Pomologie nových odrůd jabloní

Toho Kutinu mám a je opravdu výborný. Vlastním pomologii  od Richtra i z Plzně a nyní také od Nesrsty-ta se mi zdá trochu zmatená a podle mne jsou tam chyby.Nemam na mysli gramatické ale věcné.Chápu úspornost z hlediska ceny knih.Pomologie by dle mého nemusely být až tak podrobné jako u Kutiny.Ale dnešní úspornost je až moc.Myslím, že něco co dnes píší např kde to vyšlechtili a pod.by mohli vynechat ale třeba opylování by mělo být uvedeno, je to důležitá informace.A jak zde v diskuzi bylo uvedeno také chuť by měla být uváděna jednoznačně.  Vybíralík

Ještě je obrazový atlas jádrovin od Sus a kol, pak obrazový atlas peckovin Sus a kol.Je to takové podelné sešitové vydání z nakladatelství Květ v roce 2000 

Vyb.

Na webových stránkách :  uloz.to   po zadání slova pomologie do horní kolonky prohledat se zobrazí množství starších naskenovaných pomologií ve formátu PDF, které lze zdarma stáhnout do svého počítače

Máte pravdu, ale jsou lidé, kteří se na ty opylovací poměry zeptají.

J. Kafka

Eště si dovolím zareagovat na pojem atlas a pomologie. Snad mne neukamenujete.

Pomologie je věda zabývající se plodoznaky, pome--je plod. Pomologie jak jsme zvyklí ale obsahovala i další morfologické znaky rostliny nebo odrůdy tj charakter růstu (nákres habitu koruny(ořešáky aj.)), postavení letorostů, barva a tvar výhonů, jestli má lenticely nebo je obrvený a pod, tvar pupenů, tvar listů, květy, a morfologie konečně samotného plodu. K tomu jsou přidány senzorické vlastnosti chuť, aromatické látky, barva dále fyzikální vlastnosti tj. pevnost slupky síla slupky, křehkost a šťavnatost dužniny, hmotnost plodu apod... K tomu byly přidány opylovací poměry, odolnost na choroby a klimatické podmínky, dále vhodné podnože a špatné a dobré vlastnosti na závěr celkové zhodnocení, perspektivy, doporučení aj.

Atlas je sborník dejme tomu odrůd se základní charakteristikou doplněnou barvnou fotografií nbo obrázkem tj. speciální část, jíž předchází zpravidla část všeobecná. Na konci bývá rejstřík pojmů apod.

To co vyšlo o jádrovinách a peckovinách nyní jako Pomologie spíše odpovídá Atlasu (skoro kapesnímu:-) To říkám bez jakýchko-li emocí. Knihy jsou to pěkné, plody jsou věrohodněji nafocené než třeba z brožur úkzusu z r. 2004, kde fotografie čevených odrůd jablek splývají v jedno a odlišné je jen Gold Bohemia, Sir prais a nebo GD.

V nové "pomologii" jádrovin se mi líbí např. fotografie Kordony, kde je aspoň částečně vidět postavení plodu na větvi a v pozadí další jedinci této sloupcovité odrůdy. Naopak psát o raně zimních odrůdách, že se sklízí velmi pozdě (Moonlight) a nebo tvrzení že "přesný původ nebylo možno zjistit" mě utvrdilo stejně jako počátečního Ametys v skutečnosti, že knihy byly ušity na rychlo.

K zamlčovaným špatným vlasnostem bych řekl asi toto: Proces šlechtění novinek podléhá stále přísnějším kritériům, protože odrůd je na světě mraky a mraky. A aby se odrůda dostala do prodeje musí svými vlastnostmi stávající odrůdy nejlépe překonávat. Jestliže se 20 let šlechtí proti strupovitosti jabloně, pak se cíl splnil. Máme řadu opravdu chutných a vzhledově atraktivních rezistentů. Ovšem strupovitost je jen jedna z chorob, a zapomínáme na padlí a jiné neduhy. Proto třeba odrůdy jako Šampion, Strakrimson a jiné na padlí netrpí ani v suchých, teplých oblastech.  Co třeba vlastnost křivého růstu tj. nemožnost vypěstovat rovný kmen (Angold, Jonagoldy, Boscova lahvice).  Bude se takový stromek líbit náročnému zahrádkáři? Takže žádná odrůda nemůže mít ve všem stoprocentní, pořád je do živý organismus a my sice ho umíme fixovat v podobě vegetativního množení narozdíl od živošichů, ale s těmi vlastnostmi, které má. Ale dřívější pomologie byly pravda podrobnější právě díky stlaetým zkušenostem ale ty odrůdy tady byly stolet a nikdo se tenkrát v šlechtění nehonil aby ta parména byla lepší než smiřické, ty odrůdy už tu byly a v tom je ten rozdíl, že můžeme uvést i jejïch špatné vlastnoti protože dnes se šlechtí cíleně lepší a lepší. Je užitečné zkoušet tyto novinky v různých oblastech aby se vědělo, ale nadruhou stranu sepsout všechno co je dejme tomu ze Střížovic a nebo z jižní polokoule je taky trochu neohleduplnost k šlechtitelům, kteří se roky snaží makat.

Já mám doma třeba Rubín, bohužel zřejmě na M9 nebo čem, protože se kynklá jako zub, dal jsem ho na mez.  Už je tady 10 let a letos poprvé měl nějaká ušmudlaná jablka. Ano nejraději bych ho vyhodil, ale jako odrůdu ho nesepsuju švihnutím prutu jako odrůdu, protože by jistě na semenáči udělal nádhernou korunu podle svých pravidel a na konci větví by visely jako zvony -  sladká jablka roku.  Prosím, nehledejte v tom zase nějaký lobing za pana Loudu.

