Omlazení sadu
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 67.66 (?) 29.10.2012 19:51
Kniha p. Dohnálka Ovocný strom a jeho pěstění je pravdivá (možná ji mám s jiným nazvem, ale píše se tam totéž) a já se jí v otázce řezu a jeho minimalizace už řadu let řídím. Jinak bych těžko sám zvládl péči o 150 stromů, a to jen ve volném čase. Máme-li ovoce pro sebe, své nenáročné blízké, na mošty a kvas, je dobré postupovat podle knížky.
Bohužel, s tou nadčasovostí publikace, pověrami a mýty to není tak jednoznačné. Ovocnářství se od roku 1939 přece jen trochu změnilo, stejně tak nároky konzumentů. Naši pěstitlé to mnoho let nedovedli pochopit, takže se u nás dlouho - vlastně dodnes - vyprodukují a otrhají tuny jablek, které se ovšem vykupují po koruně jako padavky pro potřeby konzerváren a kosmetických firem. Výnosy ze stromů ošetřovaných podle Dohnálkových rad jsou skutečně vyšší, jako stolní ovoce jsou však jablka neprodejná. Třebaže žijeme v klimatickém pásu pro jabloně vhodném, na pultech převažují jablka z dovozu. Jen pomalu se ve větší míře prosazuje i domácí ovoce. To ovšem vyžaduje intenzivní technologie, jejichž součástí je každoroční řez včetně letního, i pozdně letního, obdělávání půdy, probírka plodů i zastřešení sadů.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 78.10 (?), 29.10.2012 9:50
Pravdu máte zřejmě oba, jak Miloš Vysloužil, tak sadař Vlada. Dlouholetá praktická zkušenost je něco jiného než teotie vyčtená v knížkách, která nemusí být nic jiného než neustále jen přepisovaná a okopírovaná dogmata. Řeknu příklad: O špenátu se asi 150 let myslelo že má abnormálně vysoký obsah železa, pak se zjistilo že výzkumník, který to napsal, prostě posunul desetinou čárku o jeden řád doprava...
Je samozřejmě rozdíl n a jaké půdě se hospodaří a to nikdo nezpochybnuje, ani já, jen tvrdím že na průměrné půdě se nemusíme s nějakým specializovaným hnojením obtěžovat- na bujných podnožích. Vzhledem k tomu že vídám často perfektní úrpdy i na valašských žlutkách a slínech, tak se ptám, kde jsou ty neúrodné půdy, které je tře¨ba speciálně vyhnojovat. Je tedy pravda že karpatský flyš bývá na živiny bohatší- v původních pralesích tam narůstají stromy nejmohutnějších dimenzí.
Domnívám se, že pokavad včas zaáhnem, ten růst se zastavit nemusí ani na špatných půdách a nemusí dojít k periodicitě plodnosti a zhoršení kvality plodů. Stále se musíme snažit o to aby kořenová a nadzemní část byly v rovnováze. Dospívám k názoru, že zmlazením ve správný čas, kdy nenecháme strom vyloženě přestárnout můžeme věk stromu výrazně prodloužit- u bujně rostoucích odrůd si dokážu představit produktivní věk stromu i 200 a více let. Že by se vyčerpaly živiny si nemyslím, jak už jsem psal vidím ovocný sad jako přírodnější systém než se obecně bere na vědomí.
Neříkám že nehnojím vůbec, dávám třeba pod stromy popel ze dřeva, kterým topím, či kompost, když mi zbude, ale hlavně se snažím o dokonalý výchovný řez, abych potom mohl nůžky třeba na pár desítek let odložit a neodstanoval tak příliš živin. Na podzim pustím do sadu ovce, nechám je tam klidně celou zimu a nehrabu listí, z mých zkušeností vyplývá, že napadení strupovitostí v dalším roce nezávísí na tom kolik listí odstraním, ale na průběhu počasí a samozřejmě odrůdách.
Ještě k té vyčerpatelnosti půd. První lidé u nás se usazovali na šernozemních jazycích na jihu Moravy. Arecheologické vykopávky ukázaly že tihle lidé svá sídliště poměrně často stěhovaly. Kdysi se myslelo, že právě kvůli vyčerpání živin. Až dnešní doba objasnila, že to nebylo kvůli vyčerpání, ale kvůli zaplevelenosti. probíají pokusy snad už 50 let, kdy se stále na ta samá místa vysévá stále jen pšenice, výnosy za tu obu nejenže se nesnížliy, ale naopak se zvýšily- díky výkonějším nízkým odrůdám. Samozřejmě že u těchto pokusů se nehnojí. Jistě jsou to černozemě, naše nejúrodnější půdy, ale i tak...
