linie je však donorem obecné polní odolnosti proti strupovistosti a jiných více či méně postřehnutelných vlastností. Jako otce by bylo zapotřebí vzít odrůdu chuťově zajímavou, s vlastnostmi pro delší skladování než jaké smiřická jablíčka mají, bez třeba náchylnosti na hořkou pihovitost. Snad opál, snad luna, snad červené resistenty. Podle mého by bylo dobré udělat křížení například s lunou(jemnější slupka, sladká chuť, nemoučnatění) alespoň tisíc semenných kříženců a pak vybrat. Je předpoklad, že nový jedinec by mohl mít rezistenci založenou na genu VF a na polygením základě zároveň. Podobně jako třeba angold. Tak třeba se toho někdy někdo ujme.
Smiřické vzácné je bezesporu krásné jablko, řekl bych i atraktivní jak do vyrovnanosti plodů, velikosti, sytě žluté barvy, voní, je to jablko vhodné zejména pro domácí zpracování ať už do nejrůznějších zavařenin, nebo pekařských výrobků s přihlédnutím na vystižení optimální zralosti vhodné i k přímému konzumu. Přičemž je nutno při jeho volbě počítat s jistými negativy jako je předčasné opadávání, moučnatění, s vyšším nárokem na přísun Ca v půdě, alternací a pod. na straně jedné a s nenáročností na chemickou ochranu, řez na straně druhé.
Vhodnost podnoží je asi třeba vyzkoušet než dělat předčasné závěry či předsudky. Osobně mám odrůdu jako VK na neznámé podnoži patrně na semenáči nebo A2, nevím, ale budu zkoušet odrůdu na M26. Má-li někdo toto jablko na podnoži jiné(M7, M9, MM106 aj.), může nám tu "chování" odrůdy sdělit.
Juraj Kafka
|
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|