Netradiční metoda řezu

Nejvíc slunce strom využije když skrz korunu neprojde žádné světlo - tedy bude pod ní co nejlepší stín. (logicky)

Určitě by jste to netvrdil, kdyby jste něco věděl intenzite asimilace CO₂ v mg. dm^-2  _.h^-1 a o stavbě listu zastíněného (houbový parenchýn) a nezastíněného (palisádový parenchým).  Taky něco o velikosti listů v souvislosti s fotosyntézou. Moc listů neznamená velkou a účinnou fotosyntézu.Laicky řečeno je jejich funkce jalová.

Netuším co se snažíte říct a co to s tím má společného. Můžete to nějak rozvést? Zdá se mi že toto vaše povídání je důsledkem nepochopení geometrie.

Já to chápu tak, že Vaše tvrzení o maximální zastíněné ploše je chybné, protože nebere do úvahy jiné vlivy, například rozdílnou "výkonnost" listů. Tedy nelze vztáhnout účinnost asimilace JEN k maximálnímu stínu.

Pro p. Ronyho i paní Alenu (aby z toho nebyla jelen): Myslím, že se nic neděje, pořád stejné téma. Koruna stromu musí být vzdušná, dostatečně řídká, přístupná světlu a poměr růstu, počtu listů a počtu plodů takový, aby plody byly vybarvené a kvalitní. Letní řez není nic nového, už se dělal dříve, právě pro prosvětlení koruny, já jen měním poměr předjarního a letního řezu více k řezu letnímu. Samozřejmě asimilace je základ všeho a rádoby vtipný "folklór" pana  "kacíře" je spíše obtěžující než přínosný, ale to je věc vkusu.

Asimilaci a oslunění listů nelze posuzovat podle pravidel prosté geometrie. Každý ví, že se hýbou jak listy, tak i slunce po obloze a je rozdíl, jestli svítí jen na povrch koruny nebo i dovnitř. Kvalita plodů není závislá jen na prosté míře asimilace, taky na stáří plodonosného dřeva, zdravotnímu stavu stromu, množstvbí a složení živin,  velikosti násady plodů aj. Řez za vegetace považuji za přínosný, pokud je k němu v tu dobu dostatek času a chuti. Odříznutí výhonu se zelenými plody nepovažuji za drastické, to je pověra z živočišné říše.

Světlo je je jedním z nejdůležitějších ekologických faktorů a je nejaktívnějším regulátorem růstu a vývinu. Od množství, kvality osvětlení (i zeměpisní šířky a světových stran) závisí struktura koruny a listové plochy, morfologicko-anatomická stavba listu, počet a kvalita nahromaděného chlorofylu, potenciálně možná a skutečná intenzita činnosti fotosyntetického aparátu listů, množství produkovaných asimilátů a i přijímaní minerální výživy kořeny. Když se do koruny nezasahuje, tak strom si "udělá pořádek" i sám síce nedokonalý ale udělá. Potlačí růst uvnitř koruny odumíráním a vyholováním obrostu. Úplně evidentní je to při zastíněných stromořadích nebo u zahuštěných peckovin. Zkrátka stavba listu zastíněného je uvniř jiná a taky funkce, než se na první pohled zdá. Např. přírůstky na jižní straně jsou 1,5 větší než na severní a západní straně. Klesne- li fotosyntetická činnost u listu pod 30%, tak plody v okolí nemají splněné ukazovatele jako velikost, tvar, barvu a chuť.

P. S. Deskriptivní geometrie mám 2 semestry, tam bych chybu nehledal.

Řežu tehdy, když mám čas, alespoň jádroviny.Odříznutí ohnuté větve se zelenýmí jablky je drastické, ale na větvi bez plodů nemohu předvídat, jak se ohne.pepík

Ale pořád nevím jak to vyvrací moje tvrzení že čím víc koruna stíní, tím víc světla využije.