Mýtus Strýmka

1. Jak píš p. Jan, záleží na odrůdě A právě Strýmka na A2 vytvoří velký strom téměř v každé poloze, který by násobně přerostl a zastínil ostatní pěstované čtvrtkmeny
2. Jako opylovači se do intenzivních výsadeb vysazují odrůdy nejen dobře opylující, ale také ty, které se dají sklidit a prodat
3. Pyl triploidů je podle literatury považován  praktricky za sterilní.
   Osobně si myslím, že v intenzivní výsadbě čtvrtkmenů by nikdo rozumný Strýmku jako opylovače nevysadil a pan Vladislav  se jednoduše zmýlil. To se může stát.

Zdravím

Děkuji za toleranci, ale mi to nevadí o tom to tady je.  Podnož A2 patří k bujným podnožím. Semenáče jsou velmi bujné. Většina vegetetativně množených rostlin jakéhokoliv tipu jsou vždy rustově slabší než rostliny generativního původu. Mají i úplně jinný typ kořenového systému. Rust podnože také plně závisí na urodnosti půdy a odrudy kterou nesou. Když dáte A2 do unavené púdy tak Vám poroste skoro jako M9 a zase když dáte M106 do černozemě tak Vám poroste skoro jako A2.  Když to ještě do toho přidáme věk 4O let tak podnož A2 dostaneme do rustového sklidnění a pomalé stagnace. Rust všech odrud v sadu které jsou na podnoži A2 ve věku 40 let, hnědozemně je přibližně 40cm a v terminálu až 1m, ale pořád při výšce 4m bez jakéhokoliv divočení vlků a každoročního sesazování terminálu na nižší konkurenční výhon. U některých odrud slabšího rustu jsem rád, že mi na A2 udělaji slušnější přírustek. A jenom pro zajímavost baleriny se dnes roubují ve velkém na starou podnož M111, která je růstově stejná s A2.  Ono podnože nemužeme jednoduše škatulkovat podle knihy. Zde se uvádí pouze jejich vlastnosti v dobré a udržované púdě. Podnože jsou stále neprozkoumaná oblast a stale je co objevovat.

sadař vlada

Souhlasím se sadařem Vladou, (až na to, že Strýmka slouží coby opylovač). Viděl jsem i poměrně malé dospělé strýmky, stejně jako jsem viděl obří stromy Parmén či Matčina. Těch faktorů, které hrají roli je vícero. Do horších půd vždy doporučuju bujnější podnož. On i ten leckým proklínaný myrobalán není od věci použít, přece jen u peckovin, které plodí na jednolerém dřevě je dobré mít slušné přírůstky. Jen je u něho důležité zvládnout výchovný řez, problém je hlavně na Valašsku vžitý názor, že trnky se nikdy nestříhaly. Já tady na Opavsku si samozřejmě mohu dovolit použít i méně bujné podnože, vláhy máme dost, ale viděl jsem slívy na myroši na písčitých půdách, jež měly výšku 3 m a jejichž růst byl ukončen. Co by na stejném místě udělala třeba podnož Wangenheimova?

           Ing. Fidla

Zdravím

Ja jsem napsal pouze to co mi bylo řečeno, když jsem přebíral sad. Strýmka je v sadu náhodně umistěna v řadách jinných odrud. Hlavní opylovací řady byly z Parmény zl. do které jsem se také v tomto sadu zamiloval na první pohled při sklizni jablek zváštní barvy, která není u nových odrud a chuť mě také zaujaly neboť je u nových odrud vubec neznám. Já jsem si plně vědom, že Strýmka je špatný opylovač, ale naši dědové to určitě nevěděli na 100% tak jako my!!! Co skalní startší generace zná z dětství chutě starých odrud a ví jak tenkrát chutnaly, ale i ta byla ovlivněna jinnými klimatickými změnami, které známe teď.  Já jsem v minulém tématu o starých odrudách vyzýval pěstitele a kritiky, aby na zkoušku znovu zapěstovaly staré odrudy na " keřových zákrscích   (30 léta)  " o které se budeme starat intenzivním způsobem tak jako o ostatní odrudy a nebo vzorově jako p. Vlastimil a jiní milovníci ovoc. stromu pak bude kritika všech zodpovědná a upřímná a né hodnotit plody z neudržovaných stromú, které si to kolikrát ani nezaslouží. Také by jsme si měli uvědomit, že odrudy, které se přímo nedají jíst jsou v moštech úplně jinné. (Strýmka a Parména i renety jsou moštové špičky). Dobrovolně si za opylovače Strýmky nasypu popel na hlavu.

sadař vlada

Ono v případě informací o opylovačích jsem všichni víceméně odkázáni na literaturu a ta hovoří jasně, tady se nějaká ta osobní zkušenost těžko prokazuje. Málokdo asi osobně zkoumá, jak moc pyl klíčí.

Co se týče chuti odrůd, já stále tvrdím že větší vliv než jakost odrůdy má to, v jakém stavu je strom, zda ji konzumujeme v ideální konzumní zralosti, místo pěstování- když jsou tyto 3 faktory ideální asi neexistuje odrůda, která by nechutnala (s výjimkou Bismarcku). Když porovnáme malý zelený plod Strýmky s vnitřku koruny s velkým osluněným Topazem, rozdíly jsou nebetyčné. Ale když porovnáme malý zastíněný Topaz s malou zastíněnou Strýmkou?...

           Ing. Fidla

Když dáte do unavené půdy brambory tak taky žádný výnos očekávat nemůžete. Každopádně já na A2 pěstuju v horší jílovité půdě, která byla vyhnojena hnojem a jsem s růstem stromů zatím spokojen a dřívější ukončení vegetace také není k zahození. Zvolil jsem ji také proto, že je míň náročná na půdu, dobře kotví a dá se spolehnout na její kořenový systém a to je dobrá obrana třeba i proti hryzcům.

Pamatuji si strýmku z mého mládí a na uskladnění se vybírali jen velké a pěkně vybarvené, velikosti malé pěsti z udržovaných stromů.Čekalo se do května a teprve se koštovalo a mně chutnalo více než ontário.Bylo sladkokyselé a šťavnaté a na kompot nebylo lepšího jablka, nehnědlo a chuť mělo nezaměnitelnou.Nemám rád ani sladká ani kyselá a to bylo sladkokyselé.To co vydržela strýmka to nevydrželo žádné jablko, neotlačilo se a uskladňovalo se i ve slámě na hůře.

Strýmku začínáme brát ze sklepa. Příští měsíc bude chutnat nejlépe. Máme strom asi 80let starý.

Zdravím

Tak to jste šťastný člověk. Zajímalo by mě jestli v tuto dobu a z přirozeného sklepa je chuťově lepší Strýmka nebo Idared. Vydrželi Vám i jinné odrudy až do teďka?

sadař vlada

Při srovnání chuti Srýmky a Idared je nyní Strýmka o mnoho lepší. Ještě mám asi 30ks Rubínů a několik Rubinol, Topazů a Gold Bohemia. Dokonce mám asi 5ks Grafštýnského, ale to už asi nebude mít žádnou chuť.