Smiřické vzácné

Já jsem taky jeden z nich, hlásím se. Před cca 30 roky jsem obnovoval polní extenzivní sad, otevřená poloha 350 m.n.m. se zaměřením hlavně na zpracování lisováním. A Smiřické je tam stěžejní odrůdou. Spolu s Carolou. Pak dlouho nic a až pak Jadernička. Vybíral jsem z tehdy dostupných a osvědčených odrůd ze svého okolí. Samozřejmě jsem si musel vypěstovat podnožové semenáče, naroubovat, protože v té době koupit vysokokmen nebo i polokmen bylo skoro nemožné. A hlavním kriteriem byla výtěžnost moštu a jeho cukernatost. A v tom je Smiřické opravdu špička. Trochu mrzí střídavá plodnost, ale to je u takových normální. A o "přebytky" je taky zájem. Lidem z okolí chutná a chodí si pro ně. Byla to tehdy dobrá volba.

Jen mně mrzí, že nemám srovnání s Gravštýnským, které jsem v té době nebyl schopen sehnat. Máte někdo zkušenost, porovnání cukernatosti a výlisnosti těch dvou?

Rafael

Porovnávat Smiřické s Grávštýnským nelze. Grávštýn je pozdně letní jablko, sice šťavnaté, ale oproti Smiřickému lehčí, měkší a s řidší dužinou. Tvrdé zimní odrůdy mají výlisnost i cukernatost vždy vyšší. Souvisí to hlavně s tím, že při drcení zachovávají lepší strukturu drti. Vůně Grávštýnského, která se přenáší i do moštu a destilátu je ovšem Smiřickým nenapodobitelná. Na druhé straně dužina i mošt z Grávštýnů oproti Smiřickým víc hnědne.

Až Grávštýnské ochutnáte, bude Vás to mrzet .

Až Grávštýnské ochutnáte, bude Vás to mrzet

Pěstovat Grávštýské na moštování není dobrá volba, vzdor tomu, že německá literatura odrůdu vždy doporučovala. Typickou vůni, která dělá mošt i destilát nenapopdobitelný získá ovoce až asi týden po sklizni, nebo sklízíme-li je v plné zralosti. Málokdo bude velký strom ručně očesávat, aby pak otrhaná jablka po týdnu uiskladnění moštoval. Pokud sbíráme padavky (a Grávštýn propadává hodně), jablka nestihnou vyzrát neboť okamžitě hnijí. Totéž se stane s otřepanými plody, pokud je ihned nepodrtíme.  Naproti tomu v době zrání zimních odrůd již hniloba postupuje pomalu a tvrdé kyselé plody - i padané - vydrží bez úhony týden i víc.

Dnes jsem vymoštoval poslední idaredy taky vinikající mošt, nevýhoda je malý vzrůst stromu a rozdílná velikost jablek... to u smiřického nehrozí... rád bych vyzkoušel mošt z panenského moštujete ho někdo?

Nechápu, jak tady někdo může psát, že brzy zmoučnatí. Buď dotyční to mají na nějakých M26 a podobných podnožích,  u kotle nebo koštovali jinou odrudu.-) Nebo je možné, že této odrudě vyhovuje spíše studenější klima.

Na Valašsku na semenné podnoži bezproblémově do března. Vynikají svou štavnatostí a tím že netrpí strupovitostí.

Smiřické skutečně moučnatí, pokud ho nesklidíte včas. Plody je třeba výrazně podtrhnout ještě zelené, potom skutečně vydrží dlouho do jara tvrdé a šťavnaté. Plně vyzrálé plody ve sklepě moučnatí a praskají.
   Jak vypadají plody Smiřického z teplých poloh, to nevím, lepší asi nebudou, moc se tam nepěstují.

Zdravím majitele této staré odrůdy. Mám ji doma. 505 m nm. Jižní expozice, kambizem na žulovém podkladě. Je to stromek (nijak mohutný) po dědovi. Plodí ob rok. Zato nezdrobňuje ani při nulové péči narozdíl od jiných novějších odrůd ani když je rok nadúrody. Snad je to těmi 3n. Stejně jako mohutnější tmavě zelené listy, ve spod stříbřitě plstnaté. Na hořkou pihovitost si nemohu stěžovat. Pravda, předčasně propadává. A do Vánoc silně zmoučnatí. Slupka mastná. Na kompoty je ale dobré a do nákypu také. Má ostřejší osvěživou chuť. Strupovitost je v mezích normy, tj sem tam flek, ale vcelku zdravá slupka s charakteristickými lenticelami, krátkou tlustou stopkou, někdy se svalcem.

Zkouším jej přeštěpovat na M26, co to bude dělat. Jinak strom začíná pomalu a jistě přecházet do fáze stárnutí cca po 60ti letech?

Juraj Kafka

Smiřické vzácné. Nevíte kde, již delší dobu sháním jabloň?

Pola