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 29.10.2012 13:28
Když si zalistujeme pozpátku, tak celá diskuze o výživě vznikla jako reakce na zadavatele vlákna, který napsal toto:
Dosud jsem nepochopil smysl neustálého a nikdy nekončícího zmlazování starých stromů. Dělám to dle svých malých znalostí a pořád se nic nemění. Ze třiceti stromů mám takovou úrodu, jakou bych si představoval z deseti. Každý rok totéž. Pořád jen řežu a sklízím z 70% plody průměru cca 6, možná 7 cm.
Pokud si přečtu tyto slova, tak mě nenapadne poradit nic jiného, než aby stromy pohnojil. Kdyby stromy po řezu přestaly plodit, tak řeknu, že řezal špatně. Ale jsou-li plody i po zmlazení drobné, nepomůže k dosažení jejich řádné velikosti teoretizování, že sad je přírodní systém a na valašských žlutkách jsou úrody perfektní.
|
|
|
|
|
|
|
host - 78.10 (?), 29.10.2012 16:42
Jenže to je právě ono- pisatel píše- pořád jen řežu a to je právě špatně- řez rozhodně není každoroční záležitost. Dovolím si citovat z nadčasové knihy doktora Dohnálka z roku 1939- Ovocný strom a jeho pěstění. Byl to mimochodem asi největší odborník v českých zemích co se týče přísně vedených tvarů, přesto, nebo právě proto, dospěl po celoživotních zkušenostech k následujícímu názoru: Jedním z nejrozšířenějších omylů při pěstování polo a vysokokmenů i keřovitých zákrsků jest názor, že je nutno jejich koruny řezati stále aby nesly ovoce. Stálý řez stromům škodí velice a stále řezaný vysokostrom není nikdy tak plodný jako strom neřezaný. Vůbec každá ztráta substance stromové dráždí strom k vzrůstu nových neplodných ratolestí. oněvadž zmenšuje se jí plocha asimilační a tím méně vyvíjejí se pak plodná očka a puky květné. Vysokokmen, polokmen a volný krsek řežeme pouze v prvých dvou až třech letech života, abychom mu dali správný základ, silnou a nosnou korunu a když jsme toh odocílili, omezujeme se pouze na odstranění hustých a nesprávně rostoucích větví a v časech poudějších, kdy strom již stárne a nerodí dostatečně, na omlazení koruny.
Inu co vy na to? Nežijeme stále v zajetí pověr a mýtů? Knížku vřele doporučuju, stojí za přečtení...
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
Wimpi - Diamantový Zahrádkář (2112) - 200.122 (?), 29.10.2012 18:05
Pán, který založil tuto diskusi však ve svém prvém příspěvku píše :
"Stromy za ta léta dosáhly mohutného vzrůstu, kdybych neprořezával, větveni by se vzájemně prorůstaly."
Všichni účastníci diskuse se jistě snaží pomoci a poradit, jak nejlépe mohou a umí. Ovšem problém je v tom, že nikdo dokonale nezná místní konkrétní podmínky a prostředí. V našem případě je pán nucen každoročně vyřezávat velké objemy větví, protože jeho otec pravděpodobně vysadil vzrůstné odrůdy na vzrůstných podnožích v nevyhovujícím sponu. Vzájemné prorůstání korun sousedních stromů určitě není žádoucí, na tom se snad shodneme všichni (doufám). Proto, myslím si, jsou zde aktuální úvahy na téma selekce a snížení počtu stromů v daném sadu. Tím by došlo ke zlepšení světelných podmínek a sekundárně i podmínek výživových.
|
|
|
|
|
|
|
host - 78.10 (?), 29.10.2012 18:51
Inu samozřejmě, někdy není v případě nevyhovujícíh sponu zbytí a musí se nějaké stromy dát pryč. Každý strom potřebuje, stejně jako každá větev svůj prostor.
I.F.
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 67.66 (?), 29.10.2012 19:51
Kniha p. Dohnálka Ovocný strom a jeho pěstění je pravdivá (možná ji mám s jiným nazvem, ale píše se tam totéž) a já se jí v otázce řezu a jeho minimalizace už řadu let řídím. Jinak bych těžko sám zvládl péči o 150 stromů, a to jen ve volném čase. Máme-li ovoce pro sebe, své nenáročné blízké, na mošty a kvas, je dobré postupovat podle knížky.
Bohužel, s tou nadčasovostí publikace, pověrami a mýty to není tak jednoznačné. Ovocnářství se od roku 1939 přece jen trochu změnilo, stejně tak nároky konzumentů. Naši pěstitlé to mnoho let nedovedli pochopit, takže se u nás dlouho - vlastně dodnes - vyprodukují a otrhají tuny jablek, které se ovšem vykupují po koruně jako padavky pro potřeby konzerváren a kosmetických firem. Výnosy ze stromů ošetřovaných podle Dohnálkových rad jsou skutečně vyšší, jako stolní ovoce jsou však jablka neprodejná. Třebaže žijeme v klimatickém pásu pro jabloně vhodném, na pultech převažují jablka z dovozu. Jen pomalu se ve větší míře prosazuje i domácí ovoce. To ovšem vyžaduje intenzivní technologie, jejichž součástí je každoroční řez včetně letního, i pozdně letního, obdělávání půdy, probírka plodů i zastřešení sadů.
|
|
|
|
|
|
|
host - 78.10 (?), 30.10.2012 7:19
Takže Miloš Vysloužil má i Dohnálka? No to jsou věci, není to moc známá kniha...
