Sázení stromů v zimě?

V princípe by to nemal byť problém. Sadil som už stromky v novembri keď snežilo a ujali sa bez problemov. Sadiť pri napr. 5°C v novembri alebo v januári je v podstate to isté. Dôležité bude hlavne zvládnuť to medziobdobie, teda čas od vyorania do sadenia, ktorý sa predĺži. Najmä pôjde o to aby korienky pri prípadných silnejších mrazoch nevymrzli, prípadne nevyschli. IH

Spíš než v pytlích bych je nechala založené v zemi.  Lída

No, v zemi... nerad bych poškodil ujmuté kořínky při vyrývání. Pytel mi přijde jako jistota, že ho jen pak jen rozříznu a obsah opatrně vsunu do vykopané jámy.

Takže to mít třeba uvnitř domku, kde se teplota pohybuje přes zimu postupně 10 až skoro 0°C (záleží na průběhu zimy), koncem prosince tedy tak kolem 5°C? Igelitové pytle, dno proděravět a občas zalít, aby nevyschly?

Skôr tak ako radí pani Lída, teda zahrnúť korene zeminou (event. stromky aj naležato), v dostatočne hrubej vrstve. Do nejakej miestnosti by som ich nedával, vyššia teplota by bola práveže kontraproduktívna. Aj v škôlke by bol stromček vonku, a nie v miestnosti.Takéto zahrnutie stromčekov zeminou na zimu sa v minulosti dosť bežne robilo, keď sa stromky nestihli z nejakého dôvodu zasadiť a sadili sa potom až na jar. To ale môžete urobiť už v januári, samozrejme ak nebude zem zamrznutá. IH

Jak píše pan Hlavatý, zahrnování stromků v šikmé poloze se dříve doporučovalo především u broskvoní, které byly vyorány na podzim, ale takto se skladovaly pro jarní výsadbu. Jediné úskalí lednového sázení vidím v rozmarech počasí. Půda může být zmrzlá nebo příliš mokrá, potom se lepí na nářadí i na obuv, sněží nebo prší, prostě se proti podzimu vysazuje obtížněji. Stromky by sázení v lednu měly přežít bez újmy.

Na vašem místě bych nevymýšlel žádné kekjlle mejkle s lednovou vysádbou a vysadil bych to na jaře.

Kdysi jsem shodou náhod cosi v lednu vysazoval a ujmulo se to. Už si nepamatuju co to bylo, ale ta shoda náhod byla ta, že se někdo chtěl v lednu zbavit mladých stromků a zrovna nemzrzlo.

V zahraničí existuje kontejnerové sázení. Velikost drátěného kontejneru nebo "samorozpadajícího" se volí podle velikosti a stáří sázeného tromu. Velké se sází strojně. Co znamená. Vy si můžete i rok dva pěstovat strom v kontejneru a vsadit jej do země i s tím kontejnerem kdykoliv a zahrnout mezeru taky kdykoliv až to podmínky dovolí a přitom vývoj stromu se nezpozdí. Dokonce staré praktiky přesazování vzrostlejších stromů byly podobné. Strom je obkopal a nechal se mu válec zeminy. Za větších mrazů se tento zmrzlý válec i se stromem "ulomil" pákou a přenesl za pomoci někoho do už nachystané jámy třeba na podzim. Spára se uzavírala dosypem až mrazy pominuly. Přitom se mírně zakrátila koruna a dokonce strom kvetl a rodil (omezeně) ještě téhož roku.

V lednu samozřejmě stromky vysazovat lze, pokud ovšem půda není zmrzlá. Ale jakou v tom vidíte výhodu? Zebou prsty a když je náhodou obleva, půda je bahnitá a maže se. Jediný důvod by byl, kdybyste na jaře musel odjet nebo neměl čas sázet. Anebo pokud nemáte dostupnou vodu k zálivce. Rozdíl mezi růstovou potencí stromků vysazených na podzim a na jaře je minimální.