Omlazení sadu

Nemyslím si že se nelze vyhnout fázi radikálního zmlazení stromu. V případě že mám strom pod dohledem mohu zmlazovat mírnou formou každých několik let dle potřeby, abych udržel stále ideální přírůstky a kvalitu plodů.A abych samozřejmě zabránil odumírání kořenů. . Radikální pyramidový seřez je jen východisko z nouze u zanedbaných stromů, kdy někdy není opravdu jiná možnost.

Únava půdy je těžko odddiskutovatelná věc, je tomu skutečně tak, jakkoliv třeba v jižním tyrolsku sázejí stromky hned ten rok, když starý sad vyklučí. Že jsou to stále jabloně nemusím zdůrazńovat. Tam to samozřejmě řeší vydatným hnojením. V případě selského sadu postačí, když vysadíme jiný ovocný druh než ten původní. Přirovnal bych to k vývoji jedlobučiny, tam se střídají fáze, kdy dominuje buk, s fázemi, kdy dominuje jedle. Dokromady tvoří vyrovnaný uzavřený systém...

          I. F. 

Proč neustále zmlazujete staré stromy - kde jste na to přišel?

21.10. jsem vám doporučil jiný postup - zkuste se jej držet. Přestárlé větve (1-2) bych odřezával na 1 stromě podle potřeby po 3-5 letech. Při tom je třeba sledovat chování stromu - přednostně odříznout větve nerodící, bez přírůstků. Rány samozřejmě řádně ošetřit. Po odříznutí přestárlých větví by měl strom oživnout i plody by se měly zvětšit. Co střídavá plodnost?

Stromy u silnic těží z většího přísunu vláhy, která stéká ze silnice do příkopu ke kořenům. Mají vaše stromy dost vláhy? Jaká je hladina podzemní vody (v blízké studni)? Stromy u silnic jsou také zmlazovány a to dost nekulturně - leze po nich mládež, lámou větve...... Letos u mě zničil úrodu mráz 18.5. - proti tomu je těžko zasahovat.

Můj otec v 60.letech postupoval trochu jinak - ořezal celý 30 letý strom (až na několik tažných větví) a na 30 cm pahýly rouboval několik nových odrůd. Za 5 let měl také pěkné úrody. Takto ovšem postupoval pouze u 1 stromu ze sadu 40 jabloní. Za 5 let takto vybral 1 další, který nám nechutnal, a opět rouboval nové odrůdy - opět čekal 3-5 let na úrodu. Znal ovšem podnože a věděl jak na to metodou pokus-omyl. Taky se mu stalo, že strom po radikálním zásahu zahynul. Proto to raději nedoporučuji.

Zdravím. J.

Nezlobte se na mne ale radíte špatně. Přestálý strom má jasně definovanou korunu zakladním patrem a vyššími patry a pokud v základním patru odstraníte nějakou větší větev, tak už nic na jejím místě nevyraší a jenom se bude prodlužovat vršek koruny. Radikální zmlazení je naprosto osvědčená metoda, která umožní rovnovážné pokračování a tvorbu koruny v celém objemu. Samozřejmě musí se to umět.

Vážený Rony,

zřejmě jste přehlédl, že v úvodu mého příspěvku odkazuji na svůj předchozí z 21.10. - to proto, abych se nemusel stále opakovat.

Tam doporučuji odříznout větve spíše nahoře v koruně, aby rouby nebyly ve stínu. Pak je možno docílit toho, aby strom rodil a rouby přirůstaly.

Radikální zmlazení jsem také zmínil, ale připravíme se tak o úrodu a snadno se tak strom zahubí. Proto takový postup nemohu doporučit tazateli, který zřejmě není odborníkem.

Vám doporučuji, abyste četl celou diskusi. J.

Nepišete zda jste s odrudovou skladbou spokojen či nikoli.Pokud jste s odrudovou skladbou spokojen je blbost kacet a likvidovat.Sesazeni korun a tvarovani je rozhodně levnějšim prostředkem.Zmlazeni sadu na unosnoe dvě až tři patra s trojuhelnikovym ořezem kosternich větvi by mělo stačit.Pokud se chcete naučit roubovat tak prosim nikdo Vam v tom nebrani.Ale je tež pravdou, že bez zakladnich znalosti se do tohoto pouštět je opičarna ktera se nemusi povest a spiše vymstit.A v tom Vam žadny net a rada nepomuže.