Netvrdím že extensivní sad je alternativa k intensivnímu sadu. Plody na nízkých tvarech jsou běžně až dvojnásobné, dnešní rozmazlený zákazník je asi vyžaduje. Pod chemickou ochranou, probírkou má prakticky celá úroda kvalitu stolního ovoce. Je ovšem nutno intenzivní péči a hnojení. V jižním Tirolsku mají stromy jež se tam pěstují na drátěnkách a dosahují výše asi 3,5 m, tak malé kořeny že strom je možno vytrhnout pouhou rukou. Naprosto běžně se tam stává že pokavad přijde nějaký větší vítr v době kdy jsou stromy nejvíc obtěžkané ovocem, padají celé stametrové řady. Ty minimální kořeny ve vyhnojených a zvlažovaných půdách to prostě neudrží. Stejně tak se dá ale předpokládat že na neúrodné suché půdě se kořeny stromu dostanou mnohem dále, než na půdě úrpdnější. To vidím jako jeden z důvodu přoč může extensivní sad existovat úspěšně bez nějakého cíleného hnojení, sanozřejmě tam ale nemůžeme očekávat 500 g Rubíny jako na vřetenech.
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
|
|
host - 78.10 (?), 30.10.2012 7:29
Ještě bych řekl, že cíleně hnojit vysoké stromy mi přijde jako hodně neefektivní. Právě proto že jak už jsem psal velké stromy mají specificky mnohem nižší plodnost než vřetena. V intenzivním sadu se opravdu většina látek uloží přímo v plodech, do dřeba relativně mnohem méně. U kmenných tvarů je ten poměr z tohohle pohledu mnohem horší.
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18316) - 92.38 (?), 30.10.2012 8:37
Nevím, je-li to právě tato kniha, nemám je u sebe, těch předválečných mám několik, s velmi podobnými názvy. Nejstarší, co si pamatuju - Výnosné ovocnictví - je z roku 1912. Ale to na věci nic nemění, tématika, podle níž se řídím, je podobná.
Podědil jsem starý zatravněný ovocný sad, který jsem ošetřoval zprvu pouze řezem. Po pár letech jsem jedno meziřadí zoral, abych tam pěstoval brambory, řepu, zeleninu. Střídavě na 1/3 této plochy zaorávám hnůj, na zbytek kompost a zelené hnojení. Třebaže stromy na krajích tohoto políčka představují sotva čtvrtinu všech v zahradě, přinášejí víc než polovinu veškeré úrody. Kdo navštívil moji zahradu, to může potvrdit.
Chápu, že tento diametrální rozdíl je m.j. důsledkem chudé půdy na zbytku zahrady, kde pod travním drnem je tuhá jílovice. Nelze však obecně hlásat, že cíleně hnojit vysoké stromy je neefektivní. Mě to stojí půllitr slivovice za fúru hnoje z vedle stojícího kravína, pytlík zeleného hnojení a pár kapek potu při rozvozu kompostu.
|
|
|
|
|
|
|
host - 78.10 (?), 30.10.2012 18:59
To mě trochu překvapuje, tak velký rozdíl bych nečekal. Já u sebe (Opavsko 220 m) nepozoruju žádný zaznamenatelný rozdíl ve výnosech, mezi dobou, kdy jsem zarýval poctivě hnůj a nynějškem, kdy cíleně nehnojím. Naopak, úrody jsou lepší, ale to je asi díky tomu že převádím stromy řezem na ten víceméně bezúdržbový tvar. Je samozřejmě pravděpodobné že naše půdy jsou lepší než ve Vaší mrazové kotlině, jakkoliv žádná velká sláva to taky není. Nicméně dá se řící, že ani vy ty stromy cíleně nehnojíte, spíše jde o to pohnojit zemáky a to není nic proti mé filosofii, naopak, polní sady považuju za velice dobrý systém, když nám jde o řekněme soběstačnost a nějakou tu udržitelnost zároveň. Zakládám teď nový sad na louce za zahradou- jedna řada slivoní a jedna jabloní a hrušní, meziřadí chci aspon v době než budou stromy velké, využívat tímto způsobem, resp. vždy polovina bude úhor, třeba vylepšený nějakoi luskovinou a polovina pole. Vždy po pár letech to prohodím...
Ing. Fidla
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|