Roubování
|
|
|
|
host - 168.81 (?) 13.8.2016 10:15
Jak to kdo dělá. No, díval jsem se ve Slupi (Ökoplant), jak to dělají velcí školkaři. To jsou celá velká, kvalitní pole (samozřejmě oplocená), hustě zapíchaných tyček (špejlí). Tyčka je u každého stromečku a k tyčce od země vyvazují rostoucí letorost (špičák). Stromečky jim intenzivně rostou.
Já to tak nedělám. Protože k mým „stromečkům“ můžou zvířátka a taky (většinou) používám silnější podnože a taky na neobdělané půdě, v trávě, zastíněné, neoddělené odkopky. Tak nechám nad ujmutým očkem dlouhý čípek (30-50 cm) a k němu rašící výhon vyvazuji (izolovaným drátkem, kouskem pásky). Pupeny nebo větvičky (a výhonky z nich) na čípku zredukuji. Naráz nebo postupně, podle situace tak, aby čípek už nepřirůstal, ale neodumřel. Nakonec má podnož, čípek, jen jednu listovou růžici.
Čípek odřezávám tak, aby se rána co nejdřiv zahojila. Když je podnož silná, tak někdy až za dva roky (něco jako Zahnův řez). Když to přirůstá hodně a podnož byla tenká, tak i za tři měsíce (očkování květen, odstřižení čípku červenec, srpen). Tam přivazuji hůlku proti vylomení. Samozřejmě, někdy také použiji u stromečku tyčku (prut) zapíchnutou do země. Odřezávám nejraději v létě. Jabloň i na jaře, je odolnější. U peckovin se obávám klejotoku a tak raději dělám kroky k odříznutí čípku postupně.
Teprve, když je očkovanec (roubovanec) ujmutý nebo roste, tak se o něj začnu starat. Vyvazuji, redukuji podnož, zamulčuji, ze stínu přesadím, nějaká ochrana, a tak. Přesadím klidně i ujmuté očko před vyrašením. Musí se na něj dát při kopání a sázení, lepší pozor. Roste to normálně, ale nepřesazené víc. Zastínění ale roubovanci, očkovanci, vadí hodně. JG
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
pkovarik - Diamantový Zahrádkář (1331) - 131.19 (?), 13.8.2016 8:04
Super, takže to snad dělám dobře. Uvidíme, zda se ujala (řapík se lehce ulomil, tak prý je to známka ujatí...). Jen jsem tedy modifikoval postup na ponechání volného očka a ovázání kolem něj.
Můžu se ještě zeptat na další manipulaci? Očkoval jsem na semenáčky třešní kdesi v rumišti a trochu jsem je před očkováním zastřihal. Kdy je mám zastřihnout těsně nad očkem? A kdy je můžu přestěhovat na finální stanoviště? Mám čekat se zastřinutím na jaro a se stěhováním na další podzim, nebo je můžu zastřihnout teď (po 3 týdnech po očkování) a stěhovat už letos na podzim?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 168.81 (?), 13.8.2016 10:15
Jak to kdo dělá. No, díval jsem se ve Slupi (Ökoplant), jak to dělají velcí školkaři. To jsou celá velká, kvalitní pole (samozřejmě oplocená), hustě zapíchaných tyček (špejlí). Tyčka je u každého stromečku a k tyčce od země vyvazují rostoucí letorost (špičák). Stromečky jim intenzivně rostou.
Já to tak nedělám. Protože k mým „stromečkům“ můžou zvířátka a taky (většinou) používám silnější podnože a taky na neobdělané půdě, v trávě, zastíněné, neoddělené odkopky. Tak nechám nad ujmutým očkem dlouhý čípek (30-50 cm) a k němu rašící výhon vyvazuji (izolovaným drátkem, kouskem pásky). Pupeny nebo větvičky (a výhonky z nich) na čípku zredukuji. Naráz nebo postupně, podle situace tak, aby čípek už nepřirůstal, ale neodumřel. Nakonec má podnož, čípek, jen jednu listovou růžici.
Čípek odřezávám tak, aby se rána co nejdřiv zahojila. Když je podnož silná, tak někdy až za dva roky (něco jako Zahnův řez). Když to přirůstá hodně a podnož byla tenká, tak i za tři měsíce (očkování květen, odstřižení čípku červenec, srpen). Tam přivazuji hůlku proti vylomení. Samozřejmě, někdy také použiji u stromečku tyčku (prut) zapíchnutou do země. Odřezávám nejraději v létě. Jabloň i na jaře, je odolnější. U peckovin se obávám klejotoku a tak raději dělám kroky k odříznutí čípku postupně.
Teprve, když je očkovanec (roubovanec) ujmutý nebo roste, tak se o něj začnu starat. Vyvazuji, redukuji podnož, zamulčuji, ze stínu přesadím, nějaká ochrana, a tak. Přesadím klidně i ujmuté očko před vyrašením. Musí se na něj dát při kopání a sázení, lepší pozor. Roste to normálně, ale nepřesazené víc. Zastínění ale roubovanci, očkovanci, vadí hodně. JG
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 218.75 (?), 31.12.2016 16:23
Prosim o radu, je možné přeroubovat asi 40 let starou jablon na jinou odrudu stylem že ořežu větve a ponecham pouze asi metrové o pruměru 10 až 15cm a ty naroubuji několika rouby za kuru a rěz zatřu voskem?A pokud ano tak kdy? Rouby mam nařezaný a zahrnutý hlinou.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 236.1 (?), 31.12.2016 16:59
Jistěže to jde. Je dobré ale dodržet určitá pravidla.
1. Přeroubovávaný strom by měl být jinak zdravý. Je-li kmen vykotlaný nebo na jeho části chybí kůra, je lepší strom nahradit jiným. Jde-li o kmenný tvar na semenáči, je 40 let v pohodě, pokud se jedná o jabloň na zakrslé popdnoži, je to dost vysoký věk.
2. Je dobré, když na přeroubovávaných větvích zůstanou nějaké menší, tzv. tažné větvičky. Když nejsou, taky to jde, ale pro strom je to větší stres.
3. Odrůda, kterou se chystáte naroubovat by měla růst alespoň tak bujně, jako onen strom, lépe však bujněji. Chcete-li naroubovat slaběrostoucí odrůdu, aby byl strom menší, obvykle to nedopadne dobře.
4. Správná doba je, když teče míza. Poznáte to tak, že půjde odloupnout kůra. U jabloní je to duben, květen.
5. Podle toho, co píšete, soudím, že se chystáte roubovat poprvé. Bylo by lepší svěřit to někomu, kdo to již dělal nebo se na to jít aspoň jednou podívat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 168.81 (?), 17.5.2018 22:00
Dobrý den. Když se toto vlákno zase „probudilo“, tak bych se chtěl také obecně zeptat, co kdo děláte, tedy jak dál pěstujete roubovance, který vznikl z roubování dvěma (více) rouby na uříznutém silnějším kmínku cca ve výšce korunky.
Zda pak jeden roub potlačujete a korunku zapěstováváte jen z jednoho roubu nebo použijete i druhý (další) k zapěstování ramen korunky s tím, že základy roubů později srostou a vytvoří postupně jeden společný zával (srůst) s podnoží. Co pokládáte za lepší? JG
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|