Naučit se roubovat není až tak velký problém. Ze začátku to samozřejmě chce někoho, kdo tuto činnost prakticky názorně několikrát předvede a pokud není člověk vyloženě nešikovný, tak se to po určité době naučí. Doporučil bych první pokusy dělat ne na svých stromcích v zahradě, ale někde na výhonech a odkopcích v mezích a podél potoků. Mně kdysi párkrát ukázal taťka roubování za kůru u jabloní, kde to jde nejsnadněji a pak jsem postupně již podle literatury zkoušel i jiné složitější způsoby roubování a také zkoušel jiné ovocné druhy. Ale všechno nejde hned. S peckovinami obecně mívám vždy větší problémy a největší oříšek pro mě bylo roubování podnože stromové turecké lísky v korunce na velkoplodou odrůdu lísky. To se mně podařilo až letos po 3 letech neúspěšných pokusů (ještě že těch semenáčků jsem měl asi 10). A samozřejmě to chce zejména to, aby to člověka bavilo. 

Roubování (obecně šlechtění) opravdu není velký problém, učil jsem se to sám podle prastaré knížky Naše zahrádka (Kutina) a napoprvé se mi roubování za kůru jabloní na mé zahradě dařilo na 80%.

Očkování a roubování peckovin už byl trochu větší problém.

Pro zahrádkáře je to jedna z mála odborných prací - ostatní je jen dřina s komposty, hrabáním listí, sekáním trávy, kopáním jam atd. Na roubování, zimní postřiky, řez, pěstování sadby, výsadbu, sklizeň... se vysloveně těším.

Každý zahrádkář by měl tyto odborné práce zvládat - dají se většinou konat i do vyššího věku.

Z původního dotazu v této diskusi jsem usoudil, že tazatel není příliš spokojen s kvalitou plodů, proto jsem svá doporučení směřoval i do zlepšení odrůdové skladby a využití rezistentních cv. Řezu se zahrádkář stejně učí celý život a každý strom reaguje jinak.  J.

Mluvíte mi z duše p.Jaroslave.Jěště bych mezi příjemné činnosti zařadil každodení procházku sadem, a kochání se nad zvládnutými úkoly, které mě zahrada nachystala.Kochám se i několikrát za den.

Roubování mě nikdo neučil, časem jsem na to přicházel sám, taky odbornými radami z knížek, i tady z webu.Je třeba k tomu najít odvahu, a říci si"když se to naučili jiní, naučím se to taky.Přijít na to jak se to dělá, a dělat se to má,nezoufat když se to nepovede.Nemusí to být naší příčinou, ale třeba špatnými, zmrzlými,uschlými, narašenými rouby.Dodnes ale neumím roubovat "na kozí nožku",to už je náročnější.

Puvodni dotaz pana ing. mi připada snahu navratu k pazourku a křesadlu, nic proti ekologii.Ale prazemědělci neznali eco a uznavali heslo dej kravě do držky a ona ti da do dižky, bylo to ale miněno pokud nenakrmiš nebudeš mit přirustek.Pokud se řeže bezhlavě a neznale, tak se běžně přichazi o 50-75 procent urody odstraněnim květnich pupenu.Pokud na letorostech zustanou pouze listove tak neni divu, že jdou do dřeva.Je vidět, že vysoke vzdělani ani v hnojařině nenahradi praxi a zkušenost.Ale přeroubovani jakychkoli modernich nebo starych odrud problem nevyřeši.

Souhlasím s příspěvkem a jenom dodám, že naučit se roubovat je jen polovina úspěchu. Ta druhá je jak strom zejména vzrostlý na roubování připravit. Tedy kde roubovat a v jaké výšce a atd. Viděl jsem bezpočet roubů, které se přijaly ale byly na takové poloze nebo v takové nerovnováze se zbytkem habitusu, že zakrněly a vůbec s toho nic nebylo.

Reakce na host 25.2