Padlí, strupovitost, mery, mšice, svilušky, květopas, pilatky a obaleči na jádrovinách

Dosti se tomu podivuji. Když jsem před časem četl vaše příspěvky, tak jsem si myslel, že doma na stromech nepřipustíte ani jediného červíka. A teď se zdá, že nevíte kam s kolečkama červivých jablek?

U nás by jsme bez ochrany zdravých jablek moc nesklidili. Z velkého Spartanu tu a tam nějaké jabko spadne, víc jich ale padá zdravých než červivých. Strom je dost obsypaný a tak se tam asi nechtějí vejít. Na jaře jsem jej bral Clarinetem, tak je pěkně čistý i od strupovitosti.

Platí, že jeden červík obaleče postupně zničí tak 3 plody jablek. Pomalu se chystá 2. vlna jejich letu. Tu už většinou nechávám volnému osudu ale letos před ní chci ochránit 1. slibnou úrodu na nových mladých stromcích. Tu byste asi neměl promeškat, dobré info o načasování postřiku získáte zde. Výběr čim to vzít je převeliký. Čím to vezmu já ještě nevím. Mám Integro ale mělo by se to také trochu prostřídat.

Milan

Kolečka shnilých jablek budou až v září, teď to jsou zatím jenom kýble. Je to problém o kterém píšu už delší dobu. Zatím jsem si s ním bohužel neporadil. Hradecká stanice SRS je možná moc daleko. Vypadá to, že jsem nestříkal v ten správný čas. Snad pomůžou k lepší signalizaci lapače a ovilarvicidy, uvidíme příští rok.

Já jsem z vašich komentářů usoudil, že spíš chcete nyní ještě chemicky zabojovat s tou 1. vlnou. Ta už ale asi končí a co se nepovedlo už nepůjde napravit. Správně trefit postřik může připadat jako obtížné. Pokud bych řídil jen podle té SET, tak bych postřik pro jistotu dal o cca 4 dny dříve a pak jej s malým odstupem zopakoval. Volil bych také samozřejmě něco s delší dobou účinku.

U obaleče jablečného se ale začátek kladení stanoví celkem jednoduše. Motýli lítají jen po sešeření (aby je nesežali ptáci) a za večerů s teplotou nad asi 17oC. Většinou to vychází tak, že je série n nepříznivých dní a pak se najednou udělá počasí a obaleči se naráz vrhnou na kladení. Pak je lze ve stromech i zaznamenat. Lze např. poklepat na větev a sledovat, co vylétne. Tímto si začátek kladení určíte přesně. Šetrnější přípravky pak mohou prokázat lepší službu než ty tvrdé. Ono ty doopravdy tvrdé přípravky zabírající ve všech stádiích jsou dnes už asi všechny zakázané.

Milan 

Pánové Petře a Miloši, čo vám bráni, aby ste sa došli pozrieť, ako u nás rozkvitajú osady Kunov I až Kunov III vybudované na "tehliarskej" ílovici? V minulosti boli v rámci súťaže organizovanej SOZZ vyhodnotené medzi najkrajšími osadami na Slovensku. Rád vylovím z fotoarchívu aj snímky začiatkov osady po výsadbe a neskôr. Som presvedčený, že sa vaše tváre pretiahnu od úžasu a prekvapenia, že v čisto ílovitej pôde sa okrem rašelinomilných rastlín dá pestovať všetko. Ale aký to má zmysel vás dvoch presviedčať, keď vám teraz ide o ceľkom niečo iné? 

Pane Vysloužile, pieskovanie trávnikov sa robí tam, kde sú vysiate na ťažkých a zamokrených pôdach. Nalistujte si sekciu Okrasné trávníky. Účelom piesku nie je hnojenie, ale vyľahčenie pôdy. Piesok sa aplikuje po predchádzajúcom prebzdušnení motorovým aerifikátorom. Na prihnojenie trávnika odporúčam hotový substrát z marketu alebo čistý kompost zapracovaný najlepšie po predchádzajúcej vertikutácii. Mám s nimi dobré skúsenosti. Trávnik sa po zime rýchlo zregeneruje. Jeho svieži vzhľad ste mohl vidieť napr. na snímkach obratých marhúl Leskory. Ako hnojivo je íl rozhodne hodnotnejší oproti piesku. Predstavte si, že obsahuje množstvo cenných minerálov a pridáva sa spolu s rašelinou do substrátov a kompostov.

