Moravská jadernička

Moravská jadrnice, pochází nejspíše z valašska. Jedna z mala jabloní, které jdou množit semeny, já ji např.sázim nyní. Výhodou je, že se dá lehce tvarovat i jako sloupová, nebo čvťkmen atd.

Radek

Zdravím všetkých majiteľov Jaderničky. Chcem si vysiat jadierka na dopestovanie vlastných semenných podpníkov, ale Jaderničku u nás nemáme. Vie mi niekto predať, alebo aspoň poradiť, kde kúpiť jadierka tejto odrody? Ďakujem

Před 25 lety jsem s podivem viděl, že strýc ve Valašském Meziříčí vysadil jaderničku - koupil ji prý v nějakém místním zahradnictví.  Ona se tam asi prodávala stále.  Jenže Česko, to nejsou jen Valachy. Stejně tak můžete do nebe vychvalovat jablko Chodské a na Moravě je vysazovat nebudou.
   Problém jaderničky je její genetická stabilita. Semenáče se dost podobají mateřské odrůdě a tak se v minulosti pěstovala i ze semen. Proto je jaderniček víc typů a všechny nejsou stejně kvalitní. Ono jde v podstatě o sladké plané jablko, ostatně strom se pláněti hodně podobá, jak růstem, větvením, tak velikostí a tvarem plodů. Ne nadarmo se s úspěchem používá jako podnož. S tím možná souvisí i to, že - přes tolika chvály - ji nikdo nepoužil ke šlechtění nových odrůd (nebo o tom aspoň nevím). Takový kříženec jaderničky s Goldenem, Coxovou renetou či Topazem, to by bylo něco!

když si najdete jaderničku je tam pěkný popis se vším všudy

Nic pořádného tam není. Je tam pár slov a obecné povídání o výsadbě stromů a chemické ochraně. Už první věta je geniální: Jadernička bylo odvozeno od jadérka, ze kterého byla vypěstovaná. Ostatní jabloně vyrostly asi z pecky.
    Jestli vysazovat jaderničku? Přiznám se - nevím. Patří-li nám nějaké meze či okraje polí, velké sady, proč ne.  Ale do zahrádky těžko. Na zákrsku jasko stolní ovoce ji pěstovat nemá smysl.  Na sušení? Kdo by se s těmi drobnými plody krájel? Žvýkání suchých jádřinců neprožívám. Na jablkovici?  Ano, pokud hospodaříme ve studené vyšší poloze. Ale co si budem povídat, můžeme chválit jablkovici jak chceme, je neprodejná. Po slivovici a hruškovici je poptávka rozhodně větší.

Škoda, že jste to nenapsal o pár týdnů dřív, když ještě byly jablka na stromě...

Žádné zkušenosti nemám, ale když se na mě Miloš nebude zlobit, tak musím říct, že jeho Jadenička mně chutnala více, než jeho Orion a Sirius. Pokud si vzpomínám, tak byly takové sice sladší, ale jinak nic, kdežto jadenička měla, jak se říká, šmrnc a osobitost. V tomto roce to může být jinak.

To víš, že se zlobit nebudu, ostatně v době sklizně a nějakou dobu po ní určitě chutnější jaderničky jsou. Jedna přednost, kterou jim nelze upřít je velmi dlouhá doba konzumní zralosti. Dobré jsou ze stromu, dobré jsou i v únoru.
   Mezi námi, ptáčnice mají taky chutnější a voňavější plody než Těchlovan.

Všiml jsem si že jsou tu ve vláknu opět rozpory mezi zastánci starých a nových odrůd. Ale nechápu proč, mám oriony, bohemie, admirál, spartan, jaderničky, boskopské, malináče,... Je jasné že do zahrádky u domu je boskopské, jadernička a jiné odrůdy na vysokokmenech nevhodné stejně jako jsou nevhodné čtvrtkmeny modernějších odrůd do zatravněných sadů, kde se pasou ovce (pokud si někdo myslí, že doba těchto vysokých sadů s pár ovcemi je pryč, tak by si měl projet vesnice na moravě). Co se týče časté připomínky na metráky hnijícího ovoce pod vysokokmeny, je to problém lidí, kteří tyto pozemky zdědí nebo koupí a neví co s tím. Sám mám jen jaderniček 5 obrovských stromů(kolem roku 2010 jsem vysadil dalších 4) po předcích a občas musím známé co si chtějí nasbírat jablka na kvas odmítnout protože by mi nezbylo dost jablek pro moje použití(jablka nechávám rodině a kamarádům nasbírat zdarma, nemusím do nich vcelku nic investovat kromě prořezávky jednou za pár let, tak mi to nevadí). Sám dokážu zpracovat téměř celou produkci sadů, kromě obrání asi 0,1% nejpěknějších jablek do sklepa celý zbytek moštuju. Část moštu sterilizuju pro rodinu (kupodivu jim chutná i sladký jaderničkový mošt). Zbytek v sudech překvasím na suchý cider, ze kterého po vypálení vznikne polotovar na kalvádos. Pak už pokračuji zráním v soudku nebo demižonu s opálenými dubovými špalky. Pokud chci kalvádos více "ženský:)" přidám pár hrstí jaderničkových nebo boskopských křížal pak je ale potřeba pravidelně ochutnávat a včas scedit aby výsledný produkt nebyl moc sladký a převoněný. Pěkné na tom je, že vám stačí jediný dubový soudek a kalvádos si mužete dodělávat podle chuti až do smrti, protože vypálený polotovar ve skleněných demižonech nemění vlastnosti. Taky už mnoho nadšenců začíná vyrábět cider a obliba jehněčího masa a produktů z kozího mléka roste, takže myslím, že staré odrůdy na vysokokmenech nikam nezmizí, jak si tu někteří myslí.

Ještě jsem zapomněl strouhám na obyčejném dubovém struháku s měděným ježkem co používal ještě praděda a lisuji obyčejným ručním lisem(jako na obrázku, taky je v rodině už několik generací) jablka posbírám do pytlů a svezu na vozíku za autem, není potřeba žádná těžká technika, jak by si někdo mohl myslet. A ač každý rok zvyšuji množství sterilizovaného moštu(teď jsem někde na 150 litrech) do jara je vždycky pryč (něco rozdám, ale většinu vypiju já manželka a dvě dcery).

Blahopřeji panu 161.27 a držím mu palce. Byl bych moc rád, kdyby takových bylo víc.  Bohužel, stejnou zkušenost potvrdit nemohu. V naší vsi je řada starých obecních jabloní, které si kdysi lidi koupili, otrhali uskladnili, později aspoň otřepali a zmoštovali, ještě později otřepali a odvezli do výkupu (pořád se to vyplatilo), dnes už nedají ani těch 25 Kč. Ještě, že se najde aspoň pár nadšenců, kterí uklidí ty hnilé popadané.
    Ten 70l lis, co je na obrázku jsem měl taky, ale vyměnil jsem ho za větší, byl moc pomalý. Já sám vylisuju každoročně kolem 10 hl moštu a mám stále větší problém, co s ním. Velké stromy ze zahrady postupně odstraňuju, ne proto, že by neplodily nebo že je neuměl prořezat, ale právě kvůli problémům s úrodou. Za 1,50Kč/kg jako padavky je vozit nebudu, na to je mi čas o hodně dražší. Nemyslím si, že po starýchn odrůdách a vysokých stromech je rázem veta, ale jejich počty se neustále tenčí.