Odrůda Míšeňské



PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6578) - 14.199 (?)
18.3.2014 6:23

Jste zi zcela jistý, že tento princip dnes šlechtitelé nevyužívají? Že pracují ad hoc, vezmou nějaký pyl, nějakou bliznu, pošmrdlají štětečkem a čekají co vznikne? Že nestudují vlastnosti genetického materiálu který mají k dispozici? Nevím, nejsem šlechtitel ani odborně vzdělán v botanice, ale řekl bych že toto by snad měla být zcela běžná věc ve šlechtitelské praxi. Ostatně z čeho jiného by se genetický materiál používal? Jabka z Marsu vhodná ke křížení dost dlouho ještě mít nebudem.

Umístění příspěvku v diskuzi
Připojit reakci

stavba, energie, topení, paliva, voda a odpady, sítě, interiér a dílna
      
host - 143.242 (?), 16.3.2014 13:15

Dobrý den.
No, tzv. Sudety jsou ale dlouhatánský kraj a taky zemí na západ od Krušných hor je habaděj. Ráta pán aj Írsko?
Přihodím jedno z uváděných možných míst původu v Čechách (Sudetech). Míšňany (Meisetschlag). Zaniklá obec ve VVP Boletice, okr. CK. JG

         
host - 14.170 (?), 16.3.2014 16:47

Kromě Míšeňského byly oblíbené Polomíšeňské, tedy cv. Hedvábné bílé zimní. Další podobná odrůda, která se sem dovážela a parazitovala na oblibě Míšeňských je Kalterer Bohemer.

Přikládám text od prof. Němce

V.


            
host - 14.170 (?), 16.3.2014 16:48

pokračování...


               
kastef 1975 - Stříbrný Zahrádkář .Stříbrný Zahrádkář. (305) - 138.131 (?), 16.3.2014 18:44

po sklizni, pokud tedy nějaká bude/ protože loni sme jablka na tom údajném míšenském měli..plodí jednou za 2 roky./,vyfotím.Pokud bych věřila té fotce z prodeje stromků, tak jsou to na tuty ony.Ale viděla sem i jiné fotky, co se jim nepodobaly.

Prostě mám menší ploše kulovitá jablka se silnou, kožovitou slupkou, žluté barvy s tečkami a merunkově oranžovým líčkem,/rozmytým, ne žíhané/plody bývají částečně od stopky rzivé.Dužina je tuhá, suchá,spíš sladší, Jablka jsou tvrdá a při pádu ze stromu se minimálně otloukají a na zemi vydrží ležet dlouho, absolutně nehnijí.Fotka posklizni to rozetne.

         
Paľo. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1739) - 192.71 (?), 16.3.2014 20:14

"Ráta pán aj Írsko?" Až tak ďaleko na západ od českých pohraničných hôr prirodzene ísť nemusíme, stačí keď ostaneme v Sassku. Práve túto krajinu s bohatou históriou pestovania a šľachtenia jabloní som mal na mysli. Skutočnosť, že popisy chuti Míšeňských jabĺčok sa diametrálne rozchádzajú, ale aj fakt, že sa tieto jablone pestujú už viac ako 500 rokov, svedčia istotne o výnimočných vlastnostiach, vďaka ktorým sa Míšeňské presadilo v konkurencii ostatných krajových odrôd. Bez ohľadu na to, či Míšeňské vzniklo v oblasti Lipska alebo na Českobudějovicku, jeho rozšírenie a skvelá povesť bude zrejme zásluhou nie len iba zdravého rastu a životaschopného dreva, ale pravdepodobne aj slušnej skladovateľnosti, minimálneho otláčanie plodov pri preprave a hlavne osviežujúcej kyselinky spojenej s harmonickou sladkosťou a korenitosťou. Ako rád by som toto jabĺčko okoštoval. Verím tomu, že si podľa Bohuslava Balbína musel pápež spolu s kardinálmi na jablkách od Jiřího Lobkovic parádne pochutnávať. Ak tieto plody vydržali cestu na vozoch z Čiech až do Ríma, klobúk dole pred Míšeňským.yes

            
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6578) - 9.2 (?), 16.3.2014 21:08

Zajímavá informace, že papež pojídal jablko společně s kardinály. Kdoví, proč jej nechroustal sám. Akorát mi nejde na um, proč se tak skvělé papežské jabko neudrželo v sortimentu dodnes. A zatím tu ani nikdo nepopsal, žeby jej chutnal.

               
Paľo. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1739) - 192.71 (?), 16.3.2014 22:23

Bolo tu popísané, kde sa v ČR tieto staré jablone Míšeňského nachádzajú a kde sa- ešte aj po 500 rokoch- dajú kúpiť nové. To nestačí?wink

                  
host - 14.170 (?), 17.3.2014 6:28

Pro představu jak byla Míšeňská ceněna na trhu přikládám odkaz na svůj starší příspěvek.

V.

                     
Paľo. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (1739) - 115.144 (?), 17.3.2014 20:53

Porovnanie tržných cien jabĺk z r.1910 je veru zaujímavé. Vysoko bol napr. hodnotený Kalvil biely, o ktorom sme diskutovali vo vlákne Odrody naších dedov a pradedov. Na druhej strane Míšeňské sa predávalo za ľudovejšiu cenu. Po 400 rokoch od zrodu tejto sorty už malo medzi tržnými jablkami väčšiu konkurenciu. Nápad pána Juraja- využiť prednosti Míšeňského a použiť ho do ďalšieho kríženia- nepovažujem za "pohádku entuziastů", ale za docela dobrý nápad- sen, ktorý sa dá zrealizovať. Preniesť napr. gény dlhovekosti Míšeňského do modernej sorty, to už stojí za pokus. wink

                     
PP. - Diamantový Zahrádkář .Diamantový Zahrádkář. (6578) - 14.199 (?), 18.3.2014 6:23

Jste zi zcela jistý, že tento princip dnes šlechtitelé nevyužívají? Že pracují ad hoc, vezmou nějaký pyl, nějakou bliznu, pošmrdlají štětečkem a čekají co vznikne? Že nestudují vlastnosti genetického materiálu který mají k dispozici? Nevím, nejsem šlechtitel ani odborně vzdělán v botanice, ale řekl bych že toto by snad měla být zcela běžná věc ve šlechtitelské praxi. Ostatně z čeho jiného by se genetický materiál používal? Jabka z Marsu vhodná ke křížení dost dlouho ještě mít nebudem.

zahrada.cz
DŮMACHALUPA.cz
Zarubňa vchodových dverí13.11.2024
Pracovní stůl skládací12.11.2024
Jotul F 602 ECO nebo Plamen Trenk? máte někdo zkušenost?12.11.2024
Komín T-kus pod úhlem 87°, jaké koleno kouřovodu11.11.2024
Komín T-kus pod úhlem 87°, jaké koleno kouřovodu10.11.2024
Komín T-kus pod úhlem 87°, jaké koleno kouřovodu10.11.2024
Další příspěvky > 
O nás | Reklama | Podmínky užívání | Kontakty
(c) Lupo Media s.r.o. 2001 - 2024
DŮMACHALUPA.cz
statistika