Sázení stromků v suchých lokalitách

Klima se mění, i když sedačkoví chytrolíni a populisti říkají něco jiného. A je třeba tomu přizpůsobit i sadaření. Přispějte tady prosím svými nápady, jak sadit stromky v suchých oblastech.

Já mám sad v suché oblasti na Kyjovsku, na kopci, kde skoro pořád fouká. Takže i když už někdy trochu zaprší, vítr zachvíli půdu vysuší. Nějakých 30-40cm je hlína, poté spraš, tvrdá jako beton. Vlastní zdroj vody není a bohužel v daném místě studna nepřipadá v úvahu. Takže spoléhám jen na dešťovku ze stříšky a při dlouhém suchu vozím děšťovku z domu, kde jí mám přece jenom víc.

Dříve jsem sadil jabloně často na M26, bohužel stromky na této podnoži v posledních letech strádají, nepřirůstají. Osvedčila se mi MM106, používám už více méně jen tuto podnož.

V předchozích dnech jsem zasadil několik jabloní. Výsadbová jáma cca 70x60cm (níž už to nešlo, leda dynamitem). Na dno dolomitický vápenec, trochu sýranu draselného a superfosfátu, na to vrstva původní horní zeminy smíchané s kompostem. Po obvodu jámy králičí pletivo proti hrabošům. Pak vložena spirála z 2,5m drenážní hadice DN65 omotané textílií (instalaterský filc, nebo nastříhaná geotextílie). Pak vložen kůl, k němu stromek a zasypáno původní horní zeminou smíchanou s kompostem. Na hoře pletivo přihnuto ke kmínku a dosypáno zeminou.

Dnes tu někdo zmínil použítí bentonitu, což by mohlo taky pomoci.

Začátky bývají těžké, ale dokud vám zbývá alepoň trocha tělesné zdatnosti a když budete mít psychické odhodlání k takovému počínání, tak to jde. 1-2 roky před výsadbou (to je samozřejmě ideální stav), je potřebné začít se zkvalitńováním půdy v místech budoucí výsadby. Tzn. do půdy zapravit co možná nejvíc organické hmoty a docílit drobivé struktury půdy, která je potřebná pro výsadbu. Sazenice musí být na silněji rostoucích typových podnožích - u mne se nejlépe osvědčila podnož MM111 - nebo na semenáčích. Vlastní výsadba podle všeobecně známých a uváděných postupů. Doporučuji podzimní výsadbu z důvodu menší potřeby vody. Dále doporučuji použít k opoře stromků železné kůly (Roxory, T-čka, trubky), místo dřevěných. Nahnilý dřevěný kůl se totiž obvykle zlomí v tom nejhorším větrném počasí, ve kterém vy budete muset vymýšlet náhradní oporu. Z důvodu šetření srážkové vláhy v půdě a zabránění přehřívání půdy, by bylo nejlepší vůbec nesekat trávu v průběhu jara a léta. Jenže když si několikrát přinesete domů 3-5 klíšťat z vysoké trávy, možná že změníte názor. Tož tak, pro začátek ode mne asi vše.

Čo sa týka skvalitňovania pôdy pred výsadbou, vraj je výborná vojteška. Hlboko korení a rozrušuje aj utužené podorničie. Okrem toho po skosení a zapracovaní do pôdy ju obohatí o organickú hmotu. Mne sa pri výsadbe stromov bez možnosti zálievky osvedčili tieto veci:

1. Bujne rastúci podpník, všetky stromy mám na semenáčoch.

2. Udržovanie bezplevelného kruhu a mulčovanie. Mulčujem začiatkom leta hrubou vrstvou sena.

3. Pravidelné skvalitňovanie pôdy organickou hmotou. Na začiatku sezóny dávam v dvoch dávkach granulovaný kravský hnoj a po sezóne zase zakopem ku koreňom čiastočne skompostovaný mulč.

Za 2 roky, čo sú stromy posadené, som ich ani raz nezalieval. Prírastky sú tento rok celkom slušné, okolo 0,5 m.

