Pěstování starých odrůd jabloní na nízkých tvarech

Jsem fanda starých jabloní, zejména odrůd. Jsou to dvě různé kategorie pro diskuzi. Odrůdy mohou být věčné, pokud je někdo bude uchovávát. Stromy - podnože jsou jen momontálním stavem podléhající módě.  Na začátku minulého století, kdy se vysazovaly sady nebo aleje byly podnože jiné a nyní jsou rovněž jiné. Záleží jen na tom, kolik let se současný ovocnář bude to koníčku věnovat.  Podle to zvolí podnož. Dnes je obrovský výběr, a záleží na účelu pěstování.

Mám stejný problém, jako většina diskutujících a to je stáří. U nás na Těšínsku je je mnoho srarých sadů, ale ty fungují jen do momemtu odchodu sadaře. Pak má všechno rychlý spád a diskuze jsou zbytečné. Jak jsem naznačíl v úvodu, sbírám staré odrůdy jabloní a hrušek z našeho regionu. Dokonce jsem se podílel na vydání katalogu starých odrůd jabloní pěstovaných na obou stranách česko-polské hranice. Sbírám jen ty odrůdy, které pěstují nebo vín kde se nacházejí. Takto v současné době evidují kolem 40 odrůd jabloní.  Vladislav

Vidím, že diskutující znají buď jen podnože M9 a nebo pak semenáče. Co takhle zkusit ty odrůdy dát na podnož M26 nebo M7, MM106 či silnější MM111? Posledně jmenovaná navíc netrpí krčkovou spálou.

Jsou to podnože středně vzrůstné, prvně jmenovaná M 26 je vhodná pro zákrsek vyjimečně i čtvrtkmen, M7 je univerzál, a MM111 je pro čtvrtkmeny a vyšší. Černý úhor bych doporučil snad jen v prvních pěti letech než se stromky pořádně chytí. M26 bude ale vyžadovat stálou oporu, přestože její kořenová soustava není tak křehká jako u M9ky.  Přikláním se k zatravnenému meziřadí a herbicidovému pásu v řádcích. Případně k černému úhoru a zatravněnému meziřadí ob jednu řadu. A to po čase střídat. Nejprve černý úhor do 5ti let, pak zkultivovat a zasít jetel plazivý s travinami ob mezi řadí. A po dvou letech zaorat a vysít v tom meziřadí, kde předtím byl černý úhor. Nejenže tak výrazně omezíte erozi půdy, ale nalákáte do sadu včely a omezíte zhutnění půdy. Předpokládám, že vzdálenosti řad mezi sebou budou odpovídat rozměrům traktoru. Nebo alespoň malotraktoru. Vzdálenost stromků v řádce u čtvrtkmenů bych dal tak tři metry. Každý strom by měl mít povětrnostním podmínkám odolávající ceduli s názvem odrůdy a podnože. Myslím, že tak by to splňovalo mé představy o archivu odrůd. Kdybych jó byl velký nadšenec a zkoumal, ještě bych rozrouboval danou odrůdu na ty tři - čtyři typové podnože a mohl bych objektivě posuzovat vliv podnože na kvalitu odrůdy. To chce ale pak větší plochu.

Juraj Kafka

Dobrý denPřečetl jsem si Váš příspěvek a obracím se na Vás s dotazem, zda Vám něco říká název jabloně STRINKA.Měli jsme ji na zahradě, ale před několika lety musela být vykácena.Od té doby marně po této odrůdě pátrám.děkuji za ochotu a s pozdravem J.K., Jaromil.K@seznam.cz

To bude spíš Strýmka..,.

Strýmku tedy nepěstuji, ale kolem silnice roste několik starých stromů této odrůdy. Jablko má řadu pozoruhodných vlastností, ale že by si ji někdo v dnešní době vysadil do zahrady, tomu nevěřím.

Opravdu nechápu, kdo se dnes může pídit po Strýmce, pokud k tomu nemá vědecké důvody. Od pláněte se liší pouze velikostí plodu.

Host PP ví o čem píše. Strýmka je dnes sbírková odrůda historického ovoce. Dozrává rovněž v krechtu začátkem května.  Hodně se pěstuje spíš ze zvědavostí, protože jiné důvody asi nikdo nemá.  Vladislav

Nevím, jestli se strýmky pěstují hodně. Spíš staré stromy jsou natolik vitální, že je zatím nepokáceli.
   Jistěže to není žádná delikatesa, ale podřadná chuť je dán a taky tím, že staré stromy rostou ve vyčerpané půdě a o mnohé se nikdo nestará. Možná by stálo za to využít výjimečné vlastnosti strýmek ve šlechtitelství.

Mohu se zeptat z jaké oblasti je pisatel původního příspěvku? Od HK?