Lišejník po "padesáté"

Obávám se, že nechcete rozumět jasným odpovědím.

1. Ne, lišejník není primární příčinou odumírání větví a stromů.

2. Ano, stávající a budoucí výsadbu můžete mechanicky a chemicky ošetřovat proti lišejníkům.

3. Kořenová ani listová výživa jabloní proti lišejníkům nepomůže.

4. Prosvětlovacím řezem získáte lepší oslunění, ale lišejníky porostou dál.

5. Žádné lišejníkůmvzdorné podnože ani kultivary neméme.

6. Jeden typ bych pro Vás měl. Když Vám tolik vadí lišejníky, tak začněte ovocnařit v sušší teplé oblasti.

Jasným odpovědím rozumím, jen jaksi nejsou na mé otázky :D, tedy kromě dvou názorů, jeden tvrdí že je možné, že za to mohou lišejníky, druhý že ne, takže si mám hodit korunou. 

Jo a díky za tip, evidentně nechcete rozumět zcela jasným příspěvkům, ve který jsem ani jednou nenapsala, že mi vadí lišejník 

což tedy potvrzuje moje podezření, že lišejníky v téhle míře jsou pro strom minimálně škodlivé, pokud ne přímo vražedné.

Ano, nelze říci, že by lišejník byl stromům ku prospěchu. Ale škoda, že jste si nezapamatovala tu nejdůležitější větu onoho sdělení, a sice:
Přímá škoda působená ovocným plodinám těmito rostlinami (lišejníky) je těžko zjistitelná
   Lišejníky nejsou nikdy příčinou chřadnutí stromů, možná ani následkem, nýbrž jen jejich průvodním jevem. Vyskytují se na stinných, vlhlých, ale čistých místech. Jeji výskyt je tedy dán zvýšenou vlhkostí, absencí slunečního svitu, exhalátů a chemické ochrany. Pouhým odstraněním lišejníků nezměníte životní podmínky stromů ani nezabráníte nárůstu nových. Skutečnost vidím takto: Dané podmínky - stinné místo, málo slunce, vlhká lokalita, vysoko spodní voda (?) nejsou pro ovocné stromy vhodné. Zato pro lišejníky ano. Změní-li se situace -  stromy osluněné, vzdušné, dobře živené, pozemek odvodněný, výsadbou nepřehuštěný, lišejníky ustoupí samy na obvyklou míru.

Ta věta má pokračování :) 

....s výjimkou těch případů, kdy lišejníky se rozrostou i na zcela mladých větévkách a přispívají, porušujíce jejich kůru, k jejich odumírání a zasychání...

a co se týká lokajity, jižní svah (takže dosti slunce a určitě ne spodní voda), východní část Krkonoš, takže žádné exhaláty a chemie. A ano, lišejníky jsou tu všude, takže beru, že se jim tady "líbí", právě proto sem se tu dovolila zeptat. Zdá se, že uplně zbytečně, protože nějak nikdo nečtě ani % z toho, o píšu :D

Ale i tak dík :)

Na Vasich fotografiich nejsou zcela mlade vetevky

Bingo, nejsou, protože ten strom nepřirůstaí a když, tak minimálně. Nicméně, jsou to konce větviček, nic dalšího už nepokračuje, takže mladé budou. Leč pokryté lišejníkem, takže se nedá ani poznat, která je živá a která ne.

Pokud na konci vetvicek "nic nepokracuje", tak to neznamena, ze jsou to 'zcela mlade vetevky'.

Ty větve vypadají jako mrtvé a ten mrtvý stromek nevypadá jako "dobře zapěstovaný", hlavně ta buřina, ve které roste je efektní. Zde pomůže motorová pila a zapěstování nových stromků svěřit někomu, kdo tomu opravdu rozumí. Celé téma je naprosto o ničem, diskuze o tom, zda lišejníky škodí umírajícím zanedbaným stromům.

Paní Hráběnko, vím, že Vaše úmysly jsou čisté, ale věřte, že za některé odstavce, na které odkazujete, by se mělo střílet. Např.:

Ovocná karbolinea, naftové přípravky a zejména orthopřípravky (organická barviva), které se chemicky pojí se stélkou lišejníku a otravují ji, jsou vysoce účinnými prostředky proti uvedeným rostlinám. Organická barviva působí na kůru při tom přímo obrodně.

Naštěstí jsou tyto přípravky 30 let zakázané a nelze je sehnat. Kdyby ano, nepochybuji, že by je mnozí použili - přece když je to na internetu, tak je to pravda!

Odpovedi dostala nekolik a od Vas tu nejlepsi - naftovy pripravek.