Marku - ještě jednou dobrý den:-) - jak prosím zapravujete ten granulovaný hnůj? Že bych se inspirovala, jak to dělat dobře:-) Ester

Najskôr ho rovnomerne rozhádžem po povrchu a následne motykou plytko zapracujem do zeme. Tým stromy prihnojím a zároveň okopem. Jednorazovo dávam cca 400 g/strom.

Dobrý den pane Jiří. Moc se Vám to povedlo - osobně jsem to omrknul - je vidět, že jste praktik. Zdravím z Ostrova do Ostrova, Martin

Pokud stromky sázíte na panenské púdě, kde ještě stromy nerostly, tak bych od kopání velkých a hlubokých děr upustil. Ono totiž pak stromky máte jako v květináči a dobře prokypřená půda nenutí kořeny pronikat tvrdšími vrstvami a kamením a stromek může zababčit. Je to sice složité, ale ve vašich podmínkách a já je mám podobné, je nejlepší si stromky vypěstovat z jadérek a až potom očkovat nebo naroubovat chtěnou odrůdu nebo alespoň koupit podnože, které po zakořenení na trvalém stanovišti v létě naočkujete. On je totiž stromek při vyorávání traktorem dost nešetrně poškozen a často několik let skomírá než se vůbec chytne. Jak již zde padlo do suché půdy pouze bujně vzrůstné podnože, A2, semenáč atd.. Zvláště kořeny semenáče jsou schopny prorůst kamením a pořebnou vodu si sehnat i z několika metrů.

Takže pokud si nechcete pěstovat stromky sám, tak bych koupil hotové na semenáči nebo A2 a nijak zvlášť bych jim nepodstrojoval ani nekopal velké jámy, není to většinou ku prospěchu a já od toho upouštím nehledě na námahu a nutnost likvidace toho kamení. Pletivo proti hrabošům bych dával až se tam objeví. Daleko škodlivější je hryzec který v suché mělké půdě těžko bude. Pletivo můsí být spojeno naprosto přesně, jinak to hlodavci stejně překonají, Pokud zasadíte stromy na semenáči, tak kořeny sotva něco ožere, Hlodavci jdou spíše po kořenech stomků na středně a slabě vzrůstných podnožích (jsou křehčí a mají větší podíl lýka)

Pokud zasadíte stromy na semenáči, tak kořeny sotva něco ožere, Hlodavci jdou spíše po kořenech stomků na středně a slabě vzrůstných podnožích (jsou křehčí a mají větší podíl lýka)

Letos mi hraboši ohlodali kořeny asi 10 naroubovaných 2letých semenáčků. Zbylo po nich 10 proutků ohlodaných do špičky.

Invaze hrabošů je v posledních letech velká, letos extrémní. Na metru čtverečním je i pět děr. V podvečer doslova běhají pod nohama. Komplikuje to i zalévání stromků, většina vody se ztrácí v norách. Pletivo spojím u kmínku pořádně. Je jasné, že čím bujnější podnož, tím odolnější suchu. Ale výběr na nich je omezený a taky bych rád stromy maximálně velikosti čtvrtkmenů. Jednak kvůli místu, ale i ošetřování a sklizni. Trávu poslední roky sekám jen jednou ročně, přes léto už nenaroste. Proto ani není dost materiálu na mulčování.

Obmedzený výber je relatívny pojem, záleží na tom, čo hľadáte. Ak chcete novšie odrody, tak výber na bujne rastúcich podpníkoch je naozaj obmedzený. Pri starých krajových odrodách je to lepšie. Ja som nakupoval stromčeky u p. Peška v Bojkoviciach a bol som veľmi spokojný aj s cenou aj s kvalitou výsadbového materiálu. Mulčujem senom z koryta potoka, ktoré začiatkom leta pokosia vodohospodári. Tráva tu dokáže narásť aj do vyše 0,5 m výšky, takže materiálu je dosť. Vlastne aj ďalej od potoka je tráva celkom vysoká. U Vás budú pravdepodobne ale iné podmienky.