Omlazení sadu

Ahoj.

Můj táta vysadil asi 30 jabloní. A to stylem ve dvou řadách za sebou, vždy po dvou stejných odrůdách. Stromy za ta léta dosáhly mohutného vzrůstu, kdybych neprořezával, větveni by se vzájemně prorůstaly. Jablka jsou spíše menší až střední.Nehnojím, nestříkám. Mám to z poloviny vykácet a vysadit nějaké čtvrtkmeny? Děkuji za návod.

Je to ve výšce 500 m/n.m

Přečtěte si zdejší diskuse a zjistíte, že se často řeší problémy s nově zakoupenými stromky, s jejich vitalitou. Pokud vaše stromy dobře rostou, udělal bych průklest tak, že nejvíc překážející větve (1-2 na každém stromu, spíše nahoře v koruně, aby nebyly ve stínu) bych odřízl 1/4 - 1/2 m od kmene a narouboval bych na ně nové nebo i starší osvědčené odrůdy. Až začnou po několika letech plodit, pokračoval bych dál, až bych zmladil celý sad. Budete se mít čím bavit řadu let a budete mít stále co chroupat. Průklestem možná docílíte i větší velikosti plodů stávajících cv. Rouby vám při zimním řezu jistě rád poskytne zahrádkář v sousedství - můžete si hned obhlédnout i úrody a ochutnat.

Nové stromky byste musel piplat kolik let bez úrody, starat se o podnože, zalévat...

Na kácení je vždycky dost času. J.

Díkýýýý. Asi tak bych to viděl.

U nás v profesionálním sadu jsou nějaké stromy, asi čtvrtkmeny, tam bych mohl odebrat rouby? Mohu tedy oroubovat cokoliv na cokoliv?

Roubování čehokoliv na cokoliv je dobrá zábava ale často a převážně se špatnými výsledky. Kromě toho přeroubovat starší strom a opět vymodelovat funkční korunu je už na "vyšší dívčí z ovocinařiny".

Pokud vaše stromy mají mohutný vzrůst, nemusíte se asi obávat, že by podnože byly slabě rostoucí. To je totiž hlavní komplikace při roubování - nekombinovat slabě rostoucí podnož se slabě rostoucím kultivarem. Pokud byste znal podnože, dalo by se diskutovat zasvěceněji.

Pak se dá říci, že můžete roubovat cokoli na cokoli, samozřejmě bude nutno sledovat růst a tvarování koruny - ale to musíte stejně. Postupné omlazení dá práci, ale vymýcení starého sadu a zapěstování nového by bylo jistě pracnější. Zdravím. J.

Stálo by za to, pozvat si nějakého odborníka pomologa, který by vám určil, jaké odrůdy tam máte, pokavad to tedy nevíte. S přeroubováním bych byl opatrný, ony ty tehdejší odrůdy samozřejmě nebyly špatné, rozhodně nemám pocit že by ty nové byly nějak lepší. Spíš jdou dříve do plodnosti, hodí se lépe na nižší tvary..., ale ty vy právě nemáte. Kvalita plodů se může výrazně zvednout pokavad stromy zmladíte a proklestíte. Většinou není třeba dělat nějaký radikální pyramidový řez, jen prostě odstraníte staré dřevo, přičemž řežete více nahoře než dole. U neudržovaných stromů totiž samozřejmě dochází k tomu že horní větve přerůstají a potlačují ty spodní. Strom přirozeně tlačí většinu energie nahoru a řezem jen upravujeme tok energie tak, aby všechny části stromu dostaly energie přibližně stejně.

        Ing. Fidla

Odrůdy jsou nám známé, zjistím si to. Dosud jsem nepochopil smysl neustálého a nikdy nekončícího zmlazování starých stromů. Dělám to dle svých malých znalostí a pořád se nic nemění. Ze třiceti stromů mám takovou úrodu, jakou bych si představoval z deseti. Každý rok totéž. Pořád jen řežu a sklízím z 70% plody průměru cca 6, možná 7 cm.

Poznámka: Letos jsou u silnic stromy plné jablek. Já neměl ani jedno. Fakt jsem vůbec nesklízel. Poprvé za života těchto stromů.

Obecně vzato se řez jabloní dělá proto, že nejlepší, nejkvalitnější,největší plody dávají mladé výhony, tzn.dvou, tří,čtyřleté.Jabloň bez obnovy plodonosného dřeva bude rodit i na desetiletých a starších zahuštěných letorostech, ale jablka budou malá, brakovitá,bude jich možná hodně.Tak akorát setřást naložit na kolečka zmoštovat, nebo vyvést do lesa.Možná něco zbude i na zimní uskladnění.

Starší stromy, krom řezu, potřebují také výživu. Zejména ty, které řežeme a zmlazujeme. Staré zanedbané stromy příliš nepřirůstají, čímž šetří živinami, kterých mají za ty roky nedostatek. Zmlazovacím řezem podnítíme strom k tvorbě mladého dřeva, ale k jeho tvorbě (bez patřičného pohnojení) vyčerpá zbytky biogenních prvků v půdě, kterých se pak nedostává na tvorbu kvalitních plodů.
   Stromy u silnic jsou na tom jinak. Vysazovaly se tam odrůdy dlouhého vývoje, které dobře prosperují i bez řezu. Navíc jsou často vedle silnic obdělávaná pole, která se o přísun živin postarají.

Já se domnívám, že obecně vzato se význam hnojení přeceňuje. Minimálně co se týče vzrůstných ovocných stromů na semenné podnoži. Nechci působit jaký nějaký spiklenec, ale je to jako se spoustou jiných věcí, které se všeobecně dělají a myslí se že jsou dobré a přitom nemusí být.  Když si člověk přečte jakoukoliv zahradnickou příručku dospěje k názoru že hnojení je alfou a omegou úspěchu. Co já vidím jako podstatné, je volba vhodné odrůdy, podnože a právě pochopení řezu, ten je důležitý hlavně v prvních letech po zasazení. Jistě bez biogenních prvků rostlina fungovat nemůže, ale v průměrné úrodné půdě lze mít perfektní výsledky bez jakýhkoliv speciálních hnojivých kůr. Znovu opakuju, základem je ale silnější podnož a snažit se o co nejmenší odběr látek ze sadu, např. nehrabat listí. Rovněž odstranovat co nejméně větví, a to docílíme zvládnutím výchovného řezu, kdy nám potom strpm přirůstá víceméně jak chcem my.     Intenzivní sady vřeten samozřejmě hnojení vyžadují.

Ona ta Milošova úvaha je dvojsečná. zcela jistě přestárlé stromy, které jedou na půl plynu mají menší spotřebu biogenních prvků. Strom po zmlazení jich potřebuje více, ale zase zafixuje mnohem více sluneční energie a pro ty prvky si v půdě takříkajích šáhne. Tolik aspoň moje představa...

           Ing. Fidla