Juraj Kafka

Videl som u kamaráta, ktorý má vzťah skôr k viniču a jeho produktom ako k jabloniam, nádhernú jabloňku Bohemie obsypanú visiacimi obrovskými červenými plodmi. Je to ako v tom prísloví o zemiakoch a sedliakovi. Práve preto, že jabloň nestrihá, lebo nevie, je Bohemia taká aká je. Súhlasím s Vami v otázke popisu nových odrôd. Akurát by som šľachtiteľov z Holovous či Střížovic moc neľutoval. Keď budeme v atlasoch popisovať iba dobré vlastnosti noviniek a zatajovať nedostatky, nikedy sa začínajúci záhradkár pri čítaní novej knihy nedozvie, pre ktorú overenú sortu sa má pri kúpe stromčekov rozhodnúť. Zoberte si staršiu literatúru A.Dvořáka. Ten sa so žiadnou popisovanou odrodou nemaznal. U každej napísal objektívne plusy aj mínusy. Je ale pravda, že tieto sorty boli preverované desiatky rokov. Paľo

hm, takže ľutujem :-)  o lítosti ani slovo, jen jsem řekl, že nová odrůda musí něčím zaujmout a minimálně konkurovat stávajícím, když ne v ideálním případě je překonávat. A proto je proces uznání v dnešní době těžký.

Přeji hezký večer pane Pal'o.I když jsem si neobjednal novou pomologii o které je tato debata, tušil jsem, že nebude zcela objektivní.Takto se dělá reklama na ty správné a krátkodobé zázraky již několik let.Je to vřed našeho ovocnictví.Bezvýhradně souhlasím s Vaším názorem na dnešní rychlokvašky bez praxe.Když jsem tyto manýry napadal před rokem, byl jsem nemilosrdně odsuzován.Jsem velmi rád o posunu chápání těchto praktik.Jak známo, po zklamáních po výsadbě vychvalovaných odrůd jsem šel vlastní cestou(instinkt).Dnes mám širokou škálu ověřených a světových odrůd času minulých i současných.Dodnes blahořečím cestu kterou jsem zvolil.Tím nechci šmahem odsuzovat všechny novinky, sám některé vlastním a jsem s nimi spokojen ale je to tak 20% z těch co jsem vysadil.Ostatní museli ustoupit kvalitnějším. Co je pro mě ale naprosto nepochopitelné, pokud jsou odsuzovány odrůdy jako RUBÍN nebo BOHEMIA.Takové odrůdy se dle mého názoru povedou jednou za 100 let a dlouho nebudou chuťově tuzemskými odrůdami překonány. - Mičurin II

Zdravím Vás pán Vlastimil! Je vidieť, že jabloniarstvo je Vaša veľká vášeň. Keď človek niečo robí s láskou a navyše má pre svoje hobby vyvinutý akýsi šiesty zmysel, potom sa zákonite musia výsledky dostaviť. Napr. v podobe krásnych stromkov ovešaných výstavnými jablkami. Keď sa pozriete na sortiment jabloní u predajcov, stále sa ponúkajú aj osvedčené odrody prevažne amerického pôvodu. Sú overené viac ako polstoročím. Takisto ani v marketoch nevymizli ich plody z regálov. Máte pravdu, že Rubín a jeho mutácie patria medzi najšťastnejšie české kríženie. Spomeňte, ako dlho vyhrávali každoročne v Litoměřiciach súťaž Jablko roku. Dajú sa pestovať aj v chladnejších oblastiach. Rubín dal základ aj iným vydareným kultivarom... Paľo

    Knížky Pomologie nových odrůd nejsou příliš vydařené publikace, o tom není sporu. Ale na obhajobu jejich autorů třeba říci, že vydali to, po čem je poptávka. Po nových odrůdách a jejich popisech.  Na podrobné testy prostě nebyl čas a dlouhodobá zkušenost s odrůdami není.
     Byly tu vzpomínané pomologie od A. Dvořáka. První takovou jsem koupil roku 1978. Dodnes by mohla být vzorem těm novým systematikou a precizností popisu - přednosti, nedostatky, celkové hodnocení, atd. Pominu chybičky v objektivitě, např odrůda Dukát (vyšlechtil Dvořák) je trochu nekriticky vychválena. Spíš vadí to, co bylo v oněch časech obvyklé. V době vyjití už publikace nebyla aktuální. Např. v ní chybí Šampion, Melba, Čačanské švestky a mnoho dalších odrůd, které v té době už rostly v každé druhé zahrádce. Naopak jsou uvedeny zastaralé odrůdy (Esslingenská) a taky zbytečně dublovány mutace téže odrůdy (Starkrimson - Red Spur, Wiliamsova - Wiliamsova červená).
     Jinak jako českomoravský patriot novým domácím odrůdám fandím. Nevadí, že všechny nebudou úplně vyvedené. Čas ukáže a sám vyselektuje ty dobré. Na rozdíl od p. Polehly (jehož nadšení si jinak vážím) si nemyslím, že propagace českých odrůd je přehnaná a že je vředem našeho ovocnictví. Naopak,  všude dokola tady čtu superlativy na Galu, PInovu a další zahraniční odrůdy. Přitom zdaleka ne všude se jim daří.  Nejde jen o licenční poplatky, ale i pocit, že ty skvosty jako Bohemia, Rubinola, Rajka, Goldstar, Blaník, Topaz vznikly vlastně nedaleko...