No, tak to nevím. Rašelina snad dobře drží vodu sama o sobě, kvůli tomu to asi nebude. Podle mne jílovité částice na sebe váží velké množství kationtů typu K+, Mg++, Fe++..., jíl tak doopravdy asi může být dobrým absorbérem živin. Učeně bychom řekli, že jílovitá půda má velkou kationtovou výměnnou kapacitu (KVK).

Milan

Problém jílovice netkví v obsahu živin, ty je možné snadno přidávat. Tato půda je především těžká, nepropustná, nevzdušná. Stovky zahrádkářů s ní léta a často marně bojují přidáváním písku, kompostu, popela, omítky.
    Nedávno proběhla v televizi zpráva o tom, jak obec levně prodávala zeminu občanům na zahrádky. Když ji náklaďáky vyklopily, občané s hrůzou zjistili, že se jedná o jílovitou spodinu. Někteří ji dali pryč, jiní se pustili do její zúrodňování. Ostatně na téma boje s těžkou jílovitou půdou je i na tomto fóru hodně příspěvků.  Kdyby byla tak úrodná, proč by s ní bojovali?
   Jíl se skutečně do některých substrátů přidává. Pod bonsaje, tuším i kaktusy a jiné. Ale substrát s přidaným jílem není to samé jako cihlářská hlína.

Přesně o tuhle jílovitou spodinu se jedná i zde a pochází z jámy vyhloubené k budoucím základům domu.

Pokud ve skleníku nemáte slunéčka, tak bych vám doporučil na mšice a svilušky Neudosan. Podle metodiky IP má malou selektivitu k užitečným organismům, časem se zkusím obrátit na zdroj a zjistit o tom více informací.

Milan

Ad PP a Wimpi: Keď chcete predísť sklamaniu s používaním ekologických preparátov na princípe olejovej či uhlovodíkovej emulzie s vodou, treba akceptovať termíny ošetrenia odporúčané výrobcami. Napr. Oleoekaluxom by som v tomto čase do záhrady neišiel, napriek tomu, že zásoba mi stačí na veľa rokov.

P.Wimpim kritizovaný výraz "spapkať" (v súvislosti s dužninou ošúpanej nestriekanej sadzovitej broskyne) mi nepripadá "otřesný", ale do reklamy oveľa vhodnejší ako nepekný výraz "oblemcaný".

Ad Paľo::  Uvedený problém nemá naprosto nic společného s nějakými doporučovanými termíny ošetření a jejich dodržení, či nedodržení.  Pokojové (tropické) rostliny i citrusy jsou rostliny stálezelené. U nich neexistují a nebo jsou silně potlačené vegetační fáze, které známe u běžných rostlin z mírného klimatického pásma. Problém je v tom, že výrobce olejového preparátu neupozornil na rizikovost tohoto produktu na některé olistěné rostliny. Pravděpodobně málo testoval a překotně uváděl na trh. Z tohoto důvodu se vyskytly faktické případy, kdy došlo k destruktivnímu poškození na některých rostlinách, které olejový povlak na listové ploše nesnášejí.  Konkrétně, moje poničené citrusy na rozdíl od pokojovek bývají přes léto venku. Takže jejich listovou plochu normálně omývá déšť jako na každé jiné volně rostoucí rostlině. Proto můžeme vyloučit vliv uzavřeného prostředí (například skleníky). Ke jmenovanému přípravku Biool není dodáván žádný příbalový leták. Veškeré informace jsou uvedeny pouze na etiketě a jejich rozsah je tedy omezený.  Žádná rizikovost přípravku ve smyslu možného poškození rostlin zde není zmíněna.  O doporučovaných termínech ošetření, na něž se odvoláváte ani slovo. Doporučená koncentrace přípravku byla (mnou) přesně dodržena, aplikaci jsem provedl pouze 1 x a nikoli 2 x, což je dle návodu možné. Tečka.  Divím se tomu, že namísto toho, abyste ekologicky zbystřil, když zde tři lidé nezávisle na sobě uvedli své praktický zkušenosti, snažíte se problém svým osobitým způsobem manipulovat. Ale což, olejujte si své výpěstky, jak uznáte za vhodné, je to vaše věc. A ještě douška. Smiřte se prosím s tím, že zatímco vám se líbí otřesné "spapkat", mně zase veselé slůvko   "oblemcaný", (které jsem ostatně sám nikdy nepoužil a vy mi ho stále z nějakého ješitného důvodu podstrkujete).