Lze ještě sázet?

Ano s tim se da i souhlasit, z mrazu se v pozdnim podzimku tež neni třeba zase tolik obavat, většinou při sazeni nejsou krute mrazy, a pohybem zeminy při sazeni se vlaha ke kořinkum dostane, i když by se mělo i tak ke kminku lit aspon deset litru vody v prvnich dnech po vysadbě.Nejenže voda přitahne pudu ke kořinkum ale i urychli slehnuti a utuženi pudy kolem kminku.Muže se v prvnim roce po vysadbě i použit stejny figl jako u ružiček tedy nakopčeni kminku.Na jaře po odejiti mraziku se toto rozhrne bud do herbicidni misy nebo na široko do travniku.

Je pravda, že dlhotrvajúce sucho a súčasné mrazy neprajú vysádzaniu kôstkovín. Osud Vašich stromčekov bude zrejme závislý na vývoji počasia. Napriek tomu verím, že po dôkladnej závlahe po rozmrznutí pôdy a po kvalitnej ochrane pred vyschnutím kmienkov obalením bude na jar všetko v poriadku. Viac už by som s nimi nič nerobil. Výchovný rez odporúčam na marec až apríl. Stálezelené rastliny typu tuje, cyprušteky, jalovce je možné naozaj sadiť až do zámrazu. Pri zvýšení teplôt počas zimy dokonca nepatrne rastnú, ako by sa ich dormancia netýkala. Prírastky sú vidieť na živých plotoch po skončení zimy. Pred 8 rokmi som sadil v decembri takmer za mrazu 12 Smaragdov- ako živý plot pri hranici od suseda. Všetky sa parádne ujali a dnes je z nich hustá zelená 2,5 metrová stena. Paľo

To Mittwoch.

 Sázením do zámrazu se rozumí to, aby ke kořenům přišla ještě sypká půda a daly se vydatně zalít, při čemž tolik nezáleží kolik je stupnů C. Já jsem si v těchto dnech přivezl ze zahradnictví Na Zázvorce švestky a hrušku a bez problémů vsadil do jam už téměř měsíc připravených. Ke kořenům jsem sypal zahradní substrát použitý loni do truhlíků s muškáty.

U nás už téměř týden je ráno -7°C a přes den kolem nuly. Už se mi i stalo, že jsem sázel i při větších ranních mrazech.

 Také souhlasím s Honzou, že některé školky vyorávají předčasně a u odrůd s nároky na delší vegetační dobu pro vyzrání pletiv může být problém. Proto i Fytos v Plzni začal vyorávat třeba odrůdu Shalimar až v listopadu a nejdříve pro Německo. Podobně to byly švestky Haganta a Toptaste na podnožích Krymsk.

Školky vědí, jak upravit vyzrávání pletiv a potřebnou délku vegetační doby (např. hnojením). Ale musí to korespondovat s očekávaným vývojem počasí (srážky, teplota, slunce). Jinak se nemusejí trefit. Mám na zahradě dvě skupinky naočkovaných broskvoní. Ty přehnojené (blízko byla hromada hnoje), jsou pořád ještě zelené, ikdyž listy už mockrát přemrzly. Ostatní, optimálně živené, jsou skoro žluté a opadávají.

Ano, to je také pravda. A s tím přehnojením a dobou ukončení vegetace to neplatí jen u mladých očkovanců, ale vidím to na své zahradě i u některých starších vřeten (asi jsem to přehnal loni s kompostem + na jaře trochu hydrokomplexu).

Jablone mi vždy opadávali až po broskyniach, nezávisle na tom, ako boli hnojené dusíkom. Navyše sa prejavuje vplyv odrodovej skladby. Kultivary s dlhou vegetačnou dobou shadzujú listy ako posledné. Silnejší jesenný mráz však tieto rozdiely vyrovnáva a donutí aj tieto jablone k opadu asimilačných orgánov. Sledujem to teraz každý deň. Paľo

No já to srovnávání rozdílů zrovna nevidím. Zatímco Julia, Selena, Desert, Goldstar, Melroze, Topaz, jsou již dávno bez listů, taková Fragrance, Blaník, Andera, Benet Andego i další mají dosud listy zelené jako brčál.