Netradiční metoda řezu
|
|
 |
 |
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18317) - 94.12 (?) 7.4.2009 21:18
Uvažuji velmi podobně jako p. Radouš. Samozřejmě záleží, co od stromu chceme. Pokud potřebuji podnítit růst - tedy výchovný řez po výsadbě, stárnoucí strom omezující přírůstky, pak bude lepší neodebírat živiny řezem zazelena. Chci-li uspíšit plodnost stromu rostoucího "do dřeva", využiju letního řezu.
Pak je tu ještě jeden aspekt. Opět jen moje úvaha. Řez je v podstatě chirurgický, dá se říci nepřirozený zásah do živého organizmu, podobně jako u lidí či zvířat. Tak jako operace (plastická, ortopedická a vlastně každá) je i účelem řezu zlepšení vzhledu, funkce, odstranění nemoci. Dřívější postupy preferovaly dlouhý klid na lůžku, znehybnění operovaných končetin, dnes se naopak propaguje co nejrychlejší mobilizace, rozhýbání a obnova funkce. Možná jakási analogie se zimním a letním řezem. On i ten řez bude pro organizmus dřeviny zátěží a stresem, podobně jako i dobře provedená operace pro pacienta. Těžko říci, jak rychle by se uzdravila zvířata operovaná během zimního spánku. Je možné, že právě proto se u peckovin, které se s operačním stresem vyrovnávají nejhůř, řez v době vegetačního klidu úplně eliminoval.
Umístění příspěvku v diskuzi Připojit reakci
|
|
 |
 |
 |
|
|
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
host - 235.249 (?), 7.4.2009 12:36
Čím víc listí, tím víc a kvalitnějších plodů dokáže strom uživit. K čemu nadměrná násada květů, když to stejně budete muset probrat?
|
|
 |
|
 |
 |
|
Radouš - Stříbrný Zahrádkář (257) - 130.20 (?), 7.4.2009 13:36
Detailním průklestem omezím počet plodů, běžným navíc ještě zředím korunu - výsledkem jsou přírůstky, tedy listí pro obživu plodů v menším množství, tudíž kvalitnějších. Řezem za vegetačního klidu nevezmu živiny, podpořím růst - zde o to jde. V druhém případě, pokud nechci strom zbujnět, naopak spíše růst potlačovat, řežu za vegetace, čímž současně podporuji pravidelnou plodnost. Nic nového, jde spíše o to, zda trvale, masivně a skoro extrémně přejít pouze na letní řez, jako metodu všespasitelnou, jak pro mne vyznívá doporučení p. Pelešky. Zvláště u víceletého dřeva, které se odstraňuje při průklestu, se mi letní řez zdá skoro vandalský. Ale pravda je, že praktický pokus, doporučovaný p. Peleškou - řezat několik stromů jím doporučovanou metodou - vč. kotlovité koruny - jsem neprovedl a bylo by neobjektivní bez praxe odsuzovat. Jak už tu bylo řečeno - řez určitě není všechno a často méně znamená více. Je třeba brát v úvahu všechny současně působící vlivy - ale to už tu bylo.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
vyslouzil - Diamantový Zahrádkář (18317) - 94.12 (?), 7.4.2009 21:18
Uvažuji velmi podobně jako p. Radouš. Samozřejmě záleží, co od stromu chceme. Pokud potřebuji podnítit růst - tedy výchovný řez po výsadbě, stárnoucí strom omezující přírůstky, pak bude lepší neodebírat živiny řezem zazelena. Chci-li uspíšit plodnost stromu rostoucího "do dřeva", využiju letního řezu.
Pak je tu ještě jeden aspekt. Opět jen moje úvaha. Řez je v podstatě chirurgický, dá se říci nepřirozený zásah do živého organizmu, podobně jako u lidí či zvířat. Tak jako operace (plastická, ortopedická a vlastně každá) je i účelem řezu zlepšení vzhledu, funkce, odstranění nemoci. Dřívější postupy preferovaly dlouhý klid na lůžku, znehybnění operovaných končetin, dnes se naopak propaguje co nejrychlejší mobilizace, rozhýbání a obnova funkce. Možná jakási analogie se zimním a letním řezem. On i ten řez bude pro organizmus dřeviny zátěží a stresem, podobně jako i dobře provedená operace pro pacienta. Těžko říci, jak rychle by se uzdravila zvířata operovaná během zimního spánku. Je možné, že právě proto se u peckovin, které se s operačním stresem vyrovnávají nejhůř, řez v době vegetačního klidu úplně eliminoval.
|
|
 |
|
 |
 |
|
host - 49.50 (?), 15.5.2009 19:46
Ja' řežu podle toho na jakém dřevě jabloň plodí podle Anglického Píllár systému modifikovaném v Horní Bělé panem Fischerem.Nenechávám žádné staré větve ani plodonoše které jinak doporučovali zapěstovat starý zahradníci že je to stálí plodonosný obrost všechno co zaplodí další rok odříznu na níže položený jednoletý výhony na kterých se další rok vytvoří květní pupeny.Tak sekaždý rok obmění plodonosný obrost a zároveň se nutí strom plodit na nejmladším dřevě dáse to použít i na starším stromě po zmlazení i na volně rostoucím zákrsku nebo čtvrtkmenu.
|
|
 |
|
 |
|
 |
 |
|
Vinšálek - Diamantový Zahrádkář (1862) - 79.90 (?), 15.5.2009 22:23
Nemám žádné zkušenosti s Pillar systémem i když mě velice lákal, když jsem postupně opouštěl volné zákrsky. Proto jsem postupně začal se štíhlými vřeteny dle rad p. Zemana, příp. doc. Suse. U bujněji rostoucích odrůd jako je např. Rubinola je to je spíš volnější vřeteno. Na Pillar systém jsem si netroufl.
Zajímalo by mě proto, jak tento systém uplatňujete u odrůd plodících na dlouhém dřevě. Děkuji za případnou odpověď.
|
|
 |
|
 |
 |
|
Radouš - Stříbrný Zahrádkář (257) - 130.20 (?), 18.5.2009 8:45
Ještě k původnímu tématu: Zkouším letos, mimo nejnutnějšího výchovného řezu v předjaří, vše ostatní řezat v době vegetace, Zatím jen nůžkami, vybírám jen větvičky bez plodů - co vezmou nůžky. Násada plodů je celkově nižší než vloni a tak není třeba řezem podporovat růst. Z nadměrně zahuštěného Jonathanu bylo vrchovaté kolečko, probral jsem i Selenu, Idared či Topaz. Problém je se Šampionem, opakuje se v menší verzi loňská nadměrná úroda a tak se špatně vyřezává - větve s plody beru jen výjimečně. Zatím se mi to líbí, jen je to asi práce po celý rok. Určitě u stromu s nízkou násadou plodů po řezu v době vegetace nedojde k tak velké provokaci růstu. Terminály ponechávám, kotlovité koruny jak je různě vídám, jsou často beznadějně zahuštěné po nezvládnuté následé péči a vůbec se mi nelíbí. Takže budu řezat stále a stále a dále a dále a časem uvidím efekt. Možná jen na své fyzické kondici. Na rozdíl od pacienta strom navzdory naší péči vždycky nějak doroste.
|
|
 |
|
 |
|
 |
|
|
 |
|
 |
|
|