Tak budu pátrat dál
. Ale, odbočím. Našel jsem náhodou odrůdu Wesenerovo. Měli jsme odrůdu, které táta říkal Tajný rada V... něco. Mně to tenkrát bylo celkem šumafuk. Ona fakt existuje. Tajný rada Wesener! I podle obrázku to je ono. Velké, ale poměrně lehké plody, chuť zajímavá. Vlastnoručně jsem ji vykácel. Máma říká, že když randila s tátou, tak jí je nosil. To bylo v padesátých letech...