Očkování

Zkoušel jsem také očkovat kočičky (vrbu jívu) na podnož jiné vrby (křehká, bílá nebo ještě něco podnobného, nevím přesně). Nebyl jsem však úspěšný. Zajímalo by mne, jak jste dopadl s očkováním jívy vy? Domnívám se, že mezi jívou a ostatními vrbymi může být špatná afinita. Ani zelené řízky jívy se mi nepodařilo zakořenit - je to sice vrba, ale nekoření jako vrba.

Rouboval jsem  v předjaří různé košíkářské vrby na běžnou vrbu. Ujímání bylo asi jako u peckovin - dost se jich ujalo, některé taky ne. Problém je s podrůstáním podnožové vrby, vesměs bujnější než naštěpovaná. Totéž bych čekal u naštěpované jívy.

Mně nevzchází semenáče moruší. Mám v okolí bydliště zdroj - starý "keřo-strom" velkoplodé moruše vklíněný v polorozpadlé zídce s velice chutnými plody, který bych rád přeroubovat, než navždy zmizí. Semena stratifikuji, žel ani jeden kus z těch na jaře vysetých nevzešel.

Jinak vrby jsem vždycky řízkoval - 20 cm řízek a zapíchnout, aby koukalo jedno očko. U všech klonů, co jsem na jaře takto řízkoval, byla ujímavost kolem 97%. Dodnes kolem některých z nich chodím a jsou to vysoké statné stromy.

Některé moruše nemají plodná semena nebo je vůbec nemají. Kdysi jsem dělal z běžných plodů sirup a zbytek na sítě jsem ihned vysil. Vyrostly mi stovky semenáčků. Doporučuji použít semena z maloplodých odrůd. Klíčivost je vynikající.

Vyzkouším to.

prvni vysledky z rizkovani. 17.6.14 jsem udelal 6 rizku z cerne moruse do perlitu. Presne jak uvedeno vyse, 40%. Dva rizky mely bohate koreny, jeden pouze 3mm (uvidim, mozna prezije, ale asi nebude nejak zivotaschopny). Dva jsem udelal s patkou ze stareho dreva, ale nechytil se ani jeden. Ockovani pred 14 dny (moruse z Pezinku) - jeden rapik odpadl sam, dva tak trosku lepily ale odpadly pod mirnym tlakem, jeden drzel vic, ale vsechny ocka se zdaji byt zelene. Takze doufam ze za dva roky budou uz poradne cerne moruse.

Mě by hlavně zajímalo, kdo kdy na to vylupovaní dřeva z oček přišel a jestli to měl něčím podloženo. V literatuře (viz třeba Bílek-Hanuš)  je to uváděno ale nikde není vysvětleno proč. Když roubuji v míze za kůru tak dávám taky dřevo na kambium a žádný problém. Dřevo jsem nikdy nevylupoval a úspěšnost dobrá.  Ale rád se poučím jestli to má někdo dlouhodobě ověřeno nebo podá významné argumenty pro.

Bude to empirie - nejlépe srůstají kambiální pletiva, starší dřevo už není tak aktivní a srůstá hůře. Když roubuji za kůru, také dbám, aby kambia byla v kontaktu a nepletlo se jim tam starší dřevo (Bílek, Hanuš str.83-84). J.

asi mam jiné vydání (3. vydání 1975), na str 83 je popsáno sedélkování a na str 84 kozí nožka a o to co píšete je asi někde jinde, ale to nevadí přes zimu to znovu pročtu celé. Jinak starší dřevo, že není tak aktivní je jasné, staré dřevo není aktivní vůbec, ale když očkuji tak přece z letorostu a v něm je dřevo v podstatě stejně staré ať už je ho více nebo méně. Ledaže by mělo význam to, že i v rámci letorostu je dřevo čím blíže středu (dále od kambia) tím je starší, ale pořád je to v rámci 1 vegetačního období... to by mělo "být aktivní" snad stejně.

Aha - mám 4.vydání (1980), je to za kozí nožkou - roubování za kůru a zlepšené r. za kůru - je tam pěkně vykresleno, jak kambia mají přilehnout k sobě i bokem.

To dřevo i na letorostu je letošní, ale už částečně zdřevnatělé, bude na to mít vliv i 1.míza a 2.míza, kdy jarní 1.míza už odezní a letorost částečně zdřevnatí. J.

Každopádně řežu očka tak, aby dřevo téměř nebylo, při nepodarku raději uříznu očko znovu (obvykle jich mám dostatek. J.