Nové zimní rezistentní jablko Admirál

Ten Admirál bude asi "pecka" a možná, že bude brzy místo "topazí totality", "totalita admirálí".  Red Chiev si taky pořídíte? Předpokládám, že ten vyfocený plod byl vypěstovaný v jižních Tyrolích, jak jste uváděl.

Ano, vyfocený plod byl vypěstovaný v jižním tyrolsku, nálepku "Südtirol" jsem z něho odlepil. Red Chief nemám v úmyslu pořizovat, po neblahých zkušenostech s Red Delicious a Starkrimsonem v místích klimatických a půdních podmínkách a také proto, že tyto odrůdy vyžadují důkladnou probírku plodů a já se rozhodl pro vyšší tvary v extenzivních podmínkách. Ale nebál bych se ho pěstovat v oblasti od Kroměříže po Mikulov a Břeclav, možná že také na pardubicku, v úrodném polabí, ve středních a jižních čechách by mohl přinášel uspokojivé výsledky. Sám raději naroubuji nějakou barevnou mutaci Rubína, protože mám "jen pruháče".

Zářivá červeň Red Chievu doslova "vyráží dech", ale po dalším plodu Red Capu jsem "znova na zemi", zatím fakt nic zvláštního. To takový "parfémovaný (jak říká Míťa) Gaskoněc", to byla v minulých letech jiná lahůdka. Ale třeba se ještě RC rozleží a něco časem ukáže.

Gaskoňce jsem dosud neochutnal, prý jej u nás někdo měl na zahradě, ale vnuk nechal strom porazit. Zmínka o parfémovaném Gaskoňci mi připomněla zážitek z moštárny, kdy jsem byl již otupělý z bolesti v zádech a otrávený ze všech zápachů, někdy až čpavých smradů. vycházejících z nadrcené jablečné dřeně. V tomto stavu mě najednou překvapila příjemná vůně, kterou paní co jablka přivezla, popsala jako rumové aroma. Jablka jsem identifikoval doufám správně jako Matčino a hned jsem zatoužil je také naroubovat.

Pěkný příběh, pane Jirko. Nedivím se ale lidem, že Gascoyne Scarlet nechtějí pěstovat. Náchylnost jakéhokoliv ovoce na moniliovou hnilobu je nepříjemná věc. Jak to dělá ten bio pěstitel, to nevím. Ztráty má asi taky veliké.

Vy vážně nevíte jak to to dělají bio pěstitelé? Tak vám to povím. Hnojí a postřikují v noci, aby je nikdo neviděl Kdo je finančně závislý na tom co vypěstuje, musí pěstovat intezivním způsobem, protože jakékoli ztráty si nemůže dovolit.

mám přátele bio pestitele a musim se jich zastat, bio pripravky jsou drahe jak pra-e a strikat v dobe poledne olejovymi pripravky by bylo krajně nevhodné, spíše katastrofální pro rostliny - proto se stříká navečer! Kdo se tímto zabývá, tak to ví, nicmene doufám, že si to mnozi uvedomi jak to ve finále je a proc se to tedy dela brzy ráno či navečer!

Já tu dobu postřiku naprosto chápu, protože jsem se musel naučit ošetřovat brambory, jinak bych žádné neměl. Proti hmyzím škůdcům navečer, když už jde večerní chlad, protože za vyšších denních teplot tyto přípravky ztrácí rychle svoji ůčinnost. Proti plísni bramborové naopak brzy ráno za rosy, protože na vhlkou nať přípravek lépe přilne a když později posvítí slunce, tak postřik rychle zaschne a drží na rostlině. Navíc, za plného slunce by postřiková kapalina mohla zapůsobit  negativně na listovou plochu, jak uvádíte. Bez chemie to zkrátka nejde, to bychom se mohli vrátit do období nedostatku potravin. Jenom mám obavy, jestli jsme panu Petrovi nezpůsobili ztrátu iluze z chemicky neošetřovaných Gaskoňců. To rozhodně nebylo mým úmyslem.

Tak já zase " z tých sajrajtov", jak psával senický pán Paľo, takovou hrůzu nemám a mrzí mě jen, že je asi letos nikde neochutnám, protože ať už "jahody nebo maliny", byla to prostě pochoutka, pane